Fut Gar (Rodinná škola Fut)
佛家拳Jihočínský styl z Kuang-tungu, který místo pěsti staví na otevřené dlani. Postoje jsou vyšší a pohyblivější než u ostatních jižních škol.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Fut Gar (Rodinná škola Fut)
O bojovém umění Fut Gar (Rodinná škola Fut)
Fut Gar, doslova buddhistická rodinná pěst, je jihočínský styl z Kuang-tungu. Jeho poznávacím znamením je práce otevřenou dlaní. Zatímco většina jižních stylů staví na pěsti a na pevném nízkém postoji, Fut Gar používá převážně dlaň, a to jak k přímému úderu, tak k odsunutí a k sečení do stran. Postoje jsou vyšší a pohyblivější než u hung garu, kroky kratší a častější, kopy nízké a spíše doplňkové. Charakteristická je i práce paží v kruhu: útok se neblokuje proti síle, ale svede stranou obloukem a odpověď jde po stejné dráze zpět. Dýchání je klidné a bez hlasitého vypouštění, což styl odlišuje od tygřích a jeřábích linií. Tradice odvozuje Fut Gar od buddhistických mnichů z jižního Šaolinu, a právě odtud pochází jméno. Doložená historie je mladší a začíná až v devatenáctém století u kantonských mistrů. Fut Gar se v Kuang-tungu často cvičil vedle jiného rodinného stylu a z jednoho takového spojení vznikl samostatný styl Hung Fut, tedy Hung plus Fut. To dobře ukazuje, jak jižní styly fungovaly: nešlo o uzavřené školy, ale o rodinné soubory, které se navzájem doplňovaly. Fut Gar se obvykle neřadí mezi pět kantonských rodinných stylů, tedy Hung, Lau, Čchoj, Li a Mok, ale stojí vedle nich jako samostatná buddhistická linie. Dnes se cvičí především v jižní Číně, v Hongkongu a v čínských komunitách v zámoří.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
