Wado-ryu

Základní informace

Zakladatel

Hironori Otsuka

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníÚdery

Úroveň kontaktuPolokontakt

Páskovací systémPásy

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Srovnání

Katalogy a databáze pro Wado-ryu

O bojovém umění Wado-ryu

Wado-ryu založil Hironori Otsuka (1892–1982). Než začal s karate, studoval jujutsu Shindo Yoshin-ryu a roku 1921 od svého učitele Tatsusaburoa Nakayamy získal menkyo kaiden, nejvyšší licenci školy. Od roku 1922 cvičil u Gichina Funakoshiho, o dva roky později od něj dostal černý pás a několik let mu asistoval. Učil se také u Chokiho Motobua a Kenwy Mabuniho. S Funakoshim se rozešel na začátku třicátých let. Rok vzniku prameny uvádějí různě. Dne 1. dubna 1934 otevřel Otsuka v Tokiu Dai Nippon Karate Shinko Kai, jméno Wado-ryu se ustálilo až později a u Dai Nippon Butoku Kai byl styl zapsán roku 1938, podle jiného pramene 1940. V roce 1972 dostal Otsuka titul meijin. Základem stylu je taisabaki: obránce vychází z dráhy útoku a brání se a útočí současně. Vedle úderů a kopů patří do osnovy páky, hody a párové sestavy, tedy kihon kumite, kumite gata, idori (obrany vsedě), tanto dori (proti noži) a shinken shirahadori (proti meči). Pohyb těla Otsuka čerpal také ze šermířské školy Yagyu Shinkage-ryu. Wa ve jménu znamená harmonii. Otsukova kniha z roku 1977 stanovila devět oficiálních kata, mezi nimi sérii Pinan, kterou Funakoshi v Shotokanu přejmenoval na Heian. Japan Karate Federation počítá Wado-ryu mezi čtyři hlavní styly karate. Po Otsukově smrti se styl rozdělil na Wado-kai, Wado-ryu Renmei pod vedením Jira Otsuky a evropskou větev Tatsua Suzukiho.

Historie

Hironori Otsuka (1892–1982) cvičil jujutsu od dětství. Shindo Yoshin-ryu studoval u Tatsusabura Nakayamy a menkyo kaiden od něj získal podle organizací Renmei a WIKF v roce 1920, podle jiných pramenů 1. června 1921. Od roku 1922 se učil karate u Gichina Funakoshiho, roku 1924 od něj dostal černý pás a asistentem mu byl do roku 1927, nebo 1928. Kolem roku 1928 cvičil také u Chokiho Motobua, učil ho i Kenwa Mabuni. Začátkem 30. let se s Funakoshim rozešel, prameny uvádějí filozofické neshody, nebo odlišný styl výuky, přesný rok jsme nenašli. Rok vzniku stylu prameny uvádějí různě. Dne 1. dubna 1934 otevřel Otsuka v tokijské čtvrti Kanda Dai Nippon Karate Shinko Kai, jméno Wado-ryu se ustálilo až později. U Dai Nippon Butoku Kai byl styl zapsán roku 1938 jako Shinshu Wado-ryu Karate-Jujutsu, podle jiných údajů v březnu 1939, nebo 1940.

Čím se liší

Na rozdíl od okinawských stylů vzniklo Wado-ryu na japonské pevnině a podle organizace Wado-ryu Karatedo Renmei spojuje okinawské karate s prvky jujutsu a kenjutsu. Podle federace WIKF Otsuka usoudil, že okinawskému karate soustředěnému na kata chybí plný duch budo, a proto vytvořil párová cvičení s útočnými technikami. Domluvené sestavy útoku a obrany yakusoku kumite vycházejí podle kanadské pobočky Wadokai ze školy Shindo Yoshin-ryu. Podle finské národní organizace Wadokai má Wado-ryu obecně vyšší postoje než mnoho jiných stylů a klade důraz na uvolněnost a krátké ostré kime na konci techniky. Místo silových bloků používá taisabaki, pohyb těla mimo dráhu útoku, a nagashi-uke, odklon útoku v jeho směru, který obvykle vede dopředu a šikmo a umožňuje současný protiútok. Kata si ponechala původní okinawská jména a jsou do značné míry podobná Shotokanu, je jich ale méně. Mnohé střední bloky jiných stylů jsou ve Wado-ryu horní bloky.

Technika

Wado-ryu stojí na zásadě sanmi ittai, podle níž každá technika znamená změnu polohy a přesun váhy, a na taisabaki: obránce vychází z dráhy útoku a obrana a protiúder probíhají současně. Techniky míří na kyusho. Vedle úderů a kopů patří do systému páky a hody ze Shindo Yoshin-ryu. Pohyb těla Otsuka čerpal také z kenjutsu Yagyu Shinkage-ryu, které se učil u Kuba Yoshihachira. Otsukova kniha z roku 1977 stanovila devět oficiálních kata: Pinan Nidan, Shodan, Sandan, Yodan, Godan, Kushanku, Naihanchi, Seishan a Chinto. Otsuka ponechal okinawská jména, série Pinan se ve Shotokanu jmenuje Heian a ve Wado-ryu se jako první učí Pinan Nidan. Z Naihanchi se cvičí první díl. Po Otsukově smrti organizace přidaly další kata, například Unsu a Kumpu. Kata se zbraní osnova nemá, nůž a meč drží v párových sestavách útočník.

Trénink

Vedle kihon a kata tvoří velkou část výcviku párové sestavy. Kihon kumite má deset domluvených sestav, film z roku 1965 je zachycuje všechny. Kumite gata obsahují podle organizace 10 až 24 technik. Ohyo kumite je specialitou organizace WIKF, kterou vedl Tatsuo Suzuki. Ze sestav převzatých z jujutsu se cvičí idori, 5 až 10 obran vsedě, tanto dori, 7 až 10 obran proti noži, a shinken shirahadori, 5 až 10 obran proti meči. Zbraň v nich drží útočník. Typickou stavbu lekce, frekvenci tréninku ani to, kdy začíná volný sparing, se nám doložit nepodařilo.

Stupně a postup

Žáci obvykle začínají na 9. nebo 10. kyu a postupují k 1. kyu. Stupně 1. až 5. dan jsou technické, 6. až 10. dan čestné. Učit se obvykle začíná od 3. danu a dany se na pásu neoznačují proužky. Jde o obecný popis, řády jednotlivých organizací se mohou lišit. Federation of European Wadokai ve zkušebním řádu z roku 2013 požaduje na 1. dan kata Kushanku, Naihanchi a jedno určené Pinan, kihon kumite č. 1 a dvě další podle volby a volný sparing. Od 4. danu přibývají dvě sestavy tanto dori, které se určí v den zkoušky. Minimální doby mezi stupni ani věk dokument neuvádí. Barvy pásů a zkušební řády japonských organizací Wado-ryu se nám doložit nepodařilo.

Soutěže

Wado-ryu vstoupilo do Japan Karate Federation roku 1964 a Otsuka patřil k osobnostem tehdejšího sjednocení. JKF uznává za hlavní styly Goju-ryu, Shito-ryu, Shotokan a Wado-ryu. Pro soutěž v kata určila u Wado-ryu čtyři kata, Seishan, Chinto, Niseishi a Kushanku, z nichž se v každém kole vybírají dvě. Seznam kata WKF z ledna 2026 má 102 kata a styly u nich neoznačuje, pravidla jen připouštějí drobné odchylky podle školy závodníka. Pravidla kumite specifická pro Wado-ryu jsme nenašli, v soutěži platí obecná pravidla karate.

Filozofie

Wa ve jménu znamená harmonii, do cestu a ryu školu, název se překládá také jako škola cesty k míru a harmonii. Harmonie tu neznamená pacifismus, ale uznání, že ustoupení může přemoci hrubou sílu. Znak wa je zároveň znakem pro Japonsko a volba jména se spojuje s vlivem jujutsu, z něhož Otsuka vyšel. Jméno Wado-ryu podle části pramenů vymyslel roku 1934 Eiichi Eriguchi.

Dnes

Roku 1952 vzniklo ústředí stylu na univerzitě Meiji a 5. června 1967 se organizace přejmenovala na Wado-kai. Roku 1972 dostal Otsuka titul meijin, prameny jako udělovatele uvádějí IMAF Japan, nebo Kokusai Budo Renmei. Dne 1. dubna 1981 založil Wado-ryu Karatedo Renmei. Po Otsukově smrti 29. ledna 1982 se styl rozdělil. Japonské Wado-kai spolupracuje s JKF, Renmei převzal Jiro Otsuka, velmistrem od roku 1983, a po jeho smrti 2015 jeho syn Kazutaka. Tatsuo Suzuki založil v Evropě roku 1989 Wado Kokusai (WIKF), v Severní Americe působí Wado-kai pod vedením Masarua Shintaniho. Prameny uvádějí jako důvod rozdíly ve stylu výuky a vedení. Renmei vyučuje i Wadoryu jujutsu kenpo. Vzájemné uznávání stupňů mezi Wado-kai, Renmei a WIKF jsme nenašli.

Zajímavosti

Jméno Wado-ryu vzniklo zkrácením názvu Shinshu Wado-ryu Karate-Jujutsu, pod nímž Otsuka styl v roce 1938 zapsal u Dai Nippon Butokukai. Znak wa podle některých výkladů odkazuje i na Japonsko. První celojaponské mistrovství Wado-ryu se konalo v roce 1955 a do roku 1967 se organizace jmenovala Zen Nihon Karate-do Renmei. Do Evropy přivezli Wado-ryu podle finské organizace Wadokai v roce 1964 tři japonští univerzitní instruktoři. Otsukovým oblíbeným kata bylo Naihanchi. Vedení stylu předal 20. prosince 1981 synovi Jirovi, kterého organizace Renmei vede jako druhého velmistra.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.