Suidžucu (Bojové plavání)
水術Japonské bojové plavání samurajů: plavání ve zbroji a střelba z luku i z pušky ve šlapané vodě.
Základní informace
Charakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Suidžucu (Bojové plavání)
Suidžucu, psané též suieidžucu, je japonské umění bojového plavání. Název znamená doslova vodní dovednosti a obor patří mezi budžei džúhappan, tedy osmnáct základních bojových technik, které měl samuraj ovládat. Nešlo přitom o plavání v dnešním sportovním smyslu. Nejnáročnější částí výuky, kterou učila hned řada škol, bylo plavání ve zbroji, zvané kaččú gozen ojogi. Zbroj neplave a plavec v ní nemůže pracovat pažemi obvyklým způsobem, takže se pohyb vede převážně nohama a tělo se drží ve svislé poloze. Právě na tom stojí druhá charakteristická skupina technik: šlapání vody natolik stabilní, aby z ní bylo možné vystřelit z luku nebo z knotové pušky, aniž by se zbraň namočila. Jednotlivé školy se lišily zaměřením. Iwakura-rjú se soustředila na neobvyklé situace ve vodě včetně toho, jak ve vodě pojíst; Šinden-rjú učila metody plavání na dlouhé vzdálenosti; Kankai-rjú se specializovala na plavání v moři. Suidžucu je tak jedním z mála bojových oborů, kde cílem není protivníka porazit, ale dostat se i s výstrojí tam, kam se ostatní nedostanou. Zařazení mezi osmnáct základních technik ukazuje, jakou váhu tomuto oboru samurajský výcvik přikládal: nešlo o doplněk, ale o dovednost postavenou naroveň šermu, lukostřelbě nebo jízdě na koni.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
