Slovník pojmů pro Kung-fu
Kung-fu: 4 doložené pojmy. Z toho: tréninková metoda (2), vybavení a pomůcky (1), fyzikální a biomechanický princip (1). Mezi nimi Fajin, Chi sao, Muk yan jong.
Pojmy: Kung-fu
Výbušné vydání síly celým tělem, typické pro vnitřní čínské styly. Krátký úder vychází z nohou a boků, ne jen z paže.
ČínaPárové cvičení wing chunu, při kterém mají oba cvičenci stále v kontaktu předloktí a reagují na tlak toho druhého. Rozvíjí citlivost a reflexy.
Dřevěný panák, cvičný trenažér hlavně ve wing chunu. Má tři paže a jednu nohu a cvičí se na něm kryty, údery a práce nohou.
Párové cvičení v taijiquanu a dalších vnitřních stylech. Cvičenci se v kontaktu rukou snaží vyvést toho druhého z rovnováhy a citlivě neutralizovat jeho tlak.
Společné pojmy bojových umění — Čína
Výrazy, které sdílí většina bojových umění této kultury: etiketa, tituly, oděv a dojo.
„Pole elixíru“ v dolním břiše, podle čínské tradice zásobárna qi a těžiště těla. Japonsky tanden.
Dělení čínských bojových umění na vnitřní styly (taijiquan, baguazhang, xingyiquan) a vnější styly, například Shaolinské. Hranice je spíš tradiční než přesná.
Čínský pojem pro životní energii, dech a vitalitu. Japonsky ki, korejsky gi. Ve vnitřních uměních je kultivace qi hlavním cílem cvičení.
Hody a strhy jako jedna ze čtyř dovedností čínských bojových umění: kopy, údery, hody a páky. Samostatně se rozvinuly v zápase shuai jiao.
Oslovení učitele v čínských bojových uměních. Kantonsky sifu, mandarínsky shifu. Znaky 師父 znamenají „učitel otec“.
Oslovení učitele vlastního mistra, doslova „mistr dědeček“. Patří k rodinné hierarchii čínských škol bojových umění.
Oslovení staršího (sihing) a mladšího (sidai) spolužáka u téhož mistra. Rozhoduje doba vstupu do školy, ne věk. Obdoba japonského senpai a kohai.
Čínská bojová morálka, doslova „bojová ctnost“. Soubor zásad, které má mistr i žák dodržovat, aby bojové umění nezneužil.
Čínská škola a cvičebna bojových umění, doslova „bojový sál“. Kantonsky mo gun, v angličtině často kwoon. Obdoba japonského dojo.