ImpakuImpaku

Wu (Hao) Style Tai Chi

武式太極拳

Nejmenší a nejméně rozšířený z pěti rodových stylů tchaj-ťi. Právě z jeho okruhu ale pocházejí klasické texty, ze kterých vychází celý obor.

Základní informace

Zakladatel
Země původuČína
Rok založeníkolem 1850
RegionAsie
Hlavní zaměřeníKombinované
Úroveň kontaktuLehký kontakt
Páskovací systém6 stupňů

Charakter a původ

Stav uměníŽivé, organizované
Typ linieTradiční
Období vzniku19. století

Trénink

ÚborBez předepsaného úboru
SparringLehký kontakt
Role zbraníZbraně volitelně
Role sestavSestavy jádrem

Pro koho

Dětské programyDětské skupiny výjimečně
Vhodné pro senioryVhodné s úpravami
Fyzická náročnost3/5
Riziko zranění2/5
Náročnost učení4/5
Přínos pro sebeobranu3/5
Přínos pro kondici4/5

Organizace a soutěže

Systém stupňůCertifikáty
Formát soutěžíSestavy
Váhové kategorieNe
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRV Česku se necvičí
Odhad cvičenců10–100 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaZásadní
KopyVýznamné
Hody a strhyOkrajové
Boj na zemiNevyužívá se
Páky a znehybněníOkrajové
ZbraněVýznamné

Katalogy a databáze pro Wu (Hao) Style Tai Chi

👊 Databáze technik8 položek
📖 Slovník pojmů12 položek
👥 Osobnosti a mistři1 položek

O bojovém umění Wu (Hao) Style Tai Chi

Wu Hao styl tchaj-ťi-čchüan je nejmenší a nejúspornější z pěti rodových stylů. Založil jej Wu Jü-siang, který žil v letech 1812 až 1880, vzdělaný úředník z Jung-nienu v provincii Che-pej. Wu se učil nejprve u Jang Lu-čchana, který v Jung-nienu působil, a poté odešel do Čao-pao, kde studoval u Čchen Čching-pchinga. Dvojí kořen je na stylu znát: má chenovskou stavbu, ale jangovskou plynulost. Označení Hao pochází od Chao Wej-čena, který žil v letech 1849 až 1920 a styl předal dál; přídomek se používá proto, aby se tento styl nepletl s Wu stylem Wu Čchüan-joua, který se do latinky přepisuje stejně, ale píše se jiným znakem. Technicky je rám velmi malý. Ruce se drží v šířce vlastního těla a nepřekračují jeho osu, chodidla se nekříží, kroky jsou krátké a pohyb navenek působí skoro nenápadně. Vnější velikost není měřítkem: styl klade důraz na vnitřní práci, na přesné vedení váhy a na spojení záměru s dechem. Právě proto se cvičí nejhůř ze všech pěti rodin a je z nich také nejméně rozšířený. Zvláštní význam má tato linie pro teorii. Wu Jü-siangovi a jeho okruhu se připisuje sepsání a rozšíření klasických textů tchaj-ťi, tedy pojednání, ze kterých dnes vychází výuka všech rodových stylů. Jinými slovy: nejméně cvičený styl dal celému oboru jeho učebnici.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

Wuzuquan (Pěst pěti předků)Ditangquan (Pěst padající na zem)Emeiquan (Kung Fu z hory Emei)Tianshan Pai (Kung-fu z pohoří Ťan-šan)Yau Kung Mun (Dráp a síla)Pak Hok Pai (Tibetský bílý jeřáb)