Bak Mei (Bílé Obočí)
白眉拳Jihočínský styl krátké výbušné síly s tvrdým a kompaktním projevem. Tradice jej spojuje s taoistickým mnichem, doložená linie začíná až ve 20. století.
Základní informace
ČínaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Bak Mei (Bílé Obočí)
O bojovém umění Bak Mei (Bílé Obočí)
Bak Mei („bílé obočí") je jižní čínský styl postavený na krátké, explozivní síle. Tradice ho spojuje s taoistickým mnichem téhož jména z kláštera Emei, doložitelná linie ale začíná až u Čang Li-čchuana na počátku 20. století, který styl přinesl do Kuang-tungu a Hongkongu. Rozdíl mezi legendou a doložitelností je tu stejný jako u wing chunu a stojí za to ho vědět. Technickým jádrem je takzvaná fa ťin — schopnost vydat sílu na velmi krátké dráze, s prudkým zapojením celého trupu. Odtud pochází charakteristické chvění těla při úderu, které vypadá jako křeč, ale je to řízené uvolnění napětí. Údery jdou často z blízka a mnohdy s otevřenou rukou nebo hřbetem ruky. Postoj je vzpřímený, úzký a s váhou spíš vzadu, aby přední noha zůstala volná. Pohyb je krátký a přímý; styl nepracuje s velkými kruhy ani vysokými kopy. Kopy jdou nízko, na koleno a holeň. Bak Mei má tradičně málo sestav a soustředí se na malý počet principů opakovaných do hloubky — základní kata Ťi ťik kjun („přímá pěst") obsahuje většinu toho, na čem styl stojí. Škol je málo a linie bývají uzavřené; předává se stále v rodinném a klubovém režimu bez soutěží. To znamená, že kvalita se ověřuje obtížně a najít učitele je těžší než u rozšířených stylů.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.