Nguni (Boj s holí)
Jihoafrický boj s holemi nguniských národů. Pastevečtí chlapci se v něm učí od dětství, dnes je součástí svatebních obřadů.
Základní informace
Jihoafrická republikaCharakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Nguni (Boj s holí)
O bojovém umění Nguni (Boj s holí)
Nguniský boj s holemi je zvyk nguniských národů jižní Afriky, především Zuluů a Xhosů. Zakladatele nemá a rok vzniku není doložen; vyrostl v pasteveckém prostředí, kde chlapci trávili dny u dobytka a hůl měli neustále po ruce. Se Šakou Zuluem se spojuje přes plukovní uspořádání, jehož stopy jsou v dnešní praxi patrné, nikoli jako se zakladatelem. Výstroj se liší podle větve. Xhoská podoba pracuje se dvěma holemi, zuluská rozlišuje isikhwili, útočnou hůl, ubhoko, hůl obrannou, a ihawu, malý obranný štít. Ochranných pomůcek se používá minimum, takže odřeniny a tržné rány patří k věci; body se přidělují podle toho, která část těla byla zasažena, a soupeři se pravidelně střídají v útoku a obraně. Utkání může trvat i několik hodin. Smysl byl a je společenský. Pro pastevecké chlapce šlo o průpravu, o zkoušku odolnosti a o způsob, jak se v komunitě zařadit. Dnes je nejviditelnější podobou svatební obřad, kde se setkávají bojovníci z domoviny ženicha a z domoviny nevěsty a měří síly o to, kdo bude uznán za nejsilnějšího, doslova „býka“ (inkunzi). Zvyk byl v některých částech Jihoafrické republiky zakázán, ale v posledních letech se vrací a přitahuje publikum; objevil se i v zahraničních dokumentárních pořadech. Zároveň se používá jako nástroj práce s mládeží tam, kde je problémem pouliční násilí.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.