Tang Soo Do
당수도Korejské umění úderů a kopů z kwanů Chung Do Kwan (1944) a Moo Duk Kwan (1945), vycházející ze shotokanu, s formami, gupy a půlnočně modrým pásem.
Základní informace
Jižní KoreaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Srovnání
Katalogy a databáze pro Tang Soo Do
O bojovém umění Tang Soo Do
Tang soo do je korejské bojové umění úderů a kopů, jehož název 唐手道 znamená „cesta ruky dynastie Tang“ a sdílí znaky s původním zápisem karate. Nemá jednoho zakladatele: název užívaly dva poválečné kwany, Chung Do Kwan Lee Won-guka (Soul, 1944) a Moo Duk Kwan Hwang Keeho (9. listopadu 1945, původně pod názvem Hwa Soo Do). Hwang Kee studoval okinawské karate z knih a velká část forem a technik Moo Duk Kwan pocházela ze shotokanu. Jeho tvrzení o čínském učiteli Yang Kuk-jinovi současníci zpochybňovali.
Číst dál
V polovině 50. let se tang soo do stalo základem taekwonda. Hwang Kee sjednocení odmítl, protože by nové organizaci nevelel, a některé školy si styl i název ponechaly. Své umění později přejmenoval na Soo Bahk Do, data změny se v pramenech rozcházejí. Technika stojí na hlubokých postojích, práci boků a mnoha druzích kopů. Formy pyong-an jsou lineární podobně jako kata shotokanu. Žáci postupují gupy od 10. do 1., mistrovské stupně dan nosí v Moo Duk Kwan půlnočně modrý pás místo černého. Pravidla World Tang Soo Do Association z roku 2016 vedou sparing na 3 body nebo 2 minuty, s cílem na trupu, bez kontaktu na tělo a se zákazem kontaktu s hlavou, formy hodnotí rozhodčí na stupnici 5 až 10. Jiné organizace povolují mírný kontakt i do hlavy. Dnes umění vyučuje několik samostatných organizací, mezi nimi World Tang Soo Do Association (Jae Chul Shin, 1982) a linie Moo Duk Kwan, pramen o vzájemném uznávání jejich stupňů jsme nenašli. Chuck Norris s tang soo do začal jako příslušník letectva USA (od roku 1958) na základně Osan v Jižní Koreji.
Historie
Název tang soo do se píše znaky 唐手道, doslova „cesta ruky dynastie Tang“. Stejnými znaky se původně psalo i karate, Funakoshi Gichin na počátku 30. let změnil první znak na 空 („prázdný“) a vzniklo karate-do. Umění nemá jednoho zakladatele. Název užívaly dva z pěti původních kwanů: Chung Do Kwan, který Lee Won-guk (1907–2003) otevřel v Soulu v roce 1944, a Moo Duk Kwan Hwang Keeho (1914–2002), založený 9. listopadu 1945. Hwang Kee svůj systém nejdřív nazval Hwa Soo Do a po neúspěchu první tělocvičny ho přejmenoval. Okinawské karate předtím studoval z knih v knihovně železniční správy. Tvrdil, že se učil u čínského mistra Yang Kuk-jina, což jeho současníci zpochybňovali. Velká část forem, technik a filozofie Moo Duk Kwan pocházela ze shotokanu. V polovině 50. let se tang soo do stalo základem taekwonda, když se kwany sjednocovaly. Hwang Kee sjednocení s Korean Tae Kwon Do Association odmítl, protože by nové organizaci nevelel. Rok odchodu Moo Duk Kwan z jednání prameny uvádějí 1958, nebo polovinu 60. let.
Technika
Technika stojí na hlubokých postojích podobných karate, na aktivní práci boků, ze které se vytváří síla, a na mnoha druzích kopů. Formy pyong-an jsou převážně přímé a lineární jako kata shotokanu, jednotlivé techniky jsou ale kruhovější, což se připisuje korejským a severočínským vlivům. Devět tradičních forem požadovaných na půlnočně modrý pás tvoří tři formy Kee Cho, pět forem Pyung Ahn a Bassai, některé školy učí i Naihanchi. Hwang Kee vytvořil formu Yuk Ro v roce 1947 a Chil Sung v roce 1952, obě se cvičí jen na části škol. Vyšší stupně výuky v Moo Duk Kwan zahrnují formu Tae Guk Kwon Hyung spojenou s taijiquanem stylu Yang, další formy taijiquanu a formy Shaolinské dlouhé pěsti. World Tang Soo Do Association vyučuje sebeobranu Ho Sin Sul, která zahrnuje 30 obran proti chvatům.
Trénink
Trénink spojuje základní techniky, formy, sebeobranu a sparing. Autoři systematického přehledu v International Journal of Morphology (2024) popisují tang soo do jako všestranné umění s důrazem na práci boků, jehož některé formy mají jemný styl podobný kung-fu a taijiquanu. Ve sparingu se techniky mají provádět rozhodně, ze stabilního postoje a se silou. Cvičenci považují kontakt za podstatný pro techniku i psychickou připravenost, vážná zranění ale označují za kontraproduktivní. Obrany Ho Sin Sul se cvičí proti spolupracujícímu partnerovi a soutěžní sparing podle pravidel WTSDA zakazuje chvaty, držení, vrhy a podmetání. Trénink proti plnému odporu v klinči nebo na zemi jsme v pramenech nenašli.
Stupně a postup
Žákovské stupně se jmenují gup a vedou od 10. do 1. gupu. V Soo Bahk Do je pořadí pásů bílý (10.–9. gup), oranžový (8.–7.), zelený (6.–4.) a červený (3.–1.), část škol přidává před oranžový žlutý pás hlavně pro mladší žáky. Mistrovské stupně dan jdou od 1. do 9. Moo Duk Kwan pro ně používá půlnočně modrý pás, podle Hwang Keeova zdůvodnění k černé nelze nic přidat, kdežto modrá znamená, že se nositel dál učí. Od 4. danu nese pás červený pruh. Po získání 1. danu (Cho Dan) dostane cvičenec identifikační číslo Dan Bon. Titul kyosa (instruktor) vyžaduje v Soo Bahk Do alespoň 2. dan, věk nad 18 let, rok studia a písemný test, titul sabom alespoň 4. dan, věk 21 let a dva roky studia. Pravidla WTSDA z roku 2016 vedou stupně od 10. gupu přes Cho Dan Bo k danům a každému stupni přiřazují povinné formy.
Pro koho
Chuck Norris vstoupil v roce 1958 do letectva USA, sloužil na základně Osan v Jižní Koreji a tam s tang soo do začal. V roce 1966 vytvořil American Tang Soo Do, spojení tang soo do Moo Duk Kwan, juda a karate, a v roce 1990 formálně založil vlastní styl Chun Kuk Do. U dětí pracují soutěžní pravidla WTSDA 2016 s divizemi Tiny Tiger a Little Dragon pro nejmladší, kde se ve formách dávají jen plné body, ve sparingu se nevyřazuje a všichni dostanou účastnickou medaili. Soutěžící do 18 let mají v lámání zakázané otočné a skokové techniky a zbraňové formy jsou povoleny od 16 let. Program Spotsylvania County ve Virginii uvádí třídu Soo Bahk Do pro děti od 4 do 6 let, program Army MWR na West Pointu kurz pro věk 5 až 18 let. Studii o dětech cvičících tang soo do jsme nenašli. U dospělých porovnala studie Douris a kol. (British Journal of Sports Medicine) 9 cvičenců soo bahk do ve věku 40–60 let s 9 sedavými lidmi: tělesný tuk 18,9 % proti 30,8 %, aerobní kapacita 41,0 proti 31,1 ml/kg/min, síla úchopu se nelišila. Vzorek je malý a přehled Berríos-Fara a kol. (2024) důkazy o fyzických schopnostech cvičenců označil za nedostatečné.
Soutěže
Soutěží se ve formách (hyung) a ve sparingu (dae ryun). Pravidla World Tang Soo Do Association z roku 2016 stanoví sparing na 2 minuty pro gupy i dany, vítězí první soutěžící se 3 body nebo ten s více body po uplynutí času, každá platná technika má 1 bod. Legálním cílem je přední a boční strana těla mezi pasem a krkem. Z technik rukou skórují jen přímý úder zadní rukou, boční úder a výpadový úder přední rukou, kopem lze zasáhnout jakýkoli legální cíl. Zápas je bez kontaktu na tělo, bodovat může lehký kontrolovaný dotek uniformy, kontakt s hlavou a krkem je zakázán. Formy hodnotí rozhodčí na stupnici 5 až 10 podle pochopení, provedení, rytmu, rychlosti, rovnováhy, síly a soustředění. Soutěžící smí předvést jen formu svého nebo následujícího stupně. Jiné organizace a turnaje povolují mírný kontrolovaný kontakt včetně hlavy v dan divizích, kontakt se tedy řídí pořadatelem. Americká Amateur Athletic Union stupně tang soo do uznává a pořádá bodové turnaje ve formách i sparingu.
Výbava
Cvičí se v doboku s pásem podle stupně, pravidla WTSDA 2016 vyžadují na soutěži jednobarevný pás odpovídající stupni. Popis střihu nebo barevného lemu doboku tang soo do jsme nenašli. Pro soutěžní sparing pravidla WTSDA předepisují přilbu s obličejovým štítem (nebo přilbu s chráničem zubů), chrániče rukou, nohou a zubů a u mužů chránič třísel. Další výbava je volitelná po schválení rozhodčím. Soutěžící od 16 let smějí předvádět zbraňové formy Ki Cho Jang Gum Hyung a Jung Koop Jang Gum Hyung.
Filozofie
Moo Duk Kwan znamená „škola válečné ctnosti“. Hwang Kee v roce 1955 vytvořil logo pěsti Moo Duk Kwan, které je ve Spojených státech registrovanou ochrannou známkou U.S. Soo Bahk Do Moo Duk Kwan Federation. Hwang Kee nechtěl, aby se jeho umění stalo sportem nebo vojenským nástrojem, a soustředil se na osobní růst. Stejnou myšlenku nese půlnočně modrý pás mistrovských stupňů: černá je konečná, modrá znamená, že učení pokračuje.
Dnes
Dnes tang soo do nemá jednu zastřešující organizaci a stupně vydávají jednotlivé linie samostatně. Hwang Kee své umění přejmenoval na Soo Bahk Do, prameny uvádějí kolem roku 1957, 30. června 1960, nebo pro oficiální název Soo Bahk Do Moo Duk Kwan rok 1995. Po jeho smrti 14. července 2002 vedl Moo Duk Kwan jeho syn Hwang Hyun-chul a Soo Bahk Do vyučují instruktoři certifikovaní členskými organizacemi World Moo Duk Kwan. Hwang Keeův žák Jae Chul Shin založil ve Spojených státech v roce 1968 United States Tang Soo Do Association a v roce 1982 World Tang Soo Do Association se sídlem v Burlingtonu v Severní Karolíně. Samostatné linie tvoří International Tang Soo Do Federation (Chun Sik Kim), Mi Guk Kwan (Charles J. Ferraro) a Moo Yea Tang Soo Do (David Sgro). Řada korejských organizací název tang soo do dál používá, aby zachovala prvky korejských umění ztracené při přechodu na taekwondo.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.