Ringen (Středověký německý zápas)
Zápas německého umění boje 14. až 16. století. Učil se spolu s mečem, jedna z jeho učebnic se připisuje mistru Ottovi a první zápasnický tisk vyšel kolem roku 1507.
Základní informace
NěmeckoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Ringen (Středověký německý zápas)
O bojovém umění Ringen (Středověký německý zápas)
Ringen je zápas, který se v německých zemích ve 14. a 15. století učil v šermířských společenstvích spolu s technikami odzbrojení, nazývanými Ringen am Schwert. Green (2001) ho řadí do německého umění boje (Kunst des Fechtens) vedle dlouhého meče a nože Messer. Allgemeine Deutsche Biographie (1875) uvádí, že ve starší době byla nauka o zápasu spojena se šermem. Jedna ze zápasnických nauk se podle ADB připisuje mistru Ottovi. Sbírka Lwa Žida ji uvádí slovy, že jde o zápasy, které složil mistr Ott, jenž byl pokřtěným Židem, a podle Jaqueta (2017) z toho plyne, že Ott v době zápisu už nežil. ADB ho označuje za zápasníka rakouských pánů. Jeho původní text je podle Jaqueta ztracený nebo neznámý, opisy jsou podle Rainera Welleho ve sbírkách Talhoffera, Petera von Danzig, Ringecka, Lwa, Hanse von Speyer, Paula Kala a v krakovském rukopisu. Zápas vycházel i tiskem. První tištěnou šermířskou knihou vůbec je podle Jaqueta zápasnická kniha Hanse Wurma z Landshutu, datovaná kolem roku 1507. Fabian von Auerswald vydal v roce 1539 ve Wittenbergu u Hanse Luffta knihu Ringer kunst o pětaosmdesáti kusech. Green píše, že popisuje hody, strhy, páky a řadu tradičních chvatů. Dnes se historický zápas cvičí v hnutí HEMA. Podle sčítání v časopise Acta Periodica Duellatorum (2021) se v Německu učil na 50 místech, tedy na 40 procentech hlášených míst.
Historie
Green (2001) uvádí, že německá šermířská společenstva 14. a 15. století soustavně učila zápasnické techniky zvané Ringen a techniky odzbrojení zvané Ringen am Schwert. Allgemeine Deutsche Biographie (1875) píše, že samostatné rukopisné učebnice zápasu se objevují teprve v 15. století a jedna z nich se připisuje mistru Ottovi, pokřtěnému Židovi a zápasníkovi rakouských pánů. Green dodává, že Ott byl ve své rodné zemi zřejmě tak vážený, že překonal hranice tehdejšího antisemitismu.
Číst dál
Ottův původní text je podle Jaqueta (Acta Periodica Duellatorum, 2017) ztracený nebo neznámý. Rainer Welle ve své disertaci z roku 1993 ukázal, že v linii opisů zřejmě chybějí dvě verze. Opisy jsou v rukopisech Talhoffera v Gotě, Petera von Danzig v Římě, Ringecka v Drážďanech, Lwa Žida v Augsburgu, Hanse von Speyer v Salcburku, Paula Kala ve Vídni a v Krakově. Podle Jaqueta (2020) je první tištěnou šermířskou knihou zápasnická kniha Hanse Wurma z Landshutu, datovaná kolem roku 1507. Starší datace do devadesátých let 15. století pochází z bibliografií 19. století. Bauer (2016) uvádí ještě dva malé zápasnické tisky ze Štrasburku a Augsburgu z let kolem 1510 až 1512. Fabian von Auerswald, narozený roku 1462, žil podle ADB na dvoře saských kurfiřtů a jeho kniha Ringer kunst: fünff vnd achtzig stücke vyšla roku 1539 ve Wittenbergu u Hanse Luffta. ADB uvádí, že obrázky kreslil Lucas Cranach nebo byly podle něj, Metropolitní muzeum umění je připisuje Cranachovi mladšímu. Podle Rainera Welleho, kterého cituje Kellerova disertace z Řezna (2017), ztratil zápas mezi lety 1600 a 1800 společenský význam a gymnasté jako Jahn, GutsMuths a Vieth to nedokázali zvrátit.
Čím se liší
Italské příručky podle Greena (2001) popisují chvaty zblízka pod názvem gioco stretto, německým protějškem byly Ringen am Schwert a Schwertnehmen. Pietro Monte podle Greena označoval zápas za základ veškerého boje, ale zápas jiných národů kritizoval, nejvíc německý, jehož boj na zemi považoval za nebezpečný. Někteří autoři rozlišují zápasnické knihy (Ringbücher) od šermířských knih (Fechtbücher). Jaquet (2020) to považuje za nevhodné dělení převzaté z dějepisectví konce 19. století a uvádí, že zápas je do jisté míry obsažen ve všech šermířských knihách.
Technika
Green (2001) píše, že německé umění boje zahrnovalo i techniky beze zbraně, mezi nimi zápas a boj na zemi zvaný Unterhalten, tedy držení dole. Německý šermířský mistr podle něj ovládal strhy a chvaty zblízka zvané Ringen am Schwert a techniky odzbrojení zvané Schwertnehmen. Šermířská kniha Hanse Talhoffera má několik stran vyobrazení, na nichž zápasník beze zbraně vstupuje do dosahu meče a bere ho ozbrojenému soupeři, další knihy ukazují hody, strhy a páky na paži. Rukopis Hs. 3227a uvádí, že veškeré šermování vychází příčinně a od základu ze zápasu. Kellerova disertace (2017) to čte tak, že šerm mečem v zápase nekončí, ale z něj vychází. Lexikon des Mittelalters vykládá totéž místo opačně, jako zápas v roli poslední možnosti. Autor rukopisu podle Kellera chápe jednoruční dlouhý nůž jako mezistupeň mezi zápasem a šermem dvouručním mečem. Kniha Fabiana von Auerswalda z roku 1539 podle Greena popisuje hody, strhy, kloubové páky a řadu tradičních chvatů německého zápasu a boje na zemi. Rainer Welle podle Kellera považuje zápas za podstatnou součást středověkého umění boje, která do značné míry utváří i styl boje se zbraní.
Dnes
Karl Wassmannsdorff podle Kellerovy disertace (2017) publikoval o zápasu nejpozději od roku 1866 a s G. H. Schmidtem vydal v roce 1869 novou edici Auerswaldovy knihy. Dnes se Ringen cvičí v hnutí HEMA. Sčítání HEMA v časopise Acta Periodica Duellatorum (2021) uvádí, že v Německu se historický zápas učil na 50 hlášených místech (40,32 procenta), v roce 2019 na 52 místech. Dlouhý meč se učil na více než 88 procentech míst. V Rakousku se historický zápas v roce 2021 cvičil na 10 ze 34 míst HEMA. Patří spolu s dlouhým nožem, dýkou a mečem s pěstním štítem k disciplínám, které se v Německu učí na 40 až 44 procentech míst.
Zajímavosti
Sbírka Lwa Žida z augsburské univerzitní knihovny uvádí Ottovu nauku větou Hie heben sich an die Ringen die maister Ott gedicht hat, der ein getauffter Jud gewesen ist, tedy zde začínají zápasy, které složil mistr Ott, jenž byl pokřtěným Židem. Kellerova disertace (2017) jmenuje Otta mezi mistry, o nichž známe životopisné podrobnosti, a klade jeho smrt do poloviny 15. století. Allgemeine Deutsche Biographie (1875) uvádí, že Auerswaldova kniha zachycuje zápas tak, jak ho za kurfiřta Arnošta učili jeho světoznámí mistři zápasu mladá knížata a šlechtu.
Časté otázky
Kdo byl mistr Ott?
Mistr Ott je autor německé zápasnické nauky, kterou opisovala řada rukopisů. Sbírka Lwa Žida ho označuje za pokřtěného Žida a Allgemeine Deutsche Biographie za zápasníka rakouských pánů. Jeho původní text je podle Jaqueta ztracený nebo neznámý a Rainer Welle zařadil do linie jeho opisů sedm rukopisů.
Byl Ringen součástí šermu?
Ano. Green (2001) řadí zápas do německého umění boje vedle dlouhého meče a nože Messer a Jaquet (2020) uvádí, že zápas je do jisté míry obsažen ve všech šermířských knihách.
Kdy vyšla první tištěná kniha o zápasu?
Podle Jaqueta (2020) je první tištěnou šermířskou knihou vůbec zápasnická kniha Hanse Wurma z Landshutu, datovaná kolem roku 1507. Kniha Fabiana von Auerswalda vyšla ve Wittenbergu roku 1539.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.