Taido

Základní informace

Zakladatel

Seiken Shukumine

Země původuJaponsko

Rok založení1965

RegionAsie

Hlavní zaměřeníÚdery

Úroveň kontaktuPolokontakt

Páskovací systémKyu a dan bez pásů

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Taido

O bojovém umění Taido

Taido je moderní japonské budo, které podle slovníku Digital Daijisen založil po druhé světové válce okinawský karatista Seiken Shukumine. Store norske leksikon ho vymezuje jako moderní japonský bojový sport rozvinutý z tradičního karate a název vykládá jako cestu těla, stejně jako finská YLE, podle níž se v taido za zbraň považuje celé tělo. Tokijská univerzita uvádí, že taido bylo systematizováno z gensei-ryu, větve karate, kterou Shukumine podle finské federace pojmenoval roku 1953.

Historie

Seiken Shukumine se podle Store norske leksikon narodil roku 1925 a zemřel roku 2001. Národní parlamentní knihovna Japonska eviduje knihu Japan Taido Association vydanou v listopadu 2016 k devadesátému výročí jeho narození. Finská federace uvádí, že roku 1953 pojmenoval svůj karate styl gensei-ryu, roku 1962 nový systém taido a roku 1965 založil Japan Taido Federation a Taido Hon-in. Store norske leksikon píše, že taido představil roku 1965, protože lineární pohyby karate považoval za méně účinné. Zemřel podle japonské Wikipedie 26. listopadu 2001 v Ito ve věku 76 let. První mistrovství Japonska se podle finské federace konalo roku 1967. Fin Kauko Korhonen podle ní získal v Japonsku v letech 1968 až 1969 první finský černý pás a roku 1970 založil ve Švédsku Taidokan, první klub taido mimo Japonsko. Do Finska přinesl taido roku 1972 student Minoru Okanda a první kurz pro začátečníky začal roku 1974. Suomen Taidoliitto vznikla podle YLE roku 1981 a podle finské federace byla roku 2014 rozpuštěna a taido přešlo jako sekce pod Finskou karate federaci.

Čím se liší

Store norske leksikon uvádí, že taido se od tradičního karate, z něhož se rozvinulo, odlišuje dynamickými pohyby kolem vlastní osy těla. World Taido Federation zdůrazňuje, že techniky taido stojí na dynamickém pohybu těla, nikoli na úderech a kopech vedených ze statického postoje. Japonská Wikipedie dodává, že v obraně dává taido přednost uhnutí tělem před zachycením útoku. Pravidla World Taido Federation v jissen zakazují údery na hlavu, chytání, zápas i strhy a povolují jen kontrolované údery a kopy na trup, podmety a nůžky. Na ležícího soupeře lze podle nich použít jen techniky rukou a po každém kopu musí následovat stažení nohy.

Technika

Japonská Wikipedie definuje taido jako budo, které rozvíjí útok a obranu změnami osy těla, a popisuje pět sotai. Sentai je otočka kolem nohy jako osy, untai výskok vpřed odrazem zadní nohy, hentai pád se změnou osy těla, nentai krut těla a tentai rotace osy včetně salt. Pravidla World Taido Federation řadí techniky do pěti tříd sengi, ungi, hengi, nengi a tengi. Federace popisuje unsoku jako práci nohou svázanou s technikou a unshin jako gymnastické pohyby, které k dvourozměrné práci nohou přidávají třetí rozměr. Pravidla vyžadují, aby útok vycházel přímo z unsoku nebo unshin, po startu z kamae musí závodník udělat aspoň 45° unsoku a techniky bez pohybu těla se trestají. Kopy a údery smějí zasáhnout pás a místa nad ním až po krk, zakázány jsou hlava, krk a rozkrok. Igarashi, Ino, Ozawa a kolektiv z Tokai University v roce 2015 zkoumali v taido často používaný kop manji-geri a zjistili, že zkušení cvičenci více ohýbají koleno stojné i kopající nohy.

Trénink

Podle World Taido Federation tvoří výcvik kromě soutěžních forem základní trénink, aplikační trénink a trénink zaměřený na inovaci a tvorbu. YLE v roce 2008 popsala trénink jako základní techniky, sóla hokei a zápas na tatami a uvedla, že černý pás vyžaduje asi šest let pravidelného tréninku. Univerzitní týdeník Waseda Weekly v roce 2017 přiblížil taido jako budo, které jako by spojovalo prvky gymnastiky a karate, s přemety, flikflaky a salty vzad. Hokei jsou podle pravidel World Taido Federation pevné formy technik a pohybů proti pomyslným soupeřům, které závodník smí po ohlášení hlavnímu rozhodčímu upravit. Finská federace uvádí, že junioři hokei necvičí a začínají s nimi kolem jedenácti až dvanácti let při přípravě na modrý pás. Klub univerzity Kokushikan píše, že většina studentů začíná s taido až na univerzitě a že se v něm učí útokům uhýbat místo krýt.

Stupně a postup

Store norske leksikon uvádí modrý pás pro 6. a 5. kyu, zelený pro 4. a 3. kyu a hnědý pro 2. a 1. kyu, po nich následuje černý pás s celkem osmi stupni dan. Týž text přitom mluví o pěti stupních kyu, ač jich vyjmenovává šest. Japonská Wikipedie uvádí stupnici od 6. kyu do 9. danu. Finská federace dává juniorům bílý pás s pruhy a značkami mon jako 7. kyu, po něm následuje modrý, zelený, dva hnědé a černý, a dan lze podle ní skládat až od osmnácti let. Podle World Taido Federation se ve Finsku ročně udělí asi 120 až 130 stupňů kyu a 8 až 15 danů. Pravidla federace pouštějí na mistrovství světa jen závodníky od šestnácti let s aspoň 1. danem, na mistrovství Evropy stačí 2. kyu. Rozhodčí mistrovství světa a Evropy musí mít aspoň 4. dan a mezinárodní klasifikaci rozhodčích uděluje Taido Hon-in.

Soutěže

Pravidla World Taido Federation z roku 2023 neznají váhové kategorie. Jissen trvá dvě minuty, u juniorů minutu a půl a v zápasech o zlato a bronz na mistrovství světa a Evropy tři minuty. Boduje se yuko za čtvrt bodu, waza-ari za půl bodu a ippon, který zápas ukončuje. Vyhrává, kdo první získá ippon, nebo kdo má po uplynutí času víc bodů či méně napomenutí. Hokei posuzují tři rozhodčí praporky a vyhrává ten, kdo získá dva nebo tři. Tenkai trvá 25 až 30 sekund, hodnotí ho šest rozhodčích s maximem 70 bodů a za každou půlsekundu odchylky se odečítá půl bodu. Finská federace uvádí, že první mistrovství Evropy se konalo roku 1987 v Uddevalle a první oficiální mistrovství světa roku 1993 v Japonsku. Dalšími pořadateli byly podle ní Helsinky v letech 1997 a 2013, Göteborg 2005, Hiroshima 2009 a Kofu 2017. Podle programu Japan Taido Association se 57. mistrovství Japonska konalo 17. listopadu 2024 v Saku.

Dnes

World Taido Federation uvádí jako své členy národní svazy USA, Austrálie, Dánska, Nizozemska, Finska, Francie, Německa, Japonska, Portugalska a Švédska. Japan Taido Association má podle ní přes 1500 členů ve více než devadesáti klubech a finskou organizaci označuje za největší v Evropě s dvaceti aktivními kluby a přes 600 cvičenci. YLE přitom v roce 2008 uváděla ve Finsku asi třicet klubů. Store norske leksikon píše, že do Norska taido přišlo roku 2009 a spadá tam pod Norges Kampsportforbund. American Taido Association podle WTF vznikla roku 2015, plným členem je od roku 2019 a má jediné dojo v Dunwoody v Georgii. Město Numazu ohlásilo na 12. července 2025 japonsko-americké přátelské utkání v taido v hale Koryo Arena. Svenska Taidoförbundet odkazuje na stránky mistrovství světa 2027 ve Švédsku.

Zajímavosti

Finská federace uvádí, že Shukumine roku 1943 sloužil u námořní jednotky kaiten, tedy lidských torpéd. Japonská Wikipedie s odkazem na knihu z roku 1980 zmiňuje legendu, podle níž v přímém televizním přenosu rozbil hranou ruky 34 tašek najednou. Podle japonské Wikipedie cvičil taido v dětství zpěvák Yutaka Ozaki a na univerzitě spisovatel Hideo Yokoyama a taido je tématem shojo mangy 瞳をそらさずにいて. Magazín Sportiva nakladatelství Shueisha uvádí, že v kapitole 121 mangy Jujutsu Kaisen použije Yuji Itadori kop manji-geri a že Tetsuji Nakano čtyřikrát po sobě vyhrál mistrovství světa. PlayStation Blog v roce 2023 napsal, že postava Reina v Tekken 8 bojuje akrobatickým stylem vycházejícím z taido a na jejích pohybech spolupracoval Tetsuji Nakano.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.