Muso Jikiden Eishin-ryu
無双直伝英信流Škola tasení meče z Tosy, podle Greena jedna ze dvou nejoblíbenějších škol iai. Nese jméno sedmého nositele Hasegawy Eishina, zakladatele prameny uvádějí různě.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Muso Jikiden Eishin-ryu
O bojovém umění Muso Jikiden Eishin-ryu
Muso Jikiden Eishin-ryu je škola tasení meče, kterou encyklopedie Martial Arts of the World jmenuje spolu s Muso Shinden-ryu mezi dvěma nejoblíbenějšími školami iai současnosti. Zakladatele prameny uvádějí různě. Nihon Kobudo Kyokai vede jako zakladatele Hayashizakiho Jinsukeho Shigenobua a Hasegawu Eishina jako sedmého nositele, jehož jméno škola nese. Průvodce koryu.com uvádí jako zakladatele rovněž Hayashizakiho. Studie z univerzity Sendai z roku 2020 a japonská Wikipedie označují za zakladatele Hasegawu Eishina.
Číst dál
Podle Nihon Kobudo Kyokai Hasegawa přidal ke starým technikám vlastní objevy, a proto se škola začala nazývat Hasegawa Eishin-ryu a také Muso Jikiden Eishin-ryu. Encyklopedie Nipponica klade jeho působení do let Kyoho (1716–1736), Nihon Kobudo Kyokai ale uvádí, že 9. nositel vstoupil do služeb knížectví Tosa už roku 1674. Knížectví pak podle téhož pramene školu chránilo a nedovolilo ji učit mimo své území. Studie v japonském odborném časopise o sportovní antropologii z roku 2017 uvádí, že Muso Jikiden Eishin-ryu a Muso Shinden-ryu byly do konce šógunátu jednou tosskou školou. Dnešní Eishin-ryu navazuje na větev Tanimura-ha, Muso Shinden-ryu na větev Shimomura-ha a technické soustavy se podle studie téměř neliší. Nihon Kobudo Kyokai uvádí 21 generací a ústřední dojo v Tokiu. Průvodce koryu.com upozorňuje, že školu předává několik linií, jejichž představitelé se hlásí k jejímu vedení, a že je obtížné určit, který nárok platí.
Historie
Nihon Kobudo Kyokai klade Hayashizakiho Jinsukeho Shigenobua do let Eiroku a uvádí podání, podle něhož se modlil ve svatyni, aby mohl pomstít zabitého otce, pochopil podstatu iai a pomstu vykonal. Studie z univerzity Sendai z roku 2020 ho označuje spíše za obnovitele než za zakladatele tasení meče. Podle téže studie je rodokmen Eishin-ryu do třetího nositele shodný s rodokmenem Shin Muso Hayashizaki-ryu, ve čtvrté generaci se odděluje a za sedmého nositele Hasegawy Eishina škola velmi vzkvétala.
Číst dál
Studie v japonském odborném časopise o sportovní antropologii z roku 2017 uvádí, že Hayashi Morimasa, který školu přinesl do Tosy, se učil u Omoriho, šermíře ze Shinkage-ryu, a do tosského iai zařadil jeho Omori-ryu s jedenácti formami. Podle Nihon Kobudo Kyokai vstoupil 9. nositel do služeb knížectví Tosa roku 1674. Po 12. nositeli se podle studie ze Sendai škola rozdělila na dvě linie, pro něž se podle studie z roku 2017 na konci šógunátu ujaly názvy Tanimura-ha a Shimomura-ha. Sedmnáctý nositel podle studie ze Sendai tosské iai uspořádal, Omori-ryu pojmenoval seiza no bu a Hasegawa Eishin-ryu tatehiza no bu a sloučil je do dnešní Eishin-ryu. Podle Nihon Kobudo Kyokai pak školu rozšířil po celém Japonsku. Encyklopedie Nipponica uvádí, že k uznání iai v době rusko-japonské války přispěl i on. Japonská Wikipedie uvádí, že Nakayama Hakudo, který se učil v obou větvích, vytvořil Muso Shinden-ryu.
Čím se liší
Muso Jikiden Eishin-ryu a Muso Shinden-ryu byly podle studie z roku 2017 do konce šógunátu jednou školou. Encyklopedie Nipponica uvádí, že Nakayama Hakudo roku 1933 sestavil Muso Shinden-ryu ze sad Omori-ryu, Hasegawa Eishin-ryu a oku-iai, celkem ze 42 forem. Studie z roku 2017 zjistila, že šest z deseti technik tatehiza no bu má protějšek v Omori-ryu. Studie z univerzity Sendai uvádí, že Zen Nihon Kendo Renmei sestavila roku 1969 sedm společných forem iai a později je doplnila o tři formy roku 1980 a dvě roku 2000. Komisi vedl zástupce Eishin-ryu. Eishin-ryu a Muso Shinden-ryu jsou podle studie nejrozšířenějšími školami iai Zen Nihon Kendo Renmei.
Technika
Nihon Kobudo Kyokai uvádí, že škola má techniky proti představovanému soupeři i techniky se skutečným partnerem. Meč se nosí ostřím nahoru, tasí se, aniž by bylo vidět ústí pochvy, a následuje sek z tasení, sek dolů a zasunutí meče. V pokročilých formách oku-iai přibývá rychlosti. Při zacházení s mečem má cvičenec podle téhož pramene vnímat dlouhé jako krátké a těžké jako lehké. Průvodce koryu.com uvádí iaijutsu s odachi a cvičení ve dvojici odvozená z iai, nazývaná kenjutsu. Anglická Wikipedie uvádí 45 sólových a 45 párových forem. Sólové sady jsou podle ní seiza no bu s jedenácti, tatehiza no bu s deseti, okuiai iwaza no bu s osmi a okuiai tachiwaza no bu s třinácti formami a bangai no bu se třemi formami.
Trénink
Podle Nihon Kobudo Kyokai se iai cvičí vsedě i ve stoje a vsedě v pozicích seiza a tatehiza. Anglická Wikipedie uvádí, že sólové formy se cvičí s jedním dlouhým mečem a párové formy se často učí jen pokročilé žáky, obvykle s dřevěným mečem a na vyšším stupni i s ostrým. Japonská Wikipedie uvádí, že v Edu byla škola za prvních nositelů souborným bojovým uměním a na tasení meče se soustředila až tosská linie.
Stupně a postup
Anglická Wikipedie uvádí, že škola používá neomezené předávání, při kterém každý držitel plného předání smí udělit licenci libovolnému počtu žáků, a že plné předání se nazývá Kongen no Maki. Pořadí licencí školy jsme v pramenech Nihon Kobudo Kyokai ani Nihon Kobudo Shinkokai nenašli. Studie z univerzity Sendai uvádí, že na kjótské přehlídce Zen Nihon Kendo Renmei patří k Eishin-ryu nebo Muso Shinden-ryu téměř všichni nositelé titulu hanshi v iai.
Dnes
Nihon Kobudo Kyokai uvádí 21. nositele s ústředním dojo v Tokiu a šíření školy do zahraničí v čele s Koreou. Nihon Kobudo Shinkokai vede školu ve třech zápisech s různým pravopisem názvu a s představiteli v různých prefekturách. Průvodce koryu.com uvádí, že školu předává několik linií, jejichž představitelé se hlásí k vedení, a že dojo jsou po celém Japonsku, mnoho z nich v oblasti Kansai. Japonská Wikipedie uvádí, že po smrti 20. nositele své linie vznikl spor o nástupnictví a řada odnoží. Zápis školy mezi kulturními památkami jsme nenašli.
Zajímavosti
Studie z roku 2017 uvádí, že spis školy z roku 1764 popisuje techniku, kterou škola dnes už nezná. Slovník Nihon Jinmei Daijiten Plus uvádí, že Hasegawa Eishin pocházel podle podání z Tosy nebo ze Sanuki. Encyklopedie Martial Arts of the World označuje Nakayamu Hakuda za průkopníka iaido.
Styly a větve
Časté otázky
Kdo založil Muso Jikiden Eishin-ryu?
Prameny se rozcházejí. Nihon Kobudo Kyokai vede jako zakladatele Hayashizakiho Jinsukeho Shigenobua a Hasegawu Eishina jako sedmého nositele, koryu.com rovněž Hayashizakiho, studie z univerzity Sendai a japonská Wikipedie označují za zakladatele Hasegawu.
Jaký je rozdíl mezi Muso Jikiden Eishin-ryu a Muso Shinden-ryu?
Podle studie z roku 2017 byly do konce šógunátu jednou tosskou školou a jejich technické soustavy se téměř neliší. Muso Shinden-ryu podle encyklopedie Nipponica sestavil roku 1933 Nakayama Hakudo.
Kolik forem má Muso Jikiden Eishin-ryu?
Anglická Wikipedie uvádí 45 sólových a 45 párových forem. Japonská Wikipedie počítá sady a počty forem jinak.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.