Kalaripayattu Vadakkan

Základní informace

Země původuIndie

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Kalaripayattu Vadakkan

O bojovém umění Kalaripayattu Vadakkan

Severní styl kalaripayattu, kterému anglická Wikipedie a turistický web vlády Keraly říkají vadakkan kalari, není samostatná škola se zakladatelem. Phillip Zarrilli v Greenově encyklopedii bojových umění píše, že po založení Keralské asociace kalaripayattu roku 1958 se tamilským formám začalo říkat jižní styl a samotné kalaripayattu, které se dochovalo hlavně ve střední a severní Kerale, se začalo nazývat severním stylem. Za britské vlády přežilo umění podle něj jen u několika mistrů, hlavně na severu. Asociace dnes uznává tři styly, severní, střední a jižní, na soutěžích ale vyhlašuje vítěze ve dvou, severním a jižním.

Historie

Phillip Zarrilli v Greenově encyklopedii Martial Arts of the World popisuje vznik označení severní styl. Roku 1958 vznikla Keralská asociace kalaripayattu jako člen Keralské státní sportovní rady. Od té doby se tamilským formám říká jižní styl kalaripayattu a samotnému kalaripayattu, které se dochovalo hlavně ve střední a severní Kerale, severní styl. Za britské vlády přežilo umění podle Zarrilliho jen u několika mistrů v roztroušených oblastech Keraly, hlavně na severu. Zakladatele ani rok vzniku severního stylu Zarrilli neuvádí, popisuje jen vznik jeho označení. Ústní a písemná tradice připisuje založení prvního kalari a rodových linií učitelů válečníkovi a mudrci Parasuramovi. Článek V. M. Maneeshe v časopise International Journal of Yogic, Human Movement and Sports Sciences (2023) uvádí Parasuramu podle legendy přímo jako zakladatele severního stylu.

Čím se liší

Kalari severního stylu je podle Greenovy encyklopedie budova, ideálně zapuštěná do jámy, kdežto jižní styl využívá venkovní prostory, například jámy nebo stinné místo za mistrovým domem. Severní styl se opírá o ájurvédu, jižní styl, tedy tamilské formy varma ati, se odvozuje od mudrce Agasthyi a opírá se o medicínu siddha. Zarrilli popisuje i střední styl, který přidává techniky prováděné uvnitř kreseb z rýžové mouky na podlaze a kroky učené ve vzorci pěti kruhů. Článek V. M. Maneeshe (2023) uvádí, že v severním stylu dnes existují tři styly: Arappukai, Vatten thirippu a Pilla thangi. Zarrilli mezi historickými liniemi kalaripayattu jmenuje mimo jiné Arappukai, Pillatanni a Vatten Tirippu, nepřiřazuje je ale k severnímu stylu.

Technika

Nejdůležitější je v severním stylu podle Zarrilliho zvládnutí základních póz pojmenovaných podle zvířat, například slona, koně a lva, které přirovnává k jógovým ásanám, a kroků, jimiž se pózy spojují, takže tělo plyne jako řeka. Mistr C. Mohammed Sherif učí osmnáct základních útoků beze zbraně a dvanáct způsobů krytí, které byly podle Zarrilliho tradičně součástí alespoň některých severokeralských stylů. Anglická Wikipedie popisuje severní styl jako styl cvičený hlavně v oblasti Malabár, který se obvykle považuje za původní podobu kalaripayattu a zdůrazňuje pružné pohyby, úhyby, skoky a výcvik se zbraněmi.

Trénink

Žák severního stylu podle Zarrilliho po obřadním zasvěcení a poté, co vzdá úctu gurukkalovi, natře tělo olejem a cvičí přípravná cvičení těla, pózy, kopy, kroky, skoky a cviky nohou, ve stále složitějších sledech tam a zpět napříč kalari. Greenova encyklopedie uvádí, že severní mistři z etické obavy, aby nebezpečné umění nebylo zneužito, učí jen uvnitř a v noci a budova kalari jim může sloužit i jako ordinace tradiční medicíny. Článek V. M. Maneeshe (2023) popisuje vaythari, rytmické ústní povely mistra, které se podle něj užívají v prvních třech oborech severního stylu. Anglická Wikipedie o kalaripayattu obecně uvádí, že většina kalari začíná se zbraněmi po třech až šesti měsících a některé dovolí naučit se jen jednu zbraň za rok. Zarrilli naproti tomu píše, že kovové bojové zbraně přicházejí až po několika letech.

Stupně a postup

Postup v severní linii Arappukai popisuje článek V. M. Maneeshe (2023): meythari, cvičení těla, kolthari, dřevěné zbraně kettukari, mucchan nebo cheruvadi a otta, ankathari, kovové zbraně, a nakonec verumkai, boj beze zbraně, který se už neřídí ústními povely. Zarrilli pořadí tělo, dřevo a kov potvrzuje, boj beze zbraně se ale podle něj učí už přes ottu a jako součást pokročilého výcviku.

Dnes

Keralská asociace kalaripayattu podle Zarrilliho uznává tři styly, na každoročních okresních a státních soutěžích ve formách ale vyhlašuje celkové vítěze ve dvou stylech, severním a jižním. Vládní tiskové zprávy o hrách Khelo India uvádějí jen kalaripayattu bez rozlišení stylů a samostatný doklad severního stylu z posledních let jsme nenašli.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.