ImpakuImpaku

Lathi Khela

লাঠি খেলা

Bengálský boj a předvádění s bambusovou holí lathi. Jeho nositelé lathiyalové sloužili jako ozbrojená síla velkostatkářů, dnes je lathi khela na bangladéšském státním soupisu dědictví.

Základní informace

Země původuBangladéš
RegionAsie
Hlavní zaměřeníZbraně
Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Stav uměníŽivé, neformální
Typ linieLidové

Trénink

ÚborTradiční kroj nebo úbor
SparingLehký kontakt
Role zbraníZbraně jsou základem
Role sestavSestavy jsou základem

Pro koho

Dětské programyDětské skupiny běžně
Vhodné pro senioryVhodné s úpravami
Fyzická náročnost3/5
Riziko zranění2/5
Přenos do sebeobrany2/5
Kondiční přínos4/5
Jak škály hodnotíme →

Organizace a soutěže

StupněNe
Formát soutěžíBez soutěží
Váhové kategorieNe
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRV Česku se necvičí
Odhad cvičenců10–100 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaVýznamné
KopyVýznamné
Hody a strhyVýznamné
Boj na zemiOkrajové
Páky a znehybněníVýznamné
ZbraněZásadní

Katalogy a databáze pro Lathi Khela

⚔️ Tradiční zbraně1 položek
→

O bojovém umění Lathi Khela

Lathi khela je bengálské bojové a předváděcí umění s bambusovou holí lathi, doslova hra s holí. Bangladéšský státní soupis nehmotného dědictví ho vede pod jmény lathi-khela, lathi-bardi, sardar-khela a nurdi-khela a jeho cvičence nazývá lathiyal. Zakladatele ani rok vzniku jsme nenašli. Lathiyalové byli podle encyklopedie Banglapedia v předbritském a britském Bengálsku zvláštní společenskou skupinou, která se živila bojem se speciální bambusovou holí. Každý zamindár a táluqdár podle ní udržoval vojsko lathiyalů vedené džamadáry, mridhy a sardáry. Lathiyalové řešili spory mezi zamindáry, trestali vzpurné rolníky, hlídali a doprovázeli posly s penězi. Jejich úloha podle Banglapedie slábla od šedesátých let 19. století s reformou policie a zrušením zamindárského systému v roce 1951 přišli o obživu. Lathi khela se podle Banglapedie stala v 19. století velmi oblíbenou lidovou hrou. Gurusaday Dutta podle státního soupisu vrátil umění do popředí hnutím Bratachari, které založil v roce 1932. Dnes se podle soupisu dál pěstuje, ale téměř bez podpory, a jediná organizace lathiyalů v zemi, Bangladesh Lathiyal Bahini, uspořádala v roce 2016 festival v Kuštii.

Historie

Lathiyalové byli podle encyklopedie Banglapedia v předbritském a britském Bengálsku zvláštní společenskou skupinou venkova, která se živila bojem se speciálně upravenou bambusovou holí lathi. Lathiyal prodával své umění velkostatkářům a dalším za odměnu v naturáliích nebo v penězích a nesmí se podle Banglapedie zaměňovat s barkanduzem, úředně ustaveným lathiyalem místních úřadů. Každý zamindár a táluqdár udržoval vojsko lathiyalů, v jehož čele stáli džamadáři, mridhové a sardáři, spíš stratégové a učitelé než bojovníci, odměňovaní služební půdou. Lathiyalové řešili spory mezi zamindáry, trestali vzpurné rolníky, sloužili jako stráže a doprovázeli úředníky, kteří vezli peníze do pokladny. Lathiyaly udržoval podle Banglapedie i každý pěstitel indiga.

Číst dál

Jejich úloha slábla od šedesátých let 19. století, kdy se reorganizovala policie, v sedmdesátých letech byla zavedena vesnická policie čaukídárů a mnoho bývalých sardárů lathiyalů se stalo čaukídáry. Se zrušením zamindárského systému v roce 1951 přišli lathiyalové jako vrstva o obživu, ve vzdálených oblastech ale podle Banglapedie v pozměněné podobě dál působí pod ochranou venkovských vyšších vrstev. Bangladéšský státní soupis dědictví uvádí, že ve středověkém Bengálsku byla lathi khela vysoce dovedným uměním, protože většina feudálů zaměstnávala skupiny lathiyalů k obraně svých panství. Gurusaday Dutta, koloniální úředník, podle soupisu vrátil umění do popředí hnutím Bratachari, které založil v roce 1932 k ochraně regionální kultury.

Čím se liší

Lathi khela se podle bangladéšského státního soupisu nazývá také lathi-bardi, sardar-khela a nurdi-khela. Lathiyalové podle Banglapedie předváděli cvičné souboje skupin na společenských slavnostech, mimo jiné na slavnosti punya v kancelářích zamindárů. Green v knize Martial Arts of the World zmiňuje lathi jen jako asi pět stop dlouhou indickou policejní hůl, která podle něj vykazuje značný vliv technik dlouhé hole, jež se učila policie ve Spojeném království, v USA a v Indii.

Technika

Lathi byla podle Banglapedie palice obvykle ze samčího bambusu, někdy po krátkých úsecích okovaná železnými kroužky. Podle Mezinárodního centra bojových umění pod záštitou UNESCO (ICM) jsou hole obvykle z bambusu nebo ratanu a o něco delší než výška cvičence. ICM uvádí i techniku točení holí banethi. Trenér Mohammad Kabirul Islam podle deníku The Daily Star v roce 2010 předvedl formy ashor bondona, dolathi a upar nichey.

Soutěže

Sdružení Bangladesh Lathiyal Bahini uspořádalo podle bangladéšského státního soupisu v lednu 2016 dvoudenní festival na vládní koleji v Kuštii, kde vystoupilo 500 lathiyalů z 25 skupin z okresů jako Narail, Jhenaidah, Pabna, Natore, Meherpur, Chuadanga a Jašór. Deník The Daily Star v prosinci 2010 psal o táboře na stadionu v Kuštii, kde se sešlo tisíc lathiyalů z padesáti skupin z různých okresů, mezi nimi i několik žen. Projekt Cholo Lathi Kheli měl podle téhož deníku vyvrcholit celostátní akcí na bengálský Nový rok 14. dubna 2011.

Dnes

Bangladéšský státní soupis dědictví vede lathi khela v okrese Kuštia jako tradiční bojové umění s bambusovými holemi lathi. Podle soupisu se dál pěstuje, ale s malou nebo žádnou podporou a téměř bez systematického uchovávání znalostí. Pro většinu lathiyalů je to vedlejší obživa a pocházejí hlavně z okrajových vrstev, jako jsou bezzemci, tesaři, nosiči márů a zedníci. Jako lathiyal vyniká podle soupisu i žena, Monjurin Sabrin Chowdhury Ruponti, jejíž pověst se rozšířila v roce 2016. Projekt Cholo Lathi Kheli na podporu lathi khela uspořádaly podle deníku The Daily Star v roce 2010 Bangladéšská akademie umění Shilpakala a centrum Shadhona. Lubna Marium ze Shadhony tehdy řekla, že obliba umění upadá. Mezinárodní centrum bojových umění ICM uvádí, že lathi khela cvičí obvykle muži, ale v Narailu u indické hranice se přidaly i ženy, a že vystoupení doprovází hudba.

Zajímavosti

Slovo lathi je podle Banglapedie prákrtské a jeho sanskrtskou podobou je yasti, hůl. Přísloví ve všech jihoasijských jazycích včetně bengálštiny podle ní říkají, že právo nebo moc patří tomu, kdo drží lathi. Nejžádanější, a proto nejdražší k najmutí byli podle Banglapedie lathiyalové z Bakarganje a Faridpuru.

Časté otázky

Kdo byli lathiyalové?

Podle Banglapedie zvláštní společenská skupina bengálského venkova, která se živila bojem s bambusovou holí lathi. Sloužili zamindárům jako ozbrojená síla a stráž.

Je lathi khela na státním soupisu dědictví?

Ano. Bangladéšský státní soupis nehmotného dědictví ji vede v okrese Kuštia jako tradiční bojové umění s bambusovými holemi lathi.

Kde se lathi khela dnes cvičí?

Bangladéšský státní soupis ji vede v okrese Kuštia. Sdružení Bangladesh Lathiyal Bahini tam v roce 2016 uspořádalo festival s 500 lathiyaly.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

Thang-Ta (Huyen Langlon)Silambam NillaikalakkiSilambamKalaripayattu VadakkanThoda (Indická bojová lukostřelba)Thekkan Kalaripayattu (Jižní styl)