Tameshigiri (Zkouška řezu)
試し斬りJaponská zkouška řezu mečem: původně test kvality čepele, dnes měřítko techniky. Cílem je rohož tatami omote.
Základní informace
Charakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Tameshigiri (Zkouška řezu)
Tameshigiri je japonské umění zkušebního řezu na terč. Původně nešlo o zkoušku šermíře, ale zbraně: praxe se rozšířila v období Edo, tedy v 17. století, a sloužila k ověření kvality japonských mečů. Teprve postupně se těžiště přesunulo a dnes tameshigiri prokazuje především dovednost toho, kdo meč drží. Historická podoba byla drsná. Řezalo se do těl mrtvých, výjimečně i do odsouzených zločinců, a používala se přitom celá řada pojmenovaných řezů, mimo jiné tabi-gata a ó-kesa. Výsledek zkoušky se zapisoval přímo na řap čepele jako nápis tameši-mei nebo saidan-mei; meč si tak s sebou trvale nesl doklad o tom, co dokázal proříznout, a tento nápis dodnes patří k údajům, podle nichž se čepele posuzují. Dnešní praxe se drží materiálů, které lidské tělo pouze napodobují. Nejběžnějším terčem je rohož tatami omote, svinutá a namočená, zatímco zelený bambus se používá tam, kde má řez odpovídat kosti. Nacvičuje se soubor přesně vymezených řezů: kesa-giri vedený úhlopříčně shora, kiri-age neboli gjaku-kesa vedený úhlopříčně zdola, vodorovné řezy joko a cuihei a svislé řezy shora, k nimž patří džódan-giri, happonme, makkó-giri, šinčoku-giri a dotan-giri. Smyslem není terč přeseknout za každou cenu, ale vést čepel tak, aby řez prošel čistě a ve správné rovině.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
