Kumdo
검도Korejský sportovní šerm bambusovým mečem, převzatý z Japonska za japonského vlivu. Má vlastní názvosloví a domácí pravidla, na MS soutěží podle pravidel FIK.
Základní informace
Jižní KoreaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Srovnání
Katalogy a databáze pro Kumdo
O bojovém umění Kumdo
Kumdo je korejská podoba sportovního šermu bambusovým mečem. Do Koreje se dostalo z Japonska: od roku 1895 se kadeti policejní akademie cvičili v gekikenu pod japonskými poradci, v letech 1904 a 1906 pronikl šerm do škol a armády a za japonské správy se roku 1939 stal povinným školním předmětem. Po osvobození vznikla roku 1948 Dae Han Kum Sa, předchůdkyně dnešní Korea Kumdo Association. Podle Oda Yoshiko (2015) odvozuje Korea kumdo od hwarang-do doby Silla, Japonsko kendo od bushido. Přímou návaznost na starší domácí šermířskou tradici se nám doložit nepodařilo.
Číst dál
Šermíři útočí bambusovým mečem jukdo na hlavu, zápěstí a pas a bodnutím na krk. Bod platí jen při souběhu kiai, správného užití meče a pohybu těla, korejsky gigeomche. Kumdo používá korejské názvosloví, místo japonského zanshin se užívá jon-shim. Podle korejských pravidel se individuální zápas vede na tři dílčí body, vyhrává ten, kdo získá dva, v základním čase pět minut. Cvičí se naboso v ochranné zbroji hogu, kterou začátečníci přidávají zhruba po dvou měsících. Stupně tvoří 9 kyu a 9 dan, 1. dan podle korejského zkušebního řádu od 14 let. Korea Kumdo Association je členem Mezinárodní kendo federace a na mistrovstvích světa se zápasí podle mezinárodních pravidel. Roku 2006 získalo družstvo Jižní Koreje první titul družstev mimo Japonsko. Od kenda se kumdo liší názvoslovím, domácími pravidly, oděvem a podporou olympijského programu, kterou japonská federace nesdílí.
Historie
Šerm bambusovým mečem se v Koreji rozvinul z japonského vývoje. Bambusový meč a zbroj zavedl v Japonsku v éře Shotoku (1711–1716) Naganuma Shirozaemon Kunisato ze školy Jikishinkage-ryu. Do Koreje se sportovní podoba šermu dostala s japonským vlivem: po reformách Kabo z roku 1894 se od roku 1895 museli kadeti korejské policejní akademie cvičit v gekikenu (korejsky kyokgom) pod japonskými poradci. Jde o zavedení šermu v policii, ne o vznik samostatného umění. Encyklopedie korejské kultury uvádí jako začátek šíření japonského kenda rok 1896, kdy šerm přijaly policejní úřad Gyeongmucheong a armádní škola. V letech 1904 a 1906 se šerm dostal do korejských škol a armády. Za japonské správy po anexi roku 1910 se kendo vyučovalo na korejských školách a roku 1939 se stalo povinným předmětem. Po osvobození se roku 1947 konal turnaj kumda seoulské policie a roku 1950 první celostátní policejní turnaj. Prameny uvádějí, že 20. května 1948 se v paláci Changdeokgung sešla zhruba stovka mistrů a založila Dae Han Kum Sa, předchůdkyni dnešní Korea Kumdo Association, která byla oficiálně zahájena roku 1953. Encyklopedie korejské kultury klade vznik Daehan Geomsahoe na 3. června 1948. Roku 1956 se kumdo po dvacetileté přestávce vrátilo do Národních sportovních slavností.
Čím se liší
Kumdo a japonské kendo mají podle Encyklopedie korejské kultury stejné zásahové plochy, hlavu, zápěstí a pas úderem a krk bodnutím, i stejný zápas na tři dílčí body, v němž vyhrává ten, kdo první získá dva. Korea Kumdo Association je od roku 1970 členem Mezinárodní kendo federace (FIK), která měla k červenci 2024 64 členských zemí a regionů, a na mistrovstvích světa se zápasí podle společných pravidel. Rozdíl je hlavně ve výuce. Podle listu Korea Herald musí kumdisté pro postup ve stupních geup a dan cvičit korejské sestavy Bonguk Geombeop a Joseon Sebeop, a právě to kumdo od kenda odlišuje. Od kumda je třeba odlišit haidong gumdo. Článek americké armády ho popisuje jako šermířské umění zaměřené na boj proti více útočníkům místo souboje jednotlivců, s důrazem na sestavy a přesné vedení meče. Odborný článek o mexických cvičencích (Orozco Calderón, 2016) označuje jeho styl za kruhový a plynulý a název haidong vykládá jako slunce vycházející nad východním mořem, tedy Koreu.
Technika
Platné zásahové plochy jsou hlava (men), zápěstí (kote), pas (do) a bodnutí do krku (tsuki). Bod platí jen tehdy, když útok provází současně kiai, správné užití meče a správný pohyb těla. Korejský termín pro tento souběh ducha, meče a těla je gigeomche, obdoba japonského ki-ken-tai-ichi. Korejské prameny uvádějí, že útočník při zásahu vykřikuje název cíle nebo zvuk, například „meori“ pro hlavu, „sonmok“ pro zápěstí, „heori“ pro pas a „jjireum“ pro bodnutí. Popisy kumda dále uvádějí, že klade důraz na rychlé krátké útoky, kdežto kendo spíš na jeden rozhodující úder.
Trénink
Korea Kumdo Association (Daehan Kumdo Hoe) uvádí, že začátečník si za tři měsíce od vstupu osvojí základy a může nosit ochrannou zbroj hogu a že při průměrně hodině cvičení denně lze zhruba za rok získat 1. dan. Pokyny svazu pro učitele požadují, aby se před výukou techniky důkladně učilo chování, etiketa, oblékání dogi a nasazování hogu. Svaz dělí cvičení do devíti okruhů, od základního cvičení (gibon yeonseup) přes hogyeok yeonseup a buchugi yeonseup po zápasové cvičení (sihap yeonseup), rozcvičení s protahováním a pokyny pro dojang.
Číst dál
Základem je pět postojů s mečem, jungdan-se (střední), sangdan-se (horní), hadan-se (dolní), eokkae-kal (meč na rameni) a heori-kal (meč u boku), a čtyři způsoby práce nohou, botong geotgi, mireo geotgi, beollyeo geotgi a ieo geotgi. Cvičení úderů postupuje od mávnutí v prázdnu (huri-gi) přes úder ve třech, dvou a jedné době k rychlým úderům s krokem vpřed a vzad, svaz doporučuje cvičit pomalu před zrcadlem. Souvislé cvičení yeongyeok začíná úderem na hlavu, následují čtyři údery střídavě vlevo a vpravo na hlavu při postupu vpřed a pět při ústupu. Základní vzdálenost ilgeok-ilto je taková, při níž se špičky mečů ve střední střeze protínají asi o 10 centimetrů. Zkušební řád svazu (26. novela z 30. září 2026) stanoví zkoušku z praxe, korejské formy bonguk geombeop, kata kendo no hon a od 1. do 4. danu i písemné části. Kendo no hon se zkouší na 1. kyu v rozsahu daedo 1 až 3, na 1. dan daedo 1 až 5, na 2. dan daedo 1 až 7 a od 3. danu daedo 7 a sodo 3, Mezinárodní kendo federace FIK ve svém vzoru z roku 2012 požaduje pro 4. až 7. dan tachi 7 forem a kodachi 3 formy. Svaz dále uvádí, že soubor Joseon Sebeop, poprvé popsaný ve spisu Wubeizhi Mao Yuanyiho, má 24 postojů, z nichž svaz dosud standardizoval 8. Studie na 20 žácích základní školy v Soulu (Korean Journal of the Elementary Physical Education, 2012) srovnala dvanáctitýdenní program kumda samotného a kumda s posilováním a u skupiny s posilováním zjistila větší nárůst svalové síly a vytrvalosti, autoři sami upozorňují na omezenou zobecnitelnost.
Stupně a postup
Kumdo má 9 stupňů kyu, odpočítávaných od 9. do 1., a 9 stupňů dan. Nejnižší stupeň kyu závisí na věku začátečníka, do 12 let 9. kyu, od 12 do 15 let 7. kyu a od 15 let 5. kyu. Stupně kyu uděluje v zastoupení svazu předseda krajského svazu, stupně dan přímo Korea Kumdo Association. Zkušební řád svazu (novela z 16. července 2025) stanoví pro 1. dan věk 13 let, pro 2. dan věkovou hranici nemá a pro 3. dan požaduje 16 let. Na 8. dan je třeba 10 let po 7. danu a věk 46 let, stejně jako u Mezinárodní kendo federace, na 9. dan dalších 10 let po 8. danu a věk 65 let. Ke zkoušce na dan v krajském svazu smí přistoupit jen člen, který nejméně 6 měsíců patří k zařízení svazu, pro centrální zkoušku musí uchazeč za poslední čtyři roky absolvovat aspoň dva svazem určené semináře. Uznané školy a dojang mohou pořádat vlastní zkoušky na 1. a 2. dan na doporučení vedoucího trenéra s 6., resp. 8. danem. Svaz má také řád dětských danů, dětský 1. dan se získává od 9 do 13 let po 6 měsících od 1. kyu a ve 13 letech se uznává jako řádný 1. dan. Od 5. danu se udělují tituly yeonsa, gyosa a beomsa, které odpovídají japonským renshi, kyoshi a hanshi. Korea Kumdo Association je členem Mezinárodní kendo federace (FIK) a její stupně uznávají i další členské organizace, například americká AUSKF.
Soutěže
Podle korejských pravidel se individuální zápas vede na tři dílčí body a vyhrává ten, kdo získá dva. Běžný čas je pět minut, při nerozhodném stavu následuje tříminutové prodloužení na první bod. Zápasiště má stranu 9–11 m s okrajem alespoň 1,5 m. V družstvech nastupují jednotlivci v předem daném pořadí, při nerozhodném stavu rozhoduje zápas zástupců. Rozhodčí drží místo červených praporků modré. Oficiální znění pravidel Korea Kumdo Association se nám dohledat nepodařilo. Disertace Oda Yoshiko (2015) uvádí, že korejská domácí pravidla vznikla překladem mezinárodních, názvy zásahových ploch a povely rozhodčích však nahradila korejskými. Liší se i v oděvu závodníků a rozhodčích a v pojetí faulů a každá revize je od mezinárodního znění dál vzdalovala. Na mistrovstvích světa FIK platí mezinárodní pravidla. Na 13. mistrovství světa v Tchaj-peji v prosinci 2006 porazilo mužské družstvo Jižní Koreje ve finále USA a získalo první titul družstev mimo Japonsko.
Výbava
Bambusový meč jukdo má pro dospělé délku 120 cm a minimální hmotnost 510 g u mužů a 420 g u žen. Skládá se ze čtyř bambusových lamel s koženým jílcem a v oficiální soutěži se smí používat jen bambusový meč. Ochranná zbroj hogu zahrnuje přilbu s ochranou hlavy a hrdla, chránič hrudi, chránič boků a třísel a vycpané rukavice, doporučuje se chránič zubů. Průřezová studie 400 japonských kendistů (předtisk medRxiv) uvádí zranění v ústech u 44,8 % dotázaných, chránič zubů přitom nosili tři z nich (0,8 %). Začátečníci cvičí zpočátku jen v oděvu, zbroj hogu se podle svazu přidává zhruba po třech měsících základního výcviku. Cvičí se i soutěží naboso. Korejský bílý dogi má na kalhotách černé svislé pruhy, korejské národní týmy nosí na národních turnajích bílé keikogi s černým lemem.
Filozofie
Kolem původu kumda vede spor. Disertace Oda Yoshiko (2015) o střetu japonského kenda a korejského kumda popisuje, že Japonsko odvozuje kendo od bushido, zatímco Korea odvozuje kumdo od hwarang-do z doby království Silla. Autorka také uvádí, že korejské prameny datují užívání slova kumdo přibližně do roku 1910. Doložený pramen k tomu nenachází a dává to do souvislosti s anexí Koreje Japonskem v témže roce. Po nezávislosti podle Oda Yoshiko nahradila Korea japonský pojem zanshin korejským jon-shim. Autorka to spojuje s odporem vůči japonskému kendu, v němž bojové ideály souvisely s militarismem. Přímou návaznost dnešního kumda na starší domácí šermířskou tradici se nám doložit nepodařilo.
Dnes
Korea Kumdo Association (Daehan Kumdo Hoe) je členem Mezinárodní kendo federace (FIK), založené roku 1970. Mnoho amerických kumdo klubů se podle dostupných popisů hlásí k zámořským pobočkám korejské asociace, ne k americké členské organizaci FIK (AUSKF). Podle Oda Yoshiko (2015) usiluje korejské kumdo o zařazení mezi olympijské sporty a o profesionalizaci, kdežto Zen Nippon Kendo Renmei trvá na amatérství. Korea Kumdo Association tak podporuje olympijský program na rozdíl od většiny členů FIK včetně Japonska. Prameny uvádějí také World Kumdo Association, vzniklou kolem roku 2001 sloučením třinácti menších organizací, která korejskou asociaci kritizuje a chce konkurovat FIK. Součástí korejského zkušebního řádu jsou samostatné korejské formy bonguk geombeop a Joseon Sebeop. S kumdem se nemá zaměňovat haidong gumdo. Web Taekwondo Preschool uvádí, že ho vytvořili Kim Jeong-ho a Na Hanil, první dojang otevřel Kim v Anyangu v červenci 1982 a jde o odlišný styl zaměřený na korejské bojové techniky, ne na sportovní soutěž.
Zajímavosti
Kumdo se podle listu Korea Herald překládá jako cesta meče. Devátý dan nelze získat zkouškou, uděluje se po poradě držitelů 8. danu. Sestava Bonguk Geombeop má 33 pohybů a podle tradice ji vytvořili bojovníci hwarang z království Silla. Bonguk geombeop patří mezi 24 bojových umění v příručce Muye Dobo Tongji sestavené za krále Jeongjo. Sestava Joseon Sebeop se podle Korea Herald zmiňuje v čínské knize z roku 1621 o asijské vojenské taktice a na rozdíl od Bonguk Geombeop se cvičí se skutečným mečem. Korejské družstvo skončilo na mistrovství světa v Sapporu roku 1979 druhé a v São Paulu roku 1982 třetí. Na 13. mistrovství světa v Tchaj-peji v prosinci 2006 porazila Jižní Korea ve finále družstev USA 2:0 a Japonsko podle Taipei Times poprvé v historii turnaje nezískalo titul. Rozhodující zásah na hlavu dal kapitán Kim Jeong-guk. Mistrovství světa se v Koreji konalo v září 2018 v Incheonu a v družstvech mužů tam Japonsko skončilo první a Korea druhá.
Časté otázky
Co je kumdo?
Kumdo je korejská podoba šermu bambusovým mečem. Podle Encyklopedie korejské kultury jde o zápas dvou závodníků v ochranné zbroji hogu, kteří úderem nebo bodnutím bambusovým mečem zasahují určené plochy soupeře. Název se překládá jako cesta meče.
Jaký je rozdíl mezi kumdem a kendem?
Zásahové plochy i bodování jsou v kumdu a kendu stejné a na mistrovstvích světa platí společná pravidla FIK. Podle listu Korea Herald kumdo od kenda odlišují korejské sestavy Bonguk Geombeop a Joseon Sebeop, které jsou povinné pro postup ve stupních. Korejská domácí pravidla navíc používají korejské názvy a povely.
Kdo řídí kumdo?
V Koreji kumdo řídí Korea Kumdo Association (Daehan Kumdo Hoe), založená podle Encyklopedie korejské kultury 20. listopadu 1953. Od roku 1970 je členem Mezinárodní kendo federace (FIK) se sídlem v Tokiu.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.