Sportovní šerm

Základní informace

Země původuFrancie

RegionEvropa

Hlavní zaměřeníZbraně

Úroveň kontaktuLehký kontakt

Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Srovnání

Katalogy a databáze pro Sportovní šerm

O bojovém umění Sportovní šerm

Sportovní šerm je olympijský sport, v němž dva šermíři zápasí fleretem, kordem nebo šavlí na planši dlouhé 14 m a široké 1,5 m. Zásahy se hlásí elektricky a každá zbraň má podle pravidel FIE vlastní platnou plochu: ve fleretu trup, v kordu celé tělo, v šavli vše nad kyčlemi. Navazuje na evropské šermířské traktáty 16. století a na fleret, který vznikl ve Francii v polovině 18. století jako cvičná zbraň. Zakladatele nemá, vyvíjel se postupně. První pravidelně řízená soutěž se konala roku 1880 v Islingtonu a šerm je na programu každých olympijských her od roku 1896. Mezinárodní šermířská federace FIE vznikla roku 1913 v Paříži. Ve fleretu a šavli rozhoduje o bodu přednost, tedy kdo správně provedený útok zahájil první. V kordu přednost neplatí a při současném zásahu bodují oba. Zápas v základní skupině se vede do 5 zásahů, ve vyřazování do 15. Šermíři nosí úbor z látky odolné 800 N a masku s límcem odolným 1 600 N, čepele jsou z maraging oceli. Stupně ani pásy šerm nemá, soutěžící se dělí podle věku a výkonnosti. Na olympijských hrách se dnes soutěží ve dvanácti disciplínách a od roku 1960 je na paralympijském programu i šerm vozíčkářů. Studie Harmera (Br J Sports Med 2019) zaznamenala na soutěžích FIE 0,28 úrazu s výpadkem na 1 000 expozic.

Historie

Sportovní šerm navazuje na evropské šermířské traktáty. Italští mistři 16. století, mezi nimi Agrippa (1553), di Grassi (1570), Giganti a Fabris (1606), sepsali nauky, z nichž pozdější šerm vycházel. Ve Francii se v 17. století prosadil téměř výhradně bodný styl a v polovině 18. století tam vznikl fleret jako cvičná zbraň. Domenico Angelo otevřel roku 1763 v Londýně šermířskou školu a vydal knihu L’École des armes. První pravidelně řízená soutěž se konala roku 1880 na Grand Military Tournament v Islingtonu, boje se vedly do pěti zásahů. Na olympijských hrách se šermuje od Athén 1896, tehdy ve fleretu a šavli. Kord přibyl roku 1900 a od roku 1912 se konají všechny tři zbraně. Kongres v Bruselu 1905 přijal francouzská pravidla jako základ mezinárodních soutěží, kongres v Gentu 1913 francouzská pravidla pro kord a fleret a maďarská pro šavli. Mezinárodní šermířská federace FIE vznikla 29. listopadu 1913 v Paříži, prvním prezidentem byl Albert Feyerick z Belgie. Elektrické hlášení zásahů se u kordu zavedlo roku 1933, nebo 1936, prameny se rozcházejí. U fleretu následovalo roku 1956 a u šavle roku 1988.

Technika

Pravidla FIE (Technical Rules, prosinec 2025) vymezují pro každou zbraň jinou platnou plochu. Ve fleretu je to trup ohraničený límcem, švy rukávů a linií boků, končetiny a hlava neplatí. V kordu platí celé tělo včetně oděvu a výstroje. V šavli platí kterákoli část těla nad vodorovnou linií na vrcholu kyčelních kostí. Fleret a kord jsou bodné zbraně, šavlí se seče i bodá. Nejvyšší hmotnost zbraně je 500 g u fleretu a šavle a 775 g u kordu. Ve fleretu a šavli rozhoduje přednost: bod dostane ten, kdo správně provedený útok zahájil první, a když přednost nelze jednoznačně určit, bod se nepřidělí. Přednost vznikla v 18. století jako součást výuky. Kord přednost nemá, pravidla v něm upravují dvojí zásahy a při současném zásahu bodují oba. O současném zásahu rozhoduje časování hlášení. Ve fleretu se zásahy do 300 ms registrují jako dvě světla a rozhodčí uplatní přednost, v kordu je hranice 40 ms a v šavli platí od roku 2016 uzavírací doba 170 ms. V šavli pravidla FIE zakazují flèche i každý pohyb vpřed, při němž zadní noha úplně přejde přední, zásah provinilce se anuluje.

Trénink

Studie deseti mužských regionálních kordistů (Iglesias a kol., J Sports Med Phys Fitness 2019) naměřila při souboji ve stoje průměrnou spotřebu kyslíku 44,2 ml/kg/min, při souboji vsedě na vozíku 25,1 ml/kg/min. Souboje se vedly do 5 a do 15 zásahů. Studie měřila nároky souboje, ne přínos tréninku. Studie kordistů kategorií kadet a junior (Di Martino a kol., J Funct Morphol Kinesiol 2024) vybrala šermíře, kteří trénují nejméně čtyřikrát týdně a patří do první padesátky své kategorie. Šlo o podmínku zařazení do studie, ne o doporučení. Nezávislý pramen ke stavbě lekce, doporučené frekvenci tréninku nebo k době do prvního zápasu jsme nenašli.

Stupně a postup

Sportovní šerm nemá stupně ani pásy. V pravidlech FIE ani u USA Fencing a British Fencing jsme systém stupňů dovednosti nenašli. USA Fencing třídí soutěžící podle roku narození do věkových kategorií Y8, Y10, Y12, Y14, Cadet, Junior a veteránských V40 až V80 a vedle toho podle výkonnosti do soutěžních divizí Division I, I-A, II a III. Uvádí také třídy Parafencing a Senior Team. Jde o třídění pro soutěže, ne o tituly. Pramen k trenérským licencím ani ke vzniku žebříčků FIE jsme nenašli.

Pro koho

USA Fencing řadí šermíře do věkových kategorií podle roku narození k uzávěrce přihlášek, ne podle přesného věku. Kategorii Cadet předcházejí dětské kategorie Youth 8, 10, 12 a 14. Šermíř zařazený v národním pořadí své věkové skupiny smí startovat i ve vyšší kategorii. British Fencing nemá pro děti a juniory samostatná pravidla výstroje. Věkové hranice FIE pro kadety a juniory jsme nenašli. Veteránské kategorie USA Fencing začínají V40 a pokračují V50, V60, V70 a V80. Pravidla FIE vedou zápas veteránů do 10 zásahů nebo na dvě tříminutové části, v šavli končí první část při 5 zásazích. Šerm vozíčkářů vznikl roku 1954 na hrách ve Stoke Mandeville a na paralympijském programu je od her v Římě 1960.

Soutěže

Zápas se podle pravidel FIE (Technical Rules, prosinec 2025) vede na planši široké 1,5 m a dlouhé 14 m. V základní skupině končí při 5 zásazích nebo po 3 minutách čistého času. V přímém vyřazování se šermuje do 15 zásahů, nanejvýš ve třech tříminutových částech s minutovou přestávkou, v šavli končí první část při 8 zásazích. V soutěži družstev se šermíři střídají v bojích po 5 zásazích nebo 3 minutách a vítězí družstvo, které jako první dosáhne 45 zásahů. Na olympijských hrách se soutěží ve dvanácti disciplínách, šesti mužských a šesti ženských. Ženy startují ve fleretu od roku 1924 a v kordu od roku 1996, u šavle prameny uvádějí rok 2000, nebo 2004. Na mistrovství světa se ženská šavle objevila roku 1999. Rok vzniku mistrovství světa FIE jsme nenašli. Od července 2020 nahradil povinné podání ruky po zápase salut a od roku 2023 je podání ruky nepovinné, se zdravením na dálku.

Výbava

Pravidla FIE a přehled výstroje British Fencing (2026) požadují kazajku a kalhoty z látky odolné 800 N, podpažní chránič plastron rovněž 800 N a masku s límcem odolným 1 600 N. Rukavici normy CEN úrovně 2 vyžaduje British Fencing jen v šavli, u fleretu uvádí hrudní chránič. Čepele musí být z maraging oceli a schválené FIE. Na mistrovství světa v Římě 1982 zasáhl sovětského šermíře Vladimira Smirnova ve fleretu družstev zlomený hrot soupeřovy čepele, který prošel síťovinou masky, a Smirnov na následky zemřel. Poté se zavedly čepele z maraging oceli, kevlar v úborech a pevnější masky. Kevlar ale ničí ultrafialové záření a chlór. Po proražení hledí na evropském juniorském šampionátu 2009 zakázala FIE hledí ve fleretu a kordu. Zásahy se hlásí elektricky. První mezinárodní soutěže v kordu a fleretu s bezkabelovým hlášením a světly na maskách se konaly roku 2006. Ceny výstroje jsme nenašli.

Dnes

Sportovní šerm řídí Mezinárodní šermířská federace FIE, jejíž technická pravidla ve vydání z prosince 2025 upravují fleret, kord i šavli. Šerm vozíčkářů řídí World Abilitysport (dříve IWAS). Soutěží se v něm ve všech třech zbraních ve třídách A a B, které jsou paralympijské, a ve třídě C jen na světových para soutěžích. Prospektivní pětiletá studie Harmera (Br J Sports Med 2019) sledovala 809 soutěží FIE v sezonách 2010 až 2014 s 637 776 expozicemi a zaznamenala 0,28 úrazu s výpadkem na 1 000 expozic. Muži byli ohroženi víc než ženy a kord měl nižší riziko než fleret a šavle. Nejčastější byla podvrtnutí a natažení, 72,4 % úrazů postihlo dolní končetiny, nejčastěji kotník. Bez kontaktu se soupeřem vzniklo 47,1 % úrazů a střední doba výpadku byla 4 týdny. Starší Harmerova studie amerických národních soutěží (Clin J Sport Med 2008) uvedla 0,3 úrazu s výpadkem na 1 000 expozic.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.