Sosuishi-ryu Jujutsu

Základní informace

Zakladatel

Futagami Masaaki

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníChvaty

Úroveň kontaktuLehký kontakt

Páskovací systémCertifikáty

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Sosuishi-ryu Jujutsu

O bojovém umění Sosuishi-ryu Jujutsu

Sosuishi-ryu je japonská škola jujutsu spojená s Fukuokou. Podle Yamamota Yoshiyasu (1982) ji založil Futagami Hannosuke, člen domény Bungo-Taketa. Učil se u zakladatele Takenouchi-ryu a po dokončení výuky vytvořil vlastní školu pod názvem Futagami-ryu. Po pobytu v pohoří Yoshino k úpolu přidal techniku meče a školu přejmenoval. Prameny čtou její název různě: Nihon Kobudo Shinkokai píše Sosuishi-ryu, Nipponica a koryu.com Sosuishitsu-ryu. Rok vzniku se nám doložit nepodařilo. Koryu.com uvádí rané období Edo, kolem roku 1650, a Yamamoto s Nipponicou zmiňují rok 1652, kdy byl zakladatel pozván do služeb domény Kuroda. Podle města Fukuoka mu k tomu dopomohl rod Shitama a Nipponica dodává, že se linie školy od třetího nositele soustředila kolem tohoto rodu. Škola se skládá ze dvou částí. Kumiuchi město Fukuoka označuje za takzvané jujutsu a koshi no mawari za takzvané iai a battojutsu. Yamamoto přitom upozorňuje, že pro školu je příznačnější prvek souborného bojového umění než čistý úpol. Dnes školu podle města Fukuoka předává šestnáctý nositel Shitama Manzo. Město ji chrání jako nehmotný kulturní statek. Nihon Kobudo Shinkokai vede mezi členskými školami Sosuishi-ryu se zástupcem v Saitamě, tedy kantóskou školu, jejíž vztah k fukuokské linii jsme neověřili.

Historie

Podle Yamamota Yoshiyasu (1982) byl zakladatel Futagami Hannosuke členem domény Bungo-Taketa. Učil se u zakladatele Takenouchi-ryu a po dokončení výuky vytvořil vlastní školu, kterou nazval Futagami-ryu. Poté sedmatřicet dní setrval v hlubokém údolí v pohoří Yoshino, k dosavadnímu úpolu přidal techniku meče a školu přejmenoval. Nipponica dodává, že prozření mu přineslo sledování toku řeky Yoshino, a zapisuje příjmení zakladatele jiným znakem než Yamamoto a město Fukuoka. Roku 1652 vstoupil zakladatel podle Yamamota do Chikuzenu, kde ho pozvali do služeb domény Kuroda jako učitele taijutsu. Město Fukuoka uvádí, že se tak stalo na zprostředkování rodu Shitama. Rok, kdy škola vznikla, jsme v pramenech nenašli: Yamamoto a Nipponica zmiňují jen rok 1652 jako rok vstupu do služby a koryu.com uvádí kolem roku 1650. Druhý nositel linie dostal podle města Fukuoka licenci roku 1666. Desátý nositel podle Yamamota školu rozšířil a zavedl do ní metody z jiných škol. Dvanáctý nositel se roku 1877 zúčastnil války Seinan a podle Yamamota padl ve čtyřiatřiceti letech. Čtrnáctý nositel pocházel z obchodnické rodiny v Hakatě. Yamamoto o něm píše, že v době, kdy se rozšiřovalo judo Kodokan, do konce zachoval ducha staré školy, a podle města Fukuoka byl držitelem titulu hanshi v judu od Dai Nippon Butokukai.

Čím se liší

Podle Yamamota se zrod Sosuishi-ryu silně opíral o vliv Takenouchi-ryu a její koshi no mawari se stala základem pro další bojové obory. Yamamoto také uvádí, že zatímco jiné školy pojmenovávají své techniky podle principu, Sosuishi-ryu zůstává u názvů podle podoby techniky, tedy kumiuchi a koshi no mawari, a všechny její techniky stojí na zásadě ju. Wikipedie ja k tomu píše, že v Takenouchi-ryu je koshi no mawari úpolová technika s krátkou čepelí o délce 1,2 shaku, kdežto dnešní Sosuishi-ryu tak nazývá iai.

Technika

Podle města Fukuoka škola uchovává přes pět set technik ve dvou částech. Kumiuchi město označuje za takzvané jujutsu a čítá čtyřicet osm forem, koshi no mawari označuje za takzvané iai a battojutsu a čítá dvacet čtyři forem. Formy kumiuchi dělí do pěti okruhů, které Wikipedie en podle webu školy jmenuje Idori, Tai-toshu, Yotsu-gumi, Tai-kodachi a Sonota a vykládá je jako techniky vsedě, beze zbraně, v brnění, proti krátkému meči a ostatní. Zařazení koshi no mawari se v pramenech liší. Yamamoto ho popisuje jako úpolovou techniku s krátkým mečem wakizashi o délce 1,2 shaku a píše, že z něj vznikly různé bojové obory. Podle Yamamota patří ke škole vedle úpolu také kenjutsu, iai, kopí, hůl, shuriken a jízda na koni, a proto má silný charakter souborného bojového umění.

Trénink

Podle Yamamota (1982) výuka začíná základem kumiuchi a po zvládnutí základních forem pokračuje podle pokroku žáka dalšími technikami. Výcvik označuje za přísný a uvádí, že jednou z ročních událostí dojo školy je měsíční akce, která začíná o svátku blízkém starému Novému roku. Wikipedie ja tuto akci popisuje jako tisíc cvičných střetnutí randori, které jeden zkoušející zvládá zhruba osm hodin, a připisuje její vymyšlení dvanáctému nositeli.

Stupně a postup

Podle Yamamota (1982) má postup ve škole šest stupňů a posledním z nich je licence. Čtrnáctý nositel předal patnáctému licenci pro úpol, která popisuje filozofii školy a odvolává se na Laozi.

Dnes

Podle Yamamota (1982) se technika i rodová linie předávají správně a škola je rozšířená ve Fukuoce a v Tokiu. Město Fukuoka ji chrání jako nehmotný kulturní statek v kategorii bojové umění, rok označení uvádí jako 2004. Wikipedie ja uvádí rok 2005 u uznání Shitamy Manza za držitele školy. Šestnáctý nositel Shitama Manzo ji podle města vyučuje. Nihon Kobudo Shinkokai vede mezi členskými školami Sosuishi-ryu se zástupcem v prefektuře Saitama, tedy kantóskou školu, jejíž vztah k fukuokské linii jsme neověřili. V seznamu členských škol Nihon Kobudo Kyokai jsme ji nenašli.

Zajímavosti

Město Fukuoka uvádí, že v doméně Fukuoka existovaly vedle Sosuishi-ryu další školy jujutsu a že většina z nich je dnes ztracena. Jmenuje mezi nimi například Kyushin-ryu.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.