Tianjin Shuai Jiao
天津摔跤Tchiencinská větev čínského zápasu. Jako jediná ze tří pracuje s pákami čchin-na a s údery loktem a předloktím.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Tianjin Shuai Jiao
O bojovém umění Tianjin Shuai Jiao
Tchiencinské šuaj-ťiao je jedna ze tří hlavních regionálních větví čínského zápasu v kabátci a z nich technicky nejširší. Zatímco pekingská větev staví na vysokých hodech a baodingská na rychlosti, tchiencinská do zápasu vnáší prvky, které se jinde nevyskytují: kruhové pohyby nohou, páky čchin-na a údery vedené loktem a předloktím. Má to původ ve dvojím kořeni — prameny ji odvozují ze zápasnictví doby Ming, do kterého se později přimísilo mandžuské buku, tedy dvorský zápas, z něhož vyšla pekingská větev. Zápasí se v kabátci zvaném ta-lien, za který se soupeř chytá, a boj na zemi se nevede; rozhoduje hod. Rok vzniku větve doložený není. Katalog dříve uváděl rok 1890, ale u větve bez doloženého zakladatele je zaokrouhlený letopočet zástupná hodnota, nikoli datum, a pole je proto prázdné. Moderní podobu dal celému oboru až Ma Liang příručkou z roku 1917, samotné jméno šuaj-ťiao zvolil Ústřední institut kuo-šu roku 1928 při sjednocení pravidel a první oficiální soutěž se konala roku 1935. Zápas v kabátci se dodnes vyučuje na čínských policejních a vojenských akademiích, olympijským sportem ale není.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
