Lathi Khela

Základní informace

Země původuBangladéš

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Lathi Khela

O bojovém umění Lathi Khela

Lathi khela je bengálské bojové a předváděcí umění s bambusovou holí lathi, doslova hra s holí. Bangladéšský státní soupis nehmotného dědictví ho vede pod jmény lathi-khela, lathi-bardi, sardar-khela a nurdi-khela a jeho cvičence nazývá lathiyal. Zakladatele ani rok vzniku jsme nenašli. Lathiyalové byli podle encyklopedie Banglapedia v předbritském a britském Bengálsku zvláštní společenskou skupinou, která se živila bojem se speciální bambusovou holí. Každý zamindár a táluqdár podle ní udržoval vojsko lathiyalů vedené džamadáry, mridhy a sardáry. Lathiyalové řešili spory mezi zamindáry, trestali vzpurné rolníky, hlídali a doprovázeli posly s penězi. Jejich úloha podle Banglapedie slábla od šedesátých let 19. století s reformou policie a zrušením zamindárského systému v roce 1951 přišli o obživu. Lathi khela se podle Banglapedie stala v 19. století velmi oblíbenou lidovou hrou. Gurusaday Dutta podle státního soupisu vrátil umění do popředí hnutím Bratachari, které založil v roce 1932. Dnes se podle soupisu dál pěstuje, ale téměř bez podpory, a jediná organizace lathiyalů v zemi, Bangladesh Lathiyal Bahini, uspořádala v roce 2016 festival v Kuštii.

Historie

Lathiyalové byli podle encyklopedie Banglapedia v předbritském a britském Bengálsku zvláštní společenskou skupinou venkova, která se živila bojem se speciálně upravenou bambusovou holí lathi. Lathiyal prodával své umění velkostatkářům a dalším za odměnu v naturáliích nebo v penězích a nesmí se podle Banglapedie zaměňovat s barkanduzem, úředně ustaveným lathiyalem místních úřadů. Každý zamindár a táluqdár udržoval vojsko lathiyalů, v jehož čele stáli džamadáři, mridhové a sardáři, spíš stratégové a učitelé než bojovníci, odměňovaní služební půdou. Lathiyalové řešili spory mezi zamindáry, trestali vzpurné rolníky, sloužili jako stráže a doprovázeli úředníky, kteří vezli peníze do pokladny. Lathiyaly udržoval podle Banglapedie i každý pěstitel indiga.

Čím se liší

Lathi khela se podle bangladéšského státního soupisu nazývá také lathi-bardi, sardar-khela a nurdi-khela. Lathiyalové podle Banglapedie předváděli cvičné souboje skupin na společenských slavnostech, mimo jiné na slavnosti punya v kancelářích zamindárů. Green v knize Martial Arts of the World zmiňuje lathi jen jako asi pět stop dlouhou indickou policejní hůl, která podle něj vykazuje značný vliv technik dlouhé hole, jež se učila policie ve Spojeném království, v USA a v Indii.

Technika

Lathi byla podle Banglapedie palice obvykle ze samčího bambusu, někdy po krátkých úsecích okovaná železnými kroužky. Podle Mezinárodního centra bojových umění pod záštitou UNESCO (ICM) jsou hole obvykle z bambusu nebo ratanu a o něco delší než výška cvičence. ICM uvádí i techniku točení holí banethi. Trenér Mohammad Kabirul Islam podle deníku The Daily Star v roce 2010 předvedl formy ashor bondona, dolathi a upar nichey.

Soutěže

Sdružení Bangladesh Lathiyal Bahini uspořádalo podle bangladéšského státního soupisu v lednu 2016 dvoudenní festival na vládní koleji v Kuštii, kde vystoupilo 500 lathiyalů z 25 skupin z okresů jako Narail, Jhenaidah, Pabna, Natore, Meherpur, Chuadanga a Jašór. Deník The Daily Star v prosinci 2010 psal o táboře na stadionu v Kuštii, kde se sešlo tisíc lathiyalů z padesáti skupin z různých okresů, mezi nimi i několik žen. Projekt Cholo Lathi Kheli měl podle téhož deníku vyvrcholit celostátní akcí na bengálský Nový rok 14. dubna 2011.

Dnes

Bangladéšský státní soupis dědictví vede lathi khela v okrese Kuštia jako tradiční bojové umění s bambusovými holemi lathi. Podle soupisu se dál pěstuje, ale s malou nebo žádnou podporou a téměř bez systematického uchovávání znalostí. Pro většinu lathiyalů je to vedlejší obživa a pocházejí hlavně z okrajových vrstev, jako jsou bezzemci, tesaři, nosiči márů a zedníci. Jako lathiyal vyniká podle soupisu i žena, Monjurin Sabrin Chowdhury Ruponti, jejíž pověst se rozšířila v roce 2016. Projekt Cholo Lathi Kheli na podporu lathi khela uspořádaly podle deníku The Daily Star v roce 2010 Bangladéšská akademie umění Shilpakala a centrum Shadhona. Lubna Marium ze Shadhony tehdy řekla, že obliba umění upadá. Mezinárodní centrum bojových umění ICM uvádí, že lathi khela cvičí obvykle muži, ale v Narailu u indické hranice se přidaly i ženy, a že vystoupení doprovází hudba.

Zajímavosti

Slovo lathi je podle Banglapedie prákrtské a jeho sanskrtskou podobou je yasti, hůl. Přísloví ve všech jihoasijských jazycích včetně bengálštiny podle ní říkají, že právo nebo moc patří tomu, kdo drží lathi. Nejžádanější, a proto nejdražší k najmutí byli podle Banglapedie lathiyalové z Bakarganje a Faridpuru.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.