Chuojiao (Bodavá noha)
戳腳Severočínský styl nízkých postojů a zpětných kopů z Raoyangu v Hebei. Od roku 2014 je na státním seznamu nehmotného dědictví ČLR.
Základní informace
ČínaCharakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Chuojiao (Bodavá noha)
Chuojiao, doslova bodavá noha, je severočínský styl založený na kopech, historicky zvaný také zhiziquan nebo tangzi tui. Státní portál nehmotného dědictví ho odvozuje od Shaolinu a podle podání vzniklo za dynastie Song, ustálilo se za Ming a rozkvetlo za Qing. Doloženou raoyangskou větev založil podle portálu Feng Keshan, který za císaře Jiaqinga učil v oblasti Raoyang v Hebei. Raoyangské chuojiao patří k bojové větvi stylu a je zaměřené na skutečný souboj bez ozdob. Síla rukou vychází z páteře, kopů ze sedacích svalů, postoje jsou nízké a typické jsou zpětné kopy, švihy a smetení. Přísloví stylu říká, že ruce jsou dvoje dveře a hlavní údery vedou nohy. Mezi sestavy patří shisan jiao, kterou rodina Song z Raoyangu považuje za jádro stylu, a dále jiu zhizi a jingang chui. Ze zbraní se cvičí kopí, šavle a dvouhlavé kopí. Od roku 2014 je chuojiao na státním seznamu nehmotného kulturního dědictví ČLR jako položka VI-74, se žadatelem okresem Taocheng ve městě Hengshui. Cvičí se v Hebei, Pekingu, Tianjinu a Liaoningu.
Historie
Státní portál nehmotného dědictví odvozuje chuojiao od Shaolinu. Podle podání vzniklo za dynastie Song, ustálilo se za Ming a rozkvetlo za Qing. Jde o tradici, kterou jsme v dobových pramenech nenašli. Doložená raoyangská větev začíná podle portálu u Feng Keshana, který za císaře Jiaqinga (1796–1820) učil chuojiao v oblasti Raoyang v provincii Hebei. Jeho následovníci z toho vytvořili ucelenou větev, která se rozšířila po okolí Hengshui, zejména ve vesnicích Beiguanzhuang, Wodi, Beizhangbao a Beishan. Dnes se chuojiao cvičí v Hebei, Pekingu, Tianjinu a Liaoningu. Historicky se styl nazýval také zhiziquan, jingang chui, tangzi tui a jiufan yuanyang tui.
Čím se liší
Chuojiao má podle státního portálu civilní (wen) a bojovou (wu) větev a raoyangské chuojiao patří k bojové. Deník Shenzhen Special Zone Daily uvádí přezdívku severní noha, která styl odlišuje od jižních stylů zaměřených na práci rukou. Rodina Song z Raoyangu považuje za jádro stylu sestavu shisan jiao. Anglická Wikipedie dělí sestavy jinak, na bojový směr Hao ze Shenyangu s devíti navazujícími sestavami dvojitých kopů a civilní směr Hu s dvanácti až dvaatřiceti pohyby. Jmenuje rodinné větve Liu z Lixianu, Duan z Raoyangu, Zhao z Gaoyangu, Wang a Wei.
Technika
Raoyangská větev je podle státního portálu zaměřená na skutečný souboj bez ozdobných technik. Klade důraz na sílu z páteře a boků, nízké postoje, kompaktní práci rukou a kopy, hlavně zpětné. Síla úderů rukou vychází z páteře, kopů ze sedacích svalů. Kroucení pasu a boků spolu s mrštěním hlavou a ramenem dává odstředivou sílu, kterou staří mistři přirovnávali ke kroucenému lanu nebo k bubínku s kuličkami. Základní postoj se jmenuje ding podle znaku 丁. Opěrná noha nese váhu, kopající míří špičkou dolů a pata je zvednutá. Typické jsou zpětné kopy jako jiufan yuanyang tui, vnější švihy, zpětné šlapy a zpětné smetení. Mezi sestavy patří shisan jiao, jiu zhizi, jingang chui a shiba lan tui, ze zbraní dvouhlavé kopí shuangtou she, kopí liuhe qiang, šavle qiqiang bagua dao a velká šavle chunqiu dadao.
Trénink
Konkrétní cviky státní portál neuvádí. Popisuje jen zásady vyjádřené příslovími: ruce jsou dvoje dveře a hlavní údery vedou nohy, ruce dávají menší díl síly a nohy větší a bez souhry horní části těla jsou nohy málo platné. Chuojiao se předává mezi mistrem a žákem a v rodinách a žije jako lidová tradice v několika obcích. Podle anglické Wikipedie patří k tréninku lehkosti skoky ke zdi se závažím na lýtkách. Tradice připisuje legendárnímu Deng Liangovi osmnáct základních nožních technik seřazených do řetězce 108 triků.
Stupně a postup
Vlastní stupňový řád chuojiao jsme v pramenech nenašli. Jako státního přenašeče uvádí portál nehmotného dědictví Song Junjieho, další přenašeče jsme nedohledali. Anglická Wikipedie jako současné představitele rodinných větví uvádí Zhang Shuanglonga za rodinu Liu a Li Jiantaa za Raoyang.
Dnes
Chuojiao je od roku 2014 na státním seznamu nehmotného kulturního dědictví ČLR, ve čtvrté dávce jako položka VI-74 s pořadovým číslem 1305. Žadatelem byl okres Taocheng ve městě Hengshui. Dne 25. května 2024 předvedl Song Junjie raoyangské chuojiao na kulturním veletrhu v Shenzhenu, podle deníku Shenzhen Special Zone Daily poprvé v historii veletrhu.
Zajímavosti
V románu Příběhy od jezerního břehu porazí hrdina Wu Song v opilosti Jiang Menshena kopy, které deník Shenzhen Special Zone Daily přiřazuje k chuojiao. Rodina Song nazývá sestavu shisan jiao živou fosilií čínských bojových umění. Stylu se přezdívá i yuanyang tui, doslova noha mandarinek. Podle anglické Wikipedie ušel Hu Fengsan za vlády císaře Guangxu asi 500 kilometrů, aby se učil u bratří Duanových.
Časté otázky
Co znamená chuojiao?
Doslova bodavá noha. Historicky se styl nazýval také zhiziquan, jingang chui nebo tangzi tui a přezdívá se mu severní noha.
Odkud chuojiao pochází?
Podle státního portálu nehmotného dědictví se odvozuje od Shaolinu. Doložená raoyangská větev ale začíná u Feng Keshana, který učil v Raoyangu v Hebei za císaře Jiaqinga.
Je chuojiao na seznamu nehmotného dědictví?
Ano. Od roku 2014 je na státním seznamu ČLR jako položka VI-74, se žadatelem okresem Taocheng ve městě Hengshui.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.