Tankendo (Cesta krátkého meče)

Základní informace

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Páskovací systémJen danové stupně

Charakter a původ

Trénink

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Tankendo (Cesta krátkého meče)

Tankendo je japonské budo, ve kterém se zápasí krátkým shinai o délce 53 cm a které řídí táž federace jako jukendo. Podle příspěvku na sjezdu Japonské společnosti pro budo z roku 2011 stojí na jednoruční technice krátkého meče kodachi převzaté ze šermu a vyvíjelo se od středního období Meiji. Výzkum krátké čepele v armádní škole Toyama podle téhož příspěvku s ohledem na zkušenosti z první světové války vyvrcholil roku 1921. Baptiste Tavernier, místopředseda Mezinárodní federace jukenda, klade vznik armádního systému tanken-jutsu kolem roku 1919 a uvádí, že škola Toyama vydala roku 1922 jeho příručku. Po válce se podle Taverniera tankendo formálně vrátilo mnohem později než jukendo, v sedmdesátých letech. Japonská Wikipedie uvádí, že ho Všejaponská federace jukenda zavedla roku 1978. Výstroj je z velké části kendistická, rukavici kote ale cvičenci nosí jen na pravé ruce a výplň urabuton pod pravou paží. Podle Mezinárodní federace jukenda platí všechny zásahy uznávané v kendu a navíc bodnutí do trupu a bodnutí zblízka do trupu po znehybnění soupeřovy paže, seitai-zuki. Zápas vyhrává, kdo získá dva body ze tří. Příspěvek z roku 2011 uvádí, že tankendo se ve skutečnosti cvičí jen v části Japonských sil sebeobrany.

Historie

Podle příspěvku na sjezdu Japonské společnosti pro budo z roku 2011 je tankendo budo založené na jednoruční technice krátkého meče kodachi převzaté ze šermu, které vzniklo a vyvíjelo se od středního období Meiji. Zejména s ohledem na válečné zkušenosti z první světové války se v armádní škole Toyama zkoumalo použití krátké čepele a roku 1921 byl tento výzkum završen. Japonská Wikipedie spojuje vznik s užitečností nože v zákopové válce. Baptiste Tavernier, místopředseda Mezinárodní federace jukenda, píše, že japonská armáda kolem roku 1919 vyvinula nový jednoruční systém boje zblízka tanken-jutsu, který čerpal z boje odepnutým bodákem a z technik kodachi. Škola Toyama podle něj roku 1922 vydala k tanken-jutsu příručku o 74 stranách, která zahrnovala krátkou čepel proti krátké čepeli, proti pušce s bodákem a proti obouručnímu vojenskému meči. Po válce byly podle Taverniera obnoveny jako jukendo a tankendo jen juken-jutsu a tanken-jutsu a tankendo se formálně vrátilo mnohem později než jukendo, v sedmdesátých letech. Japonská Wikipedie s odkazem na stránku federace uvádí, že při vzniku Všejaponské federace jukenda roku 1956 se tankendo necvičilo a federace ho zavedla roku 1978.

Čím se liší

Od jukenda se tankendo liší zbraní. Místo dřevěné pušky se drží krátký shinai v jedné ruce a platí kromě bodnutí i zásahy, jaké uznává kendo. Japonská Wikipedie uvádí, že technikou a pravidly má tankendo blízko ke kendu, ale z historických důvodů ho neřídí kendistická federace, nýbrž federace jukenda. Na rozdíl od jukenda se podle ní na pravé ruce nosí rukavice kote. Baptiste Tavernier popisuje, že dnešní tankendo bylo přestavěno kolem krátkého meče kodachi místo odepnutého bodáku. Zakřivený dřevěný meč podobný kendu nahradil rovnou zbraň z roku 1922. Příspěvek z roku 2011 zkoumal, zda lze jednoruční práci s krátkým shinai z tankenda využít při výuce začátečníků v kendu.

Technika

Mezinárodní federace jukenda uvádí, že tankendo čerpá ze starých japonských technik krátkého meče kodachi. Podle příspěvku z roku 2011 stojí na jednoruční práci s krátkým mečem a v naprosté většině zápasů rozhodují bodnutí. Na turnaji v roce 2010 tvořila bodnutí 98,7 procenta platných zásahů. Levá ruka je v dnešním tankendu podle Baptista Taverniera bez rukavice kote, aby zůstala volná pro chvaty zvané seitai waza. V tanken-jutsu z roku 1922 nosily kote obě ruce a levá ruka byla platným cílem. Tavernier uvádí také, že levá ruka na boku naznačuje pochvu u pasu.

Trénink

Podle Mezinárodní federace jukenda se cvičí s kratším shinai o délce 53 cm, který má napodobovat japonský bodák v ruce. Japonská Wikipedie uvádí hmotnost 250 g pro dospělé muže a 200 g pro ženy a mládež do 18 let. Ochranná výstroj je z velké části stejná jako v kendu, cvičenci ale nosí jen pravou rukavici kote a výplň urabuton pod pravou paží. Tankendo má podle federace vlastní řadu Tankendo no kata o osmi formách, v níž stojí krátká čepel proti krátké čepeli. S jukendem sdílí řady Mokuju tai tanken no kata a Tanken tai to no kata, každou o šesti formách.

Stupně a postup

Mezinárodní federace jukenda uvádí u svých funkcionářů zvlášť stupně v jukendu a v tankendu, například Jukendo Renshi 7. dan a Tankendo Renshi 6. dan. Podle japonské Wikipedie uděluje stupně a tituly renshi, kyoshi a hanshi Všejaponská federace jukenda. Podle téže Wikipedie se první až pátý dan zkouší v prefekturách dvakrát ročně, od šestého danu celostátně jednou ročně a osmý dan lze skládat nejdříve šest let po sedmém a od 48 let věku.

Soutěže

Podle Mezinárodní federace jukenda platí v tankendu všechny zásahy uznávané v kendu a navíc bodnutí do trupu (do-tsuki) a bodnutí zblízka do trupu po znehybnění soupeřovy paže (seitai-zuki). Zápas vyhrává, kdo získá dva body ze tří. Japonská Wikipedie uvádí, že bod platí, když vlajku zvednou dva ze tří rozhodčích, a že zápasiště má stejně jako v jukendu strany 10 m. Od roku 2001 se podle ní koná Všejaponský turnaj v tankendu, první ročník ve škole tělesné výchovy sil sebeobrany a další v Nippon Budokanu. Příspěvek na sjezdu Japonské společnosti pro budo z roku 2011 zjistil, že na jednom regionálním turnaji v jukendu a tankendu v roce 2010 tvořila bodnutí 98,7 procenta platných zásahů.

Dnes

Tankendo řídí Všejaponská federace jukenda a mezinárodně Mezinárodní federace jukenda, které zastřešují obě disciplíny společně. Podle příspěvku na sjezdu Japonské společnosti pro budo z roku 2011 se tankendo ve skutečnosti cvičí jen v části Japonských sil sebeobrany. Japonská Wikipedie uvádí, že se hojně cvičí na Obranné akademii a v silách sebeobrany a že vojáci někdy tvoří většinu účastníků turnajů. Mezi civilisty ho podle ní provozuje mimo jiné firemní oddíl společnosti ALSOK, na univerzitách je činnost slabá.

Zajímavosti

Podle Baptista Taverniera přetrval v dnešním jukendu i tankendu mělký výpad, který pochází z armádní příručky Kenjutsu Kyohan z roku 1889, sestavené podle francouzských textů.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.