Emeiquan (Kung Fu z hory Emei)
峨眉拳Souhrn sečuánských stylů spojených s horou Emei, na státním seznamu nehmotného dědictví Číny od roku 2008. Popis položky uvádí 68 větví, nejstarší traktát je o kopí ze 17. století.
Základní informace
ČínaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Emeiquan (Kung Fu z hory Emei)
Emeiquan, přesněji Emei wushu, je souhrnné označení pro skupinu bojových stylů z čínské provincie Sichuan, které se hlásí k hoře Emei, jedné ze čtyř posvátných buddhistických hor Číny (na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1996). Na státním seznamu nehmotného kulturního dědictví Číny je Emei wushu zapsáno od roku 2008 (druhá dávka, položka 795, kód VI-23, kategorie tradiční sport, hry a akrobacie), přihlásilo ho město Emeishan a chráněnou institucí je Městská sportovní asociace Emeishan. Popis položky i People's Daily počítají Emei wushu mezi tři velké proudy čínského wushu vedle Shaolinu a Wudangu.
Číst dál
Popis státní položky uvádí, že dnes existuje 68 větví a 2638 položek (sestavy beze zbraně, se zbraní, párové, cvičení a boj), v úvodu téhož popisu se mluví o více než osmdesáti větvích. Vlastní Emei quan se podle něj člení na čtyři velké druhy, osm velkých bran (seng, yue, zhao, du, hong, hua, zi a hui) a osmnáct rodinných pěstí, styl charakterizuje vyvážením tvrdého a měkkého, cvičením vnitřní i vnější stránky a střídáním rychlých a pomalých pohybů. Popis zároveň klade vznik do doby Yin a Shang a ucelenou teorii do jižní Song, jde o tvrzení popisu, nezávisle neověřené. Nejstarší záznamy jsou z doby Ming a Qing. Hongkongský HK01 označuje za nejstarší záznam o emeiském umění báseň Tang Shunzhiho ze 16. století Emei daoren quan ge o třiceti sedmislabičných verších. Traktát o kopí Emei qiangfa sepsal Cheng Zhenru podle metody emeiského mnicha Pu'ena a Wu Shu ho zařadil do sbírky Shoubi lu s předmluvou z roku 1678. Tvrzení, že dnešní podoba vznikla při provinčním soupisu v osmdesátých letech, a že trojice Shaolin, Wudang, Emei je konstrukcí románů wuxia, jsme doložit nenašli, HK01 uvádí jen, že obraz Emei jako ženské školy pochází z wuxia. Zakladatele ani rok vzniku prameny neuvádějí.
Historie
Popis státní položky uvádí, že Emei wushu vzniklo v oblasti hory Emei, má téměř tři tisíce let historie, podle historických záznamů vzniklo v době Yin a Shang a ucelenou teorii dostalo za jižní Song. Jde o tvrzení popisu, které jsme nezávisle neověřili. Hora Emei je jednou ze čtyř posvátných buddhistických hor Číny, první buddhistický chrám na ní podle UNESCO vznikl v 1. století našeho letopočtu.
Číst dál
Nejstarší doložené záznamy pocházejí z doby Ming a Qing. Hongkongský HK01 (2021) označuje za nejstarší záznam o emeiském bojovém umění báseň mingského vojevůdce Tang Shunzhiho Emei daoren quan ge o třiceti sedmislabičných verších ve sbírce Jingchuan wenji, jde o literární text, ne o manuál. Traktát o kopí Emei qiangfa je podepsán Cheng Zhenru a výslovně uvádí, že metodu ustanovil emeiský mnich Pu'en. Wu Shu ho zařadil do své sbírky Shoubi lu, jejíž předmluvu datoval rokem wuwu, tedy 1678, a ve které jmenuje Cheng Zhenrua a zvlášť Cheng Chongdoua (Cheng Zongyoua), autora sbírky Geng yu sheng ji, jako dva různé autory. Sbírka Cheng Zongyoua obsahuje čtyři jiné spisy a Emei qiangfa mezi nimi není. Na státní seznam nehmotného kulturního dědictví Číny bylo Emei wushu zapsáno ve druhé dávce roku 2008 jako položka 795 (kód VI-23) v kategorii tradiční sport, hry a akrobacie, přihlásilo ho město Emeishan v provincii Sichuan a chráněnou institucí je Městská sportovní asociace Emeishan. Zakladatele ani rok vzniku prameny neuvádějí.
Technika
Popis státní položky uvádí, že dnes existuje 68 větví a 2638 položek, tedy sestav beze zbraně, se zbraní, párových cvičení, cvičebních metod a boje, v úvodu téhož popisu se mluví o více než osmdesáti větvích. Vlastní Emei quan se podle popisu člení na čtyři velké druhy (vysoký postoj gaozhuang, nízký postoj aizhuang, kejia a faxiang), osm velkých bran (seng, yue, zhao, du, hong, hua, zi a hui) a osmnáct rodinných pěstí. Styl charakterizuje vyvážením tvrdého a měkkého, cvičením vnitřní i vnější stránky a střídáním rychlých a pomalých pohybů, podrobnější technický popis popis položky neobsahuje. Traktát Emei qiangfa má třináct oddílů, od péče o mysl a tělo přes klid a pohyb, útok a obranu, posouzení situace až po bodnutí, přehmaty, překonání jiných zbraní a celkové zásady, poslední oddíl doplnil podle textu Weng Huisheng. Jako jádro útoku a obrany uvádí osmnáct bodnutí a dvanáct přehmatů.
Trénink
Sečuánský úřad pro kulturu a cestovní ruch uvádí mezi podobami Emei wushu lavičkovou pěst (bandengquan), orlí dráp (yingzhaoquan) a kachní pěst (yaxingquan), kterou označuje za jedinečnou pro Sichuan. Mezi zbraněmi jmenuje vějíř xiaoyao, emeiský bodec (Emei ci), emeiský meč, emeiské kopí a dvojici srpovitých zbraní yuanyang yue. Reprezentativní nositel státní položky Wang Chao, narozený roku 1962 v Emeishanu, vede podle svého životopisu na webu státního seznamu styly Emei quan, Fuhu quan, Tongbi quan a Emei jian. Obsah základního výcviku a způsob předávání v jednotlivých větvích z pramene úrovně svazu nebo státního seznamu nemáme.
Dnes
Chráněnou institucí státní položky je Městská sportovní asociace Emeishan. Reprezentativním nositelem páté dávky nositelů je Wang Chao, držitel šestého duanu čínského wushu, který podle životopisu na webu státního seznamu vedl čínský tým na 4. a 7. světovém šampionátu tradičního wushu, kde tým získal čtyři zlaté medaile. People's Daily (2023) uvádí jako prezidenta Federace emeiského wushu Man Lina a popisuje čtvrtý ročník výměny emeiského wushu mezi oběma břehy Tchajwanské úžiny na hoře Emei s asi dvěma sty účastníky, akce začala v roce 2017. Devátý světový šampionát kung-fu pořádaný IWUF a Čínskou asociací wushu se konal v Emeishanu od 25. srpna 2023 za účasti kolem 6649 sportovců a trenérů z 53 zemí a regionů. V pravidlech IWUF pro tradiční wushu z roku 2019 emeiquan jako pojmenovaná disciplína není, předpisy 8. světového šampionátu kung-fu 2019 ho uvádějí mezi tradičními styly ve společné kategorii ostatních stylů. Systém stupňů specifický pro Emei wushu jsme mimo obecný systém duan nenašli.
Zajímavosti
Představa Emei jako ženské školy bojových umění pochází podle HK01 převážně z románů wuxia, ne z doložené historie. Wu Shu v předmluvě ke sbírce Shoubi lu vypráví, že Cheng Zhenru dostal emeiské kopí od emeiského mnicha a že mistr Pu'en žil v Šu a trénoval dva roky v tajné komnatě. Hora Emei je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1996.
Časté otázky
Je Emei wushu na státním seznamu nehmotného dědictví Číny?
Ano. Je zapsáno od roku 2008 jako položka 795 (kód VI-23), chráněnou institucí je Městská sportovní asociace Emeishan.
Kolik větví má Emei wushu?
Popis státní položky uvádí 68 dosud existujících větví a 2638 položek, úvod téhož popisu mluví o více než osmdesáti větvích.
Kdo sepsal traktát Emei qiangfa a kdy je doložen?
Sepsal ho Cheng Zhenru podle metody emeiského mnicha Pu'ena. Wu Shu ho zařadil do sbírky Shoubi lu s předmluvou z roku 1678.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.