Donga (Africký boj s holí)

Základní informace

Země původuEtiopie

RegionAfrika

Hlavní zaměřeníZbraně

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Charakter a původ

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Donga (Africký boj s holí)

Donga je jméno dlouhé bojové hole a podle webu Mursi Online a diplomové práce z roku 2021 i souboje s ní u Surmů (Suri) a Mursiů na jihozápadě Etiopie. Antropolog J. Abbink, který Surmy zkoumal, nazývá souboj thagine a označuje ho za národní sport Surmů, souboj mladých svobodných mužů. Znají ho i příbuzní Mursiové na druhém břehu řeky Omo. Hole se podle Abbinka dělají z tvrdého rovného dřeva stromu kallochi a jsou dlouhé 2,10 až 2,40 m. Bojují spolu zástupci různých vesnických společenství (buran), nad soubojem dohlížejí starší rozhodčí a souboj končí, když je soupeř sražen k zemi nebo je tak vyčerpaný a zraněný, že nemůže pokračovat bez nebezpečí horšího zranění. I náhodné zabití nebo zmrzačení soupeře je podle Abbinka těžký přečin. Hlavní souboje se podle Abbinka konaly po sklizni čiroku a kukuřice. Stát se od roku 1994 pokoušel souboje zakázat, neúspěšně. Diplomová práce z Addis Abeby z roku 2021 popisuje, že mladí Suri předvádějí turistům za úplatu inscenované souboje.

Historie

J. Abbink v článku z roku 1997 popisuje souboj s holí mezi mladými svobodnými muži jako národní sport Surmů na jihozápadě Etiopie. Surmové se podle něj skládají ze dvou skupin, které si říkají Chai a Tirma, a živí se zemědělstvím a chovem dobytka v nížině na okraji etiopské vysočiny. Nejbližšími příbuznými jsou jim Mursiové, kteří žijí den cesty od nich na druhém břehu řeky Omo a souboj s holí také znají. Abbink souboj nazývá thagine (v nizozemském textu z roku 1997 thaginé) a dlouhé bojové hole dongen, v jednotném čísle donga. Nejdůležitější souboje roku se podle jeho článku z roku 1997 konaly mezi listopadem a lednem po hlavní sklizni čiroku a kukuřice a druhé, méně intenzivní období přicházelo v dubnu a květnu po setí. V článku z roku 1998 píše, že v předchozích šesti nebo sedmi letech byly souboje mnohem častější a konaly se téměř každé dva až tři týdny po tři až čtyři měsíce po sklizni čiroku (září až listopad) a také v lednu a v dubnu a květnu. U Mursiů trvá podle webu Mursi Online setkání v soubojích obvykle několik dní, projednává se několik měsíců předem, koná se v době dostatku jídla a často se o něm mluví jako o válce (kaman).

Čím se liší

Souboj je podle Abbinka především skupinovou událostí Surmů a Mursiů a příslušníci sousedních národů se ho účastnit nemohou. Mezi oběma skupinami se liší podrobnosti. Rozhodčím se u Surmů podle Abbinka říká odda, u Mursiů podle Mursi Online kwethana. Zvláštní výstroj nosí u Surmů jen nejlepší bojovníci, u Mursiů má výstroj tumoga každý soutěžící.

Technika

Hole dongen se podle Abbinka dělají z tvrdého rovného dřeva stromu kallochi (Grewia mollis) a jsou dlouhé 2,10 až 2,40 m. Jen nejlepší bojovníci smějí nosit zvláštní bojovou výstroj: pevnou přilbu spletenou ze sisalu, kožené chrániče nohou, pásky na nohy, silné bavlněné pásy kolem krku a hrudi, pásy z kůže hyeny nebo lva kolem pasu, ruční štít a železný kravský zvonec nebo několik malých zvonků. Mursi Online popisuje u Mursiů hůl dlouhou kolem dvou metrů. V útočném postoji se drží u spodního konce oběma rukama, levou nad pravou, a bojovník se snaží zasáhnout násadou, nikdy hrotem, kteroukoli část soupeřova těla včetně hlavy tak silně, aby ho srazil. Údery se kryjí tak, že pravá ruka zůstává u spodního konce a levá se posune po násadě nahoru nad místo, kam úder dopadá. Každý mursijský bojovník nosí výstroj tumoga: proutěný chránič pravé ruky, chrániče holení z kůže, spletené sisalové kroužky na lokty a kolena, levharti kůži přes trup, sukni z nastříhané kůže a kravský zvonec u pasu, hlavu má ovinutou dlouhými pruhy bavlněné látky.

Trénink

O soustavném výcviku prameny nemluví. Abbink souboje vykládá tak, že jsou pro většinu účastníků první vážnou příležitostí poznat fascinaci násilím v omezené, zkrocené podobě. Starší a náboženští vůdci Surmů podle něj chlapce povzbuzují, aby v soubojích zkoušeli svou sílu a získávali bojové zkušenosti.

Stupně a postup

Abbink výslovně uvádí, že souboje nejsou součástí iniciačních obřadů ani podobných rituálů a nejsou ani způsobem řešení sporů. Hlavními bojovníky jsou podle jeho článku z roku 1998 mladí svobodní muži věkové skupiny tegay. Diplomová práce Bardula Olekiba z roku 2021 naopak uvádí, že do souboje se zapojují muži od skupiny mládeže Tegen po mladší starší Rora, svobodní i ženatí.

Soutěže

Společnost Surmů se podle Abbinka skládá z územních jednotek, vesnických společenství zvaných buran. Hlavními bojovníky jsou mladí muži mladší věkové skupiny z různých buranů a dva členové téhož buranu proti sobě bojovat nesmějí, kdežto členové téhož klanu ano, pokud žijí v různých buranech. Na souboje dohlíží několik starších rozhodčích (odda), kteří už sami nebojují, a souboj mezi družstvy probíhá jako žebříčková soutěž. Během dne se odehrají desítky soubojů, každý nejvýš tři minuty, a na konci zbudou dva bojovníci na závěrečný souboj. Souboj je rozhodnut, když je soupeř sražen k zemi nebo je tak unavený a zraněný, že nemůže bez nebezpečí horšího zranění pokračovat. Hluboké rány a zlomeniny se podle Abbinka opakují, ale náhodné zmrzačení nebo zabití soupeře je těžký přečin, po kterém se souboje hned ukončí a všichni jdou domů. Smrt v souboji se počítá jako vražda a vyžaduje odškodnění rodině oběti. U Mursiů podle Mursi Online řídí souboj jeden nebo více rozhodčích (kwethana) a vyhrává, kdo soupeře srazí, nebo když soupeř odstoupí zraněný, často se zlomenými nebo pohmožděnými prsty. Jiné zbraně jako nože, kopí nebo pušky jsou podle Olekiba zakázané.

Dnes

Abbink v roce 1998 psal, že vliv starších a rozhodčích slábne a že mladí muži po prohraném souboji popadli kalašnikovy a začali střílet, obvykle, ale ne vždy, do vzduchu, což vedlo k několika náhodným zabitím. Automatické zbraně se podle něj mezi Surmy masově rozšířily až v posledních deseti letech před rokem 1997. Varoval, že pokud vládnoucí věková skupina starších neobnoví respekt k pravidlům, mohl by souboj vést k hlubokému rozdělení, nebo dokonce zaniknout. Stát se podle Abbinka v roce 1994 a později pokoušel souboje zakázat spolu se zvyky označenými za škodlivé, ale bez úspěchu. Anglická Wikipedie uvádí, že etiopský zákon souboje s holí zakazuje, konkrétní předpis jsme nenašli. Kolem Surmů podle Abbinka vyrostla turistická mytologie, kterou živil hlavně článek v National Geographic z roku 1991. Diplomová práce Bardula Olekiba z Addis Abeby z roku 2021 uvádí, že skutečnou dongu nelze uspořádat na objednávku, ale příjezd turistů vede mladé Suri k inscenovaným soubojům za úplatu, které často objednávají průvodci. Olekibo dongu označuje za nejdůležitější společenskou událost Suri, která do oblasti každoročně láká turisty.

Zajímavosti

Cizinci podle Abbinka často mylně tvrdí, že se v souboji bojuje o dívky. Vítěze sice nesou k dívkám na dřevěném nosítku, ale nevěstu si nevybírá, protože sňatky se mezi rodinami dojednávají dlouho předem. U Mursiů nosí vítěze podle Mursi Online na ramenou vrstevníci a stíní mu svobodné dívky z klanu jeho matky. Z toho zvyku nejspíš vznikla představa, že si vítěz vybírá nevěstu, přestože sňatek s ženou z klanu matky je přísně zakázán. Obě strany se podle Mursi Online střídavě navštěvují v intervalech až jednoho roku, aby si, jak to Mursi Online obrazně nazývá, vyměnily své rány (chacha muloi).

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.