Gun
棍 · gùn
Doslova: tyč, klacek
Další názvy: bàng, côn
Čínská hůl zhruba do výšky uživatele se silnější základnou a tenčím hrotem; jedna ze čtyř hlavních zbraní čínských bojových umění.
Základní informace
ČínaO zbrani
Gun je čínská hůl, jedna ze čtyř hlavních zbraní čínských bojových umění vedle kopí qiang, šavle dao a meče jian. Znak 棍 znamená doslova tyč či klacek; hůl se označuje i znakem 棒 (bàng). Kdy se hůl v čínských bojových uměních ustálila jako samostatná zbraň, se nám v pramenech nepodařilo doložit. Hůl má silnější konec, který slouží jako základna, a tenčí konec u hrotu; zkracuje se zhruba na výšku uživatele, tedy asi na 6 stop (183 cm). Dnešní hole bývají z voskového dřeva nebo ratanu, některé mají kovové či gumové části a soutěžní hole jsou obvykle z lehkých uhlíkových vláken. Hůlová disciplína gunshu patřila pro svou oblibu ke čtyřem hlavním zbraňovým disciplínám 1. mistrovství světa ve wushu. IWUF vytvořila tři standardizované sestavy; první povinnou sestavu sestavil a zaznamenal Yuan Wenqing v roce 1989. Soutěžní pravidla vyjmenovávají osm povinných technik, mezi nimi píng lūn gùn (vodorovné mlýnské kolo holí) a yún gùn (kroužení holí, „oblak“). Z tradičních sestav se uvádí Shaolinská Zhui Feng Gun, „hůl honící vítr“, a hůl taiji. Ve vietnamských bojových uměních se tatáž zbraň nazývá côn.