Tongbeiquan (Zhei Tongbei)
通背拳Severočínský styl, který vede sílu napříč zády z jedné paže do druhé. Paže zůstávají uvolněné jako provaz a tuhnou až v okamžiku dopadu.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Tongbeiquan (Zhei Tongbei)
O bojovém umění Tongbeiquan (Zhei Tongbei)
Tchung-pej-čchüan, doslova pěst procházející zády, dostal jméno podle způsobu, jakým vytváří sílu. Ve většině úderových stylů začíná pohyb v noze a jde přes bok do paže; tady se navíc otevírá a zavírá hrudní koš a lopatky se pohybují po zádech, takže se síla přenáší z jedné paže do druhé napříč trupem. Paže přitom zůstávají uvolněné a visí jako provaz se závažím na konci — tuhne až v okamžiku dopadu. Vizuálně je styl nezaměnitelný: dlouhé švihové údery vedené shora nebo zezadu, otevřená dlaň častěji než pěst, tělo se natáčí a paže obíhají kolem něj. Rychlost je vysoká a údery přicházejí v řadách za sebou, protože uvolněná paže se po dopadu okamžitě vrací. Styl pochází ze severní Číny a nejsilnější linie jsou v Chej-peji, zejména v Cchang-čou; tradice zmiňuje mistry z Ning-sia a datuje vznik do 17. století, doložitelně se však linie sledují až od 19. století. Tchung-pej se často cvičí spolu s pchi-kua-čchüanem, protože se doplňují — tchung-pej dodává rozsah a rychlost, pchi-kua tvrdost dopadu. Podle tradice se styl dělí na několik větví — nejčastěji se uvádějí Čchi, Ma a Šao — které se liší mírou švihu a hloubkou postojů.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
