Thang-Ta (Huyen Langlon)

Základní informace

Země původuIndie

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Thang-Ta (Huyen Langlon)

Thang-ta je podle Greena lidové manipurské jméno pro soubor ozbrojených i neozbrojených bojových technik, které vytvořili Meiteiové ve státě Manipur. Thang znamená meč a ta kopí. Formálním jménem systému je podle Greena Huyen Lallong, umění války, a Manipurská univerzita kultury uvádí obě jména jako synonyma. Učební skript indické Komise pro univerzitní granty naopak chápe Huiyen Lalong jako širší pojem, do něhož thang-ta patří. Zakladatelem je v mytologii Meiteiů praotec Pakhangba, historického zakladatele ani rok vzniku jsme nenašli. Po anglicko-manipurské válce a připojení Manipuru k Britskému impériu v roce 1891 Britové podle Greena zakázali Manipurcům držet zbraně a postavili bojová umění včetně thang-ta mimo zákon. Umění podle něj přežilo v ústraní u několika mistrů a po roce 1947 se pozvolna vrátilo. Mistr Huidrom Premkumar v tisku uvádí, že ho místní rádža obnovil už v roce 1930. Thang-Ta Federation of India vznikla 21. listopadu 1993 v Imphálu. Soutěžní souboj phunaba se podle federace bojuje koženou holí cheibee místo meče, se štítem chungoi nebo bez něj. Ministerstvo sportu podle vládní tiskové služby PIB zařadilo thang-ta do her Khelo India Youth Games 2021 a Manipurská univerzita kultury ho vyučuje v bakalářském i magisterském studiu.

Historie

Green v knize Martial Arts of the World, kde heslo napsala Sohini Ray, uvádí podání z mytologie Meiteiů, podle něhož se údy a kosti praotce Tin sidaby, zvaného také Pakhangba, proměnily v meče a nástroje, z nichž se některé používají v thang-ta. Ze žeber vznikl široký meč thangjao. Příběh stvoření Leishemlon podle Greena uvádí Pakhangbu jako původce thang-ta. Federace Thang-Ta Federation of India podle serveru EastMojo klade počátky do let 1404 až 1432, kdy král Punshiba zřídil vojenský úřad, a podle podání federace za krále Pamheiby v letech 1709 až 1748 musel každý muž starší šestnácti let sloužit státu stanovený počet dní v roce a cvičit se v boji. Vrcholu dosáhlo thang-ta podle Greena za vlády krále Khagemby.

Čím se liší

Prameny se rozcházejí ve vztahu jmen. Green a Manipurská univerzita kultury berou Huyen Lallong jako jiné jméno thang-ta a řadí boj beze zbraně sarit sarak do jeho repertoáru. Učební skript indické Komise pro univerzitní granty chápe Huiyen Lalong jako širší pojem umění války a zbraní, do něhož thang-ta patří, a muknu a sarit sarak řadí k neozbrojeným uměním. Soutěže cheibi vedla manipurská vláda v roce 2020 jako samostatnou disciplínu vedle thang-ta, federace thang-ta ale souboj holí cheibee se štítem chungoi vede jako svou soutěž phunaba. Thang-ta podle Greena dalo základ klasickému manipurskému tanci a tanečníkům nata sankirtana s bubny a činely.

Technika

Green dělí tradiční repertoár thang-ta do čtyř kategorií, ta-khousarol (umění tance s kopím), thanghairol (umění šermu), sarit-sarat (boj beze zbraně) a thengkourol (umění doteku a volání). V ta-khousarol drží cvičenec kopí ta v pravé ruce a štít chungoi v levé. Kopí je podle Greena bambusové, asi pět stop dlouhé nebo delší, s čepelí na obou stranách, a štít měří asi tři stopy na délku a půl druhé stopy na šířku. Thanghairol podle Greena zahrnuje ozdobný šerm leiteng-thang a bojový šerm yanna-thang. Mistr nosí štít a tři meče, meč pro pravou ruku, meč pro levou ruku a záložní meč na zádech, který v nouzi používá jako šíp. Při typické technice leiteng-thang krouží dvěma meči kolem těla tak, že opisují osmičku a nedotknou se. Meč thang je podle Greena asi dvě stopy dlouhý, rovný nebo mírně zakřivený. Sarit-sarat začíná podle Greena kotouly a válením po zemi a pokračuje útokem a obranou beze zbraně, údery a kopy proti náhlému útoku a obranou proti ozbrojenému soupeři. Thengkourol jsou podle Greena obřadní pohyby po symbolickém diagramu paphal, stočeného hada. Má funkci magické praxe, ne přímého boje, uchovává se v tajnosti a nikdy se nepředvádí veřejně. Učit se ho smí jen žák starší čtyřiceti let, kterému guru důvěřuje. Předseda federace H. Premkumar Singh k thang-ta řadí i sarit sarak, tělesná a dechová cvičení, duchovní nauku a meditaci.

Trénink

Výcvik podle Greena začíná obřadem přijetí Ojha Boriba. Před obrazem Pakhangby, původce a vládnoucího božstva thang-ta, se zapálí svíce a žák obětuje ovoce, látku, betelové listy a oříšky, svíce a symbolickou odměnu, obvykle jednu rupii. Green cituje řád školy Hula Sindamsang v Imphálu, podle něhož se na cvičiště vstupuje bos, žák se ukloní učiteli, Pakhangbovi i partnerovi, zbraně se před zvednutím dotkne prsty a čelem a nohou se jí nikdy nedotkne. Po základních cvičeních na rovnováhu, ohebnost, obratnost, vytrvalost a koordinaci cvičí začátečníci podle Greena s holemi různé velikosti. Výcvik s meči, štítem a kopím následuje, až je žák dost zdatný pro skutečné zbraně. Server EastMojo uvádí, že se cvičí šerm a boj beze zbraně sharit-sharak a k výcviku patří i tělesná a dechová cvičení, duchovní nauka, přírodní léčitelství a meditace.

Stupně a postup

Systém pásů ani stupňů jsme nenašli. Technická komise federace Thang-Ta Federation of India uvádí jen tituly velmistr, zástupce velmistra a instruktor. Žák se podle Greena učí nejprve s holemi a ke skutečným zbraním přechází, až je dost zdatný, a nauku thengkourol smí poznat jen důvěryhodný žák starší čtyřiceti let.

Soutěže

První národní mistrovství v thang-ta se podle federace Thang-Ta Federation of India konalo 21. až 25. listopadu 1993 v Imphálu a týž den federace vznikla. Soutěže se podle předsedy federace H. Premkumara Singha dělí na souboj phunaba a sólové předvádění kanglon chatpa. Phunaba ahanba se bojuje holí cheibee neboli phunachei, potaženou měkkou kůží, a koženým štítem chungoi bez kopů, phunaba anishuba jen holí, bez štítu a s kopy. Hůl se podle něj používá místo meče, aby v aréně nevyděsila mladé žáky. Sólové předvádění má pět disciplín, šerm dvěma ozdobnými meči, šerm jedním mečem, boj volnou rukou, dlouhou holí a kopím. Podle serveru EastMojo se bojuje v kruhové aréně o průměru třiceti stop, zasáhnout lze kteroukoli část těla nad pásem a štít smí sloužit jen k obraně. Zápas má dvě kola po dvou až třech minutách s minutovou přestávkou a řídí ho rozhodčí se šesti bodovými rozhodčími. Na hrách Khelo India Youth Games 2025 se podle deníku The Shillong Times soutěžilo ve čtyřech váhových kategoriích.

Dnes

Ministerstvo sportu podle vládní tiskové služby PIB v prosinci 2020 zařadilo gatku, kalaripayattu, thang-ta a mallakhamb do her Khelo India Youth Games 2021, které se konaly v červnu 2022 v Pančkule. PIB tehdy napsala, že thang-ta v posledních desetiletích upadlo v zapomnění. Thang-ta patří podle PIB mezi původní hry podporované programem Khelo India a v roce 2024 uvedla PIB tréninková centra thang-ta v Imphálu, v Ásámu a v Tripuře. Na hrách Khelo India Youth Games 2025 v Gaji se soutěžilo i v thang-ta. Manipurská univerzita kultury má katedru thang-ta s bakalářským a magisterským studiem. Federace podle svého webu předvedla thang-ta v roce 2012 na festivalu bojových umění na íránském ostrově Kíš a v letech 2013 a 2014 na festivalu v jihokorejském Čchungdžu. První mistrovství světa se konalo v březnu 2011 v Imphálu se závodníky z Malajsie, Spojeného království, Bangladéše, Nepálu a Indie.

Zajímavosti

Každý ze sedmi klanů Meiteiů má podle Greena dodnes tradiční meč osobitého tvaru, který musí být vystaven při každém uctívání předků. Rukopis Chainarol ze 16. až 17. století podle Greena popisuje válečné zvyky, podle nichž prohrál ten, kdo první krvácel, soupeři pak spolu jedli a pili a vítěz poraženému usekl hlavu. Guru thang-ta Kakchingtabam Shanathoiba Sharma byl podle agentury PTI v roce 2023 vybrán pro vyznamenání Padma Shri, které předtím získal i jeho strýc a učitel Gurumayum Gourakishore Sharma.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.