Istunka (Somálský boj s holemi)
Každoroční slavnost v somálském Afgooye, při níž se podle Castagno (1975) skupiny mladých mužů z protějších břehů řeky Shabeelle utkávaly v předstíraném boji s holemi.
Základní informace
Charakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Istunka (Somálský boj s holemi)
Istunka je podle Historického slovníku Somálska Margaret Castagno z roku 1975 slavnost boje s holemi, která se každoročně koná v Afgooye na řece Shabeelle. Jde o předstíranou bitvu mezi skupinami mladých mužů z protějších břehů řeky, třídenní událost v době dabshid, somálského sezonního nového roku. Bojovníci podle Abdulahiho Ahmeda nesou v levé ruce svazek čerstvě uřezaných holí a používají je jednu po druhé na nahá těla soupeřů. Castagno píše, že slavnost bývala velmi krvavá, ale v posledních desetiletích před rokem 1975 se zmírnila a stala se atrakcí pro návštěvníky z jiných částí republiky. O původu se vyprávějí různé příběhy, podle Castagno o dávné bitvě o vodu z řeky v období sucha nebo o výcviku mladých mužů proti tyranskému sultánovi. Poslední datovanou zprávu o konání slavnosti jsme našli z roku 1996.
Historie
Margaret Castagno v Historickém slovníku Somálska z roku 1975 definuje istunku jako slavnost boje s holemi, která se každoročně koná v Afgooye na řece Shabeelle, předstíranou bitvu mezi skupinami mladých mužů z protějších břehů řeky. Je to podle ní třídenní událost v době dabshid, sezonního nového roku. Castagno ji řadí mezi předislámské zvyky, často se silným islámským nánosem, které se podle ní v Somálsku tehdy stále udržovaly. O původu zaznamenává dvě podání. Podle prvního slavnost pochází z dávné bitvy o to, která skupina bude v období sucha užívat vodu z řeky. Podle druhého byla původně cvičením, které mělo připravit mladé muže k porážce vojska tyranského sultána, jenž oblast obsadil a byl pak poražen a jeho vesnice zničena. Anglická Wikipedie uvádí, že turnaj vznikl ve středověkém období Adžuránů a v 19. století ho za sultána Ahmeda Jusufa soustředil sultanát Geledi. Mezinárodní centrum bojových umění UNESCO (ICM) s odvoláním na Mukhtarův historický slovník z roku 2003 uvádí, že slavnost a její souboj zahajují novou sezónu setí v srpnu nebo září a mají přinést štěstí. Abdulahi Ahmed naopak v roce 2015 píše, že istunka zahajuje sklizeň koncem července nebo začátkem srpna.
Čím se liší
Castagno popisuje istunku jako předstíranou bitvu mezi skupinami a Ahmed jako hromadný boj, v němž jedna strana vyžene druhou z arény, ne jako souboje dvojic. Castagno mluví o skupinách mladých mužů, Ahmed o mladých i starých.
Technika
Podle ICM, které cituje Mukhtara, bojují muži nazí až na bederní roušku a čelenku, nosí amulety a v levé ruce mají čerstvé hole, které jednu po druhé používají k úderům. Abdulahi Ahmed píše, že každý bojovník nese asi tucet holí čerstvě uřezaných ze stromu známého pevností a odolností, drží je v jednom svazku v levé ruce a používá je jednu po druhé na nahá těla soupeřů. Předepsaným oděvem je podle něj bederní rouška ma'wis, šál garbassar, látkový pás kolem hlavy s hedvábným střapcem nad čelem a amulety kolem krku nebo paže. Že se dříve bojovalo sekerami a čepelemi, uvádějí jen Ahmed a anglická Wikipedie.
Soutěže
Castagno popisuje istunku jako předstíranou bitvu mezi skupinami mladých mužů z protějších břehů řeky. Podle Ahmeda se utkávají obyvatelé západního a východního břehu řeky, která protéká Afgooye, a boj začíná, když starý muž uprostřed arény zatroubí na dlouhou místní trubku siimbaar. Jedna strana nakonec ovládne pole a pronásleduje poražené z arény do ulic. Na konci se obě skupiny obejmou, když jim jejich výbor starších řekne, aby přestaly.
Dnes
Castagno v roce 1975 psala, že istunka se stala atrakcí pro návštěvníky z jiných částí republiky a že bývala velmi krvavá s mnoha zraněnými, ale v posledních desetiletích se zmírnila. Kanadský úřad pro imigraci a uprchlíky v roce 1999 citoval zprávu agentury Xinhua z 22. července 1996, podle níž je klan Galadi jedním ze dvou hlavních klanů účastnících se třídenní slavnosti istunka v okrese Afgooye, kterou agentura označila za 600 let starou. Podle ICM, které cituje Mukhtara z roku 2003, láká slavnost mnoho návštěvníků včetně cizinců. Ahmed v roce 2015 popisuje, že turnaj obvykle trvá tři dny, provázejí ho oběti zvířat, lidové tance a písně oslavující bojovníky a pak se v Afgooye vrací běžný život. Anglická Wikipedie uvádí, že se istunka v oblasti Afgooye stále každoročně koná. Zprávu tisku o konání slavnosti po roce 1996 jsme nenašli.
Zajímavosti
Dabshid je podle Castagno somálský sezonní nový rok, noc ohně, který obvykle připadá na jeden z prvních čtyř srpnových dnů, kdy se zapaluje malý oheň a členové rodiny ho přeskakují. Podle Ahmeda se před istunkou v páteční noci zpívají písně a přednáší poezie shirib a vrcholem je noc bez spánku dhafarka před bojem. Místní podle něj věří, že kdyby se boj nekonal, přišla by neúroda, hlad, mor, sucho a ženy by neotěhotněly. Anglická Wikipedie uvádí jako další jméno istunky isgaraac.
Časté otázky
Jak dlouho istunka trvá?
Podle Margaret Castagno i podle zprávy agentury Xinhua z roku 1996 je istunka třídenní slavnost. Koná se v době dabshid, somálského sezonního nového roku.
Kdo proti komu v istunce bojuje?
Podle Castagno skupiny mladých mužů z protějších břehů řeky Shabeelle v Afgooye. Abdulahi Ahmed píše o obyvatelích západního a východního břehu řeky a o hromadném boji, v němž jedna strana vyžene druhou z arény.
Koná se istunka dodnes?
Poslední datovanou zprávu jsme našli z roku 1996, kdy o slavnosti psala agentura Xinhua. Anglická Wikipedie uvádí, že se v oblasti Afgooye stále každoročně koná, ale bez odkazu na pramen.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.