Canne de combat
Francouzský sport s lehkou kaštanovou holí, který v sedmdesátých letech 20. století kodifikoval Maurice Sarry. Šest kodifikovaných úderů a žádné bodnutí.
Základní informace
FrancieCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Canne de combat
O bojovém umění Canne de combat
Canne de combat je francouzský sport s lehkou holí z kaštanového dřeva. Výukový sešit federace FFSbf&DA Cahier n°10 (2005) uvádí, že vychází z metod 19. století, zejména z metody mistra Charlemonta, a že ji v sedmdesátých letech 20. století nově kodifikoval Maurice Sarry, aby ji přizpůsobil soutěži. Federace Sarryho nazývá vynálezcem sportu. Hůl je podle sportovního řádu federace z roku 2026 dlouhá 95 centimetrů a váží 100 až 130 gramů. Údery se vedou bokem hole jako seky šavlí, bodnutí jsou zakázaná. Cahier n°10 kodifikuje čtyři svislé a dva vodorovné údery na hlavu, bok a nohu, bok jen u mužů. Utkání se vede ve formách assaut a duo. V assaut rozhodčí počítají zásahy a jakákoli síla směřující k vyřazení soupeře je zakázaná. Federace vede canne de combat a bâton jako jednu disciplínu se dvěma zbraněmi. Stupně se nazývají pommeaux, modrý, zelený, červený, bílý a žlutý. Mistrovství světa se podle zprávy mezinárodní federace savate z roku 2012 konalo jednou za čtyři roky a ročník 2026 se podle francouzské federace konal v Praze.
Historie
Federace FFSbf&DA na svém webu označuje canne a bâton za dvojče savate, které vzniklo ve stejné době, se stejnými učiteli a ze stejných důvodů, na počátku 19. století v šermířských sálech. Olympedia uvádí, že canne de combat se spolu se savate předváděla jako ukázkový sport na olympijských hrách 1924. Cahier n°10 uvádí, že canne de combat a bâton v sedmdesátých letech 20. století nově kodifikoval Maurice Sarry. Federace mu připisuje dvě zásady: zásadu ochrany, podle níž je třeba mít jistotu, že nebudu zasažen, než sám zaútočím, a zásadu účinnosti, podle níž musí každý úder dřevěnou zbraní opsat velký otáčivý pohyb, aby byl potenciálně nebezpečný. Roky kolem Sarryho se v pramenech liší. Francouzská Wikipedie uvádí jeho knihu z roku 1978, první soutěž podle jeho metody roku 1979 v Paříži a založení Comité national de canne de combat et bâton roku 1983. Green píše o zvláštní komisi pro canne roku 1982 a blog HEMA Misfits o komitétu roku 1975 a prvním mistrovství roku 1986. Roku 2004 aktualizoval techniky canne a bâtonu Bertrand Dubreuil, předseda Comité National de Canne de Combat et Bâton, a sepsal metodiku Cahier n°10. Federace komitét na mimořádné valné hromadě 13. dubna 2024 rozpustila a nahradila ho národní komisí uvnitř federace.
Čím se liší
Od staré la canne 19. století se canne de combat liší zákazem bodnutí. Charlemont roku 1899 ještě učil coup de bout, bodnutí koncem hole. Cahier n°10 (2005) zmiňoval dvě tehdy okrajové a nekodifikované praxe: dvojitou canne, s holí v každé ruce, a Panache, který spojuje techniky savate a canne de combat. Podle sportovního řádu z roku 2026 je dvojitá canne už soutěžní formou. Anglická Wikipedie uvádí mezi variantami i canne chausson, spojení kopů savate s technikami canne, a canne défense, sebeobranu s holí bez soutěží.
Technika
Sportovní řád federace (2026) stanoví hůl z rovného, suchého a oloupaného kaštanového dřeva, kuželovitou, 95 centimetrů dlouhou a 100 až 130 gramů těžkou. Web federace uvádí, že hůl váží asi 110 gramů, sahá zhruba k boku a drží se jednou rukou. Údery se podle Cahier n°10 vedou bokem zbraně jako seky šavlí, bez bodnutí, na hlavu, bok a nohu, bok jen u mužů. Kodifikovány jsou čtyři svislé a dva vodorovné údery. Francouzská Wikipedie je jmenuje: latéral extérieur a latéral croisé, brisé a croisé tête na hlavu a enlevé a croisé bas na nohy. Zásah se podle francouzské Wikipedie musí dát horní čtvrtinou zbraně a každý úder musí předcházet armé, při němž ruka s holí projde za osu páteře. Sportovní řád uvádí úder bez armé nebo se špatným armé mezi přestupky. Cahier n°10 dodává, že bodnutí se z canne a bâtonu odstranila kvůli bezpečnosti a že povinný výpad u úderů do spodní linie se zavedl po obnově v sedmdesátých letech 20. století, aby se zmenšila šikmost úderů. Green uvádí odlišný výčet šesti úderů a píše, že se údery musí napřáhnout za rameno.
Stupně a postup
Cahier n°10 popisuje technický postup canne de combat a bâtonu v pěti stupních zvaných pommeaux: modrý, zelený, červený, bílý a žlutý, každý s listem dovedností a zkouškou. Podle francouzské Wikipedie modrý pommeau dokládá znalost technického repertoáru, zelený techniky ve spolupráci a červený techniky v opozici, potřebné pro soutěž. Bílý a žlutý se podle ní skládaly pod dohledem zástupce komitétu CNCCB. Podmínkou pro výcvik rozhodčích a delegátů je podle federace červený pommeau a nejméně dvě sezony licence u federace.
Soutěže
Podle sportovního řádu federace se v canne a bâtonu soutěží ve dvou formách. Assaut, možný s canne a dvojitou canne, se hodnotí podle technického zvládnutí, stylu, přesnosti a bojovnosti a jakákoli síla směřující k vyřazení je zakázaná. Duo, možné s canne i dvojitou canne, je jedinou formou soutěže s bâtonem. Utkání mají dvě až čtyři kola po jedné minutě, minutě a půl nebo dvou minutách čistého času, soutěže družstev šest až dvanáct kol po minutě bez přestávky. Váhové kategorie nejsou. Podle webu federace se zápasí v kruhu o průměru 9 metrů. Assaut posuzují tři rozhodčí a každý dá bod za zásah, který považuje za platný. Sportovní řád sám uvádí, že jeho část o canne neplatí a platí Memento n°10 z roku 2018 a Cahier I z roku 2024. Předepsaná výstroj je šermířská maska s límcem, polstrovaná pokrývka hlavy, rukavice, chrániče holení a kotníků, suspenzor u mužů a chránič hrudi u žen a celé polstrované sako a kalhoty. Mistrovství světa se podle zprávy mezinárodní federace savate z roku 2012 konalo jednou za čtyři roky. Ročník 2012 v Saint-Herblain byl podle ní třetí v historii a startovalo v něm deset zemí ze čtyř kontinentů. Mistrovství světa se konalo také v září 2016 ve Varaždínu a podle federace FFSbf&DA v červenci 2026 v Praze, kde Francie vyhrála soutěž družstev. Francouzská Wikipedie uvádí první mistrovství světa roku 2004 a první mistrovství Evropy roku 2006.
Dnes
Federace FFSbf&DA uvádí, že canne de combat a bâton se cvičí v několika desítkách klubů a oddílů ve Francii a v zámoří (Réunion, Martinik) a v téměř patnácti zemích, například v Německu, Japonsku, Austrálii, České republice, na Rodriguesu a v Kanadě. Téměř deset let se podle ní rozvíjí upravená praxe nejdřív pro vozíčkáře a dnes pro všechna postižení. Mezinárodně canne de combat podle Olympedie řídí Fédération Internationale de Savate (FISav), založená 23. března 1985, s 63 členskými zeměmi v lednu 2026. Na mistrovství světa 2026 v Praze se podle francouzské federace konalo i mistrovství světa vozíčkářů.
Zajímavosti
Ve finále soutěže družstev na mistrovství světa 2026 v Praze porazila Francie podle francouzské federace společné družstvo České republiky a Japonska, v semifinále Německo. Anglická Wikipedie uvádí, že první klub canne de combat a savate ve Spojených státech přidružený k FFBFSDA a FIS otevřel roku 1983 ve Filadelfii Dr. Jean-Noel Eynard. Green v roce 2001 uváděl, že ve Spojených státech sport řídí USA Savate and Canne de Combat Association.
Styly a větve
Časté otázky
Kdo vytvořil canne de combat?
Vynálezcem sportu je podle federace FFSbf&DA Maurice Sarry, který podle jejího výukového sešitu canne a bâton v sedmdesátých letech 20. století nově kodifikoval podle metod 19. století, zejména podle Charlemonta.
Jak dlouhá a těžká je hůl na canne de combat?
Podle sportovního řádu federace z roku 2026 měří 95 centimetrů a váží 100 až 130 gramů. Je z kaštanového dřeva a kuželovitě se zužuje.
Může se v canne de combat bodat?
Ne. Bodnutí se podle výukového sešitu federace odstranila kvůli bezpečnosti a smějí se použít jen v ukázkách a technických soutěžích. Platí jen údery bokem hole.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.