Mianquan (Bavlněná pěst)
綿拳Šanghajský styl kung-fu s plynulými, spojitými pohyby, v nichž se pojí měkké a tvrdé. Na státním seznamu nehmotného dědictví Číny od roku 2014, linie od Meng Guangyina.
Základní informace
ČínaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Mianquan (Bavlněná pěst)
Mianquan, česky bavlněná pěst, je čínský styl, jehož dochovaná linie žije v Šanghaji. Na státním seznamu nehmotného kulturního dědictví Číny je zapsán od roku 2014 (čtvrtá dávka, položka VI-76, kategorie tradiční sport, hry a akrobacie) za městský obvod Yangpu, chráněnou institucí je Komunitní kulturní středisko Jiangpu. Název se podle popisu státní položky nevykládá z měkkosti, ale ze spojitosti: pohyby jsou kulaté, plynulé a nepřerušované, měkké se v nich pojí s tvrdým a tvar se záměrem.
Číst dál
Podle místní tradice styl vznikl na hoře Wudang jako tajná technika a mezi lid se rozšířil na přelomu dynastií Ming a Qing, pramen to označuje za tradici. Nejstarším doloženým učitelem je Meng Guangyin z Cangzhou v provincii Hebei, který styl vyučoval v Šanghaji na sklonku dynastie Qing, přesný rok popis neuvádí. Článek na webu státního seznamu z roku 2014 píše, že učil jako eskortní strážce v domě obchodníka Li Ruijiua. Linie vede přes jeho žáka Sun Fuhaie, který se učil osm let a podle zásady svého učitele vyučoval jen prosté pracující, a jeho žáky, mezi nimi Yang Lianquana. Reprezentativním nositelem páté dávky státního seznamu je Sun Fuhaiův vnuk Sun Hongxi (narozen 1957 v Nanjingu), který styl převzal od otce Sun Changgena a v roce 2008 založil klub na místě dědova bezplatného cvičiště v Lanzhou Road v Šanghaji. Styl se podle státního seznamu předává ústně čtyři generace, od roku 2014 přijímá pátou. Údaje o stáří kolem tří set let, o letech života Sun Fuhaie a o tisícovce cvičenců se nám doložit nepodařilo, životopis nositele uvádí přes sto žáků. Popis státní položky uvádí techniky dlaní, loktů a kopů, důraz na vnitřní sílu, krátkou vzdálenost, protiútok, stabilní kroky, sílu z beder a přirozený dech a jmenuje sestavy Lianhuan zhou, Mianquan panda a Mianquan longxing. Anglická Wikipedie uvádí ukázky stylu na olympijských hrách v Berlíně 1936 a na přehlídce v Tianjinu 1953 s odkazem na Chlumského (2015) a Svintha (2003), v pramenech státního seznamu jsme to nenašli.
Historie
Podle místní tradice vznikl mianquan na hoře Wudang jako tajná technika a mezi lid se rozšířil na konci dynastie Ming a na počátku Qing, popis státní položky to uvádí jako tradici. Doložená historie začíná v Šanghaji. Nejstarším doloženým učitelem je Meng Guangyin z Cangzhou v provincii Hebei, který styl vyučoval v Šanghaji na sklonku dynastie Qing. Článek na webu státního seznamu ze 17. prosince 2014 uvádí, že učil jako eskortní strážce v domě bohatého obchodníka Li Ruijiua, a píše Mengovo jméno jinými znaky než popis položky, výslovnost je stejná. Sun Fuhai patřil k prvním šanghajským žákům Menga, učil se osm let a podle zásady svého učitele vyučoval jen prosté pracující. Mezi jeho žáky byl Yang Lianquan. Styl se podle státního seznamu předává ústně čtyři generace a od roku 2014 přijímá pátou generaci žáků. V roce 2008 založil Sun Fuhaiův vnuk Sun Hongxi klub na místě dědova bezplatného cvičiště v Lanzhou Road 857 v Šanghaji. Na státní seznam nehmotného kulturního dědictví Číny byl mianquan zapsán ve čtvrté dávce roku 2014 jako položka VI-76 (pořadové číslo 1307) v kategorii tradiční sport, hry a akrobacie za městský obvod Yangpu v Šanghaji. Chráněnou institucí je Komunitní kulturní středisko Jiangpu v obvodu Yangpu. Zakladatele ani rok vzniku prameny neuvádějí.
Technika
Název se podle popisu státní položky vykládá z povahy pohybu: pohyby jsou kulaté, plynulé a spojité, bez přerušení, měkké se v nich pojí s tvrdým a tvar se záměrem. Popis uvádí techniky dlaní, loktů a kopů a různé postoje, důraz na vnitřní sílu, krátkou vzdálenost, protiútok, stabilní kroky, sílu vycházející z beder a přirozený dech. Podle článku na webu státního seznamu z roku 2014 se mianquan cvičí hlavně jako architektura postojů a pohybů (jiazi), sestavy jsou jen doplňkem, a architektura se dělí na velkou a malou. Popis položky jmenuje sestavy Lianhuan zhou, Mianquan panda a Mianquan longxing. Zdravotně zaměřeným souborem je Mian ba shi, základní cvičení o osmi tvarech, které podle téhož článku rozvíjí vnější plynulost a vnitřní qi a sílu.
Trénink
Výuku dnes vede linie nositele Sun Hongxiho. Podle jeho životopisu na webu státního seznamu uspořádal sestavy základních dvanácti tvarů, dvojicového cvičení osmnácti tvarů, Mian ba shi, Mianquan tiekao panda a Mian qigong a vydal obrazovou knihu Mianquan s doprovodným diskem. Mianquan se podle téhož životopisu vyučuje jako kroužek na pěti šanghajských školách, mezi nimi na škole Kunming a na pobočce první základní školy v Qiqihar Road, a klub má přes sto žáků v oblasti Jiangsu, Zhejiang a Šanghaj, jde o tvrzení školy v životopise nositele. Čínský úřad duševního vlastnictví (CNIPA) v roce 2023 uvedl, že po zápisu na seznam vznikla centra předávání v Šanghaji, Hangzhou a jinde a že nositel Xia Fadu učí děti na základní škole v ulici Jiangpu v obvodu Yangpu. Systém stupňů ani duan pro mianquan jsme v pramenech nenašli.
Dnes
Reprezentativním nositelem státního seznamu (pátá dávka nositelů) je Sun Hongxi, narozený v červnu 1957 v Nanjingu, který se styl učil od otce Sun Changgena. Chráněnou institucí položky je Komunitní kulturní středisko Jiangpu v šanghajském obvodu Yangpu. Vláda Šanghaje popisuje mianquan jako nehmotné dědictví národní úrovně a v září 2025 vedl nositel Wang Zhuqing jeho výuku v kurzu pro zahraniční studenty v Yangpu Culture and Art Center. Samostatnou soutěžní disciplínou wushu mianquan není, v pravidlech IWUF jsme ho nenašli. Anglická Wikipedie uvádí ukázku stylu na olympijských hrách v Berlíně 1936 a upravenou ukázku na přehlídce v Tianjinu 1953 (Lan Suzhen) s odkazem na Chlumského (2015) a Svintha (2003), v pramenech státního seznamu ani vlády Šanghaje jsme to nenašli.
Časté otázky
Je mianquan na státním seznamu nehmotného dědictví Číny?
Ano. Je zapsán jako položka VI-76 ve čtvrté dávce z roku 2014 za městský obvod Yangpu v Šanghaji, chráněnou institucí je Komunitní kulturní středisko Jiangpu.
Kdo přivedl mianquan do Šanghaje?
Nejstarším doloženým učitelem je Meng Guangyin z Cangzhou v provincii Hebei, který styl učil v Šanghaji na sklonku dynastie Qing. Jeho žák Sun Fuhai linii předal dál.
Proč se styl jmenuje bavlněná pěst?
Podle popisu státní položky název vychází z pohybů kulatých, plynulých a nepřerušovaných, v nichž se pojí měkké a tvrdé. Nejde o měkkost, ale o spojitost.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.