Luta Livre

Základní informace

Zakladatel

Euclydes Hatem

Mistři a osobnosti

Roberto LeitãoEuclides Pereira

Země původuBrazílie

RegionJižní Amerika

Hlavní zaměřeníChvaty

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Páskovací systémPásy

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Srovnání

Katalogy a databáze pro Luta Livre

O bojovém umění Luta Livre

Luta livre je brazilské úpolové umění bez kimona, v němž se soupeř přemáhá jen úchopy a zápas se ukončuje pákou na paži nebo nohu, škrcením, nebo se rozhoduje body za hody a dominantní pozici. Za zakladatele se považuje Euclydes Hatem zvaný Tatu (1914–1984), původně zápasník catch wrestlingu, který styl vytvořil v Riu de Janeiru ze směsi catch wrestlingu, řecko-římského zápasu a judistické práce na zemi. Catch-as-catch-can dorazil do Brazílie na počátku 20. století jako luta livre americana, „volný“ zápas bez zakázaných chvatů.

Historie

Luta livre vyrostla v Riu de Janeiru z catch-as-catch-can, který do Brazílie dorazil na počátku 20. století jako luta livre americana, zápas bez zakázaných chvatů. Zakladatelem je Euclydes Hatem zvaný Tatu (1914–1984), původně zápasník catch wrestlingu, který k němu přidal řecko-římský zápas a judistickou práci na zemi. Rok vzniku umění jsme nenašli. Hatemovy začátky prameny popisují různě. Podle jedné verze začal ve 14 letech v Associação Cristã de Moços u Orlanda Americo da Silvy zvaného Dudú, který učil i George a Hélia Gracieovy, podle druhé roku 1930 u Manoela Rufina dos Santos. Ten roku 1931 zápasil s Carlosem Graciem a většina novin ho hodnotila jako vítěze. Roku 1942, podle jiných pramenů 1940, porazil Hatem v Porto Alegre George Gracieho. Způsob výhry prameny uvádějí různě, škrcení zezadu ve 2. kole, nebo páku americana.

Technika

Luta livre má tři podoby. V esportivě se soupeř přemáhá jen úchopy, údery a kopy jsou zakázané a vítězí se ukončením pákou na paži nebo nohu, škrcením, nebo body za hody a dominantní pozici. Combate povoluje na zemi údery dlaní a kopy, vale tudo údery ve stoje i na zemi. Podle popisu historie stylu luta livre pracovalo s nožními pákami, které brazilské jiu-jitsu tehdy z velké části ignorovalo, a no-gi podoba BJJ byla jeho technikami a strategiemi silně ovlivněna. Zda soutěžní pravidla esportivy povolují všechny nožní páky, jsme nenašli. Na UFC 7 (1995) porazil Marco Ruas Larryho Curetona heel hookem. Ruas trénoval luta livre u Roberta Leitãa, na turnaji byl ale uváděn jako zástupce vlastního stylu Ruas Vale Tudo.

Stupně a postup

Podle federace státu Rio de Janeiro (Federação de Luta Livre Submission do Estado do Rio de Janeiro) má luta livre sedm barev pásů. Začátečníci nosí bílý, žlutý a oranžový, střední stupeň modrý, pokročilí fialový, hnědý a černý. Doloženým vrcholem je 10. stupeň černého pásu, který držel Roberto Leitão (1937–2020). Minimální doby mezi pásy, dětské stupně ani to, kdo pásy uděluje na úrovni CBLLE, jsme nenašli.

Soutěže

Esportivu zastřešuje Confederação Brasileira de Luta Livre Esportiva (CBLLE), založená roku 2017. Oficiální pravidla s bodovými hodnotami, délkou zápasu a seznamem zakázaných technik se nám nepodařilo doložit. Turnaje se konají hlavně v Riu de Janeiru a v Manausu. Roku 1996 vyhrál Totonho Aleixo z Amazonasu Brasileiro de Luta Livre v Riu, pořadatele turnaje jsme nenašli. V Manausu proběhl pod názvem Campeonato Mundial de Luta Livre turnaj 23. srpna 2017, který pořádala Federação Amazonense de Submission (Fasub), s kategoriemi od juvenil po máster, a další 13. července 2025, kde soutěžily i děti v kategorii Infantil A. Soutěžní historii luta livre tvoří také výzvy proti jiu-jitsu. Roku 1968 porazil Euclides Pereira Carlsona Gracieho na body. Roku 1988 porazil Rickson Gracie Huga Duarta na pláži Praia do Pepê a znovu při odvetě na parkovišti akademie Gracie Humaitá. Výzvu z roku 1991, kterou organizoval Robson Gracie a vysílala Rede Globo, ohlásili nejprve podle grapplingových pravidel a pak ji změnili na vale tudo. Z pěti plánovaných zápasů se konaly tři a všechny vyhrálo jiu-jitsu, mimo jiné Wallid Ismail nad Eugêniem Tadeuem. Zápas Renza Gracieho s Tadeuem na turnaji Pentagon Combat roku 1997 skončil nepokoji diváků a výsledkem No Contest, po nichž byl vale tudo v Riu de Janeiru zakázán.

Výbava

Esportiva i combate se cvičí bez kimona, cvičenci ale mohou nosit pás. Údaje o šortkách, rash guardu a chráničích jsme nenašli. Absence kimona provází luta livre od počátků. Styl byl vnímán jako zápas chudých kluků bez peněz na kimono, populární ve favelách, a rivalita s jiu-jitsu se často rámovala jako třídní rozdíl. Když Hélio Gracie trval na zápase s Hatemem v kimonu, Hatem odmítl a zápas se nekonal. Pro odvetu s Takeem Yanem roku 1937 předepsala pravidla Hatemovi judogi.

Filozofie

Myšlenkový základ luta livre spojují prameny s Robertem Leitãem (1937–2020), univerzitním profesorem a držitelem 10. stupně černého pásu. V 70. letech formuloval „Theory of Grappling“ a je autorem článku „The 10 Principles of Grappling“. Obsah obou textů se nám nepodařilo doložit. Vedle Leitãa styl v 70. letech výrazně ovlivnili Hatemovi žáci Fausto a Carlos Brunocillovi. Podle obou linií se luta livre dodnes dělí na větev Leitãovu (Budokan) a Brunocillovu.

Dnes

Luta livre se drží hlavně v Riu de Janeiru a v Manausu, což se částečně přičítá chybějícímu centrálnímu vedení. Esportivu v Manausu rozšířili Hatemovi žáci, bratři Fausto a Carlos Brunocillovi, a první manauskou akademii vedl Carlos Brunocillo. V Evropě je luta livre známá zejména v Německu, a to díky Danielu D’Danovi, prezidentovi Federação de Luta Livre Submission v Riu de Janeiru. Černý pás luta livre od Marca Ruase mají Renato Sobral, Pedro Rizzo (4. dan) a José Aldo, který je zároveň držitelem černého pásu brazilského jiu-jitsu.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.