Moraingy (Madagaskarský box)

Základní informace

Země původuMadagaskar

RegionAfrika

Hlavní zaměřeníÚdery

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Moraingy (Madagaskarský box)

Moraingy (také morengy) je madagaskarský souboj holýma pěstmi. Podle agentury Reuters (2025) se objevil v 17. století na západním pobřeží jako válečný výcvik a iniciační rituál. RFI ve stejném roce uvedla, že se dodnes hojně pěstuje na severu a severozápadě ostrova u Sakalavů. Historik Sudel Fuma ho popisuje jako rituální souboj mužnosti při oslavách a obřízkách. Zápasník podle Fumy vystoupí z davu a vyzve soupeře, zatímco hudebníci hrají na bubny. Bojuje se naboso a ruce se podle Reuters ovinují látkou. Zda se smí kopat, se prameny rozcházejí: podle Fumy se na Madagaskaru nohy nepoužívají, na severu se podle diváka citovaného agenturou Reuters rozlišuje moraingy watsa bez kopů a moraingy s kopy. Moraingy podle madagaskarského deníku L'Express je od roku 2015 zapsáno v národním registru nehmotného kulturního dědictví. V regionu Diana se dnes podle téhož deníku boxuje na tři kola po třiceti sekundách s rozhodčími a vznikají ligy.

Historie

Historik Sudel Fuma na portálu réunionského muzea Villèle píše, že moraingy bylo bojové umění rozšířené po celém Madagaskaru v 17. století, zejména v době krále, kterého píše jako Andrianapoimerina, jako rituální souboj mužnosti při oslavách a obřízkách. Agentura Reuters v roce 2025 uvedla, že moraingy sahá do 17. století a vzniklo na západním pobřeží Madagaskaru jako válečný výcvik a iniciační rituál. RFI ve stejném roce psala, že se objevilo od 17. století na západním pobřeží a dodnes se hojně pěstuje na severu a severozápadě ostrova u Sakalavů jako dědictví iniciačních obřadů. Anglická Wikipedie s odvoláním na Culture Trip klade vznik do doby dynastie Maroseranana sakalavského království. Africanews v roce 2016 popsal moraingy jako staletí trvající rituál dospívání mladých mužů.

Čím se liší

Fuma píše, že název réunionského moring pochází z malgašského moraingy a že společná úvodní výzva na Madagaskaru, Komorách a Réunionu dokládá společný původ. Réunionský moring se podle něj v 18. a 19. století tajně provozoval na plantážích kávy a cukrové třtiny a v padesátých a šedesátých letech 20. století zanikl. V novějším moringu jsou podle Fumy kopy zásadní a údery pěstí zakázané. Na Komorách a Mayotte se podle něj formy zvané mrengue nebo mouringue vedly skutečnými údery, večer, a mohly trvat celou noc. Francouzská Wikipedie uvádí, že dnešní réunionský moringue vznikl roku 1996. Anglická Wikipedie s odvoláním na Assunçãa uvádí jména mrenge (Komory), morengy (Madagaskar) a moringue (Réunion) a mrenge považuje za nejstarší formu.

Technika

Podle Fumy zápasníci na Madagaskaru nepoužívají nohy a nesmějí udeřit do citlivých míst. Reuters v roce 2025 citoval diváka, podle něhož mladí lidé ze severu rozlišují moraingy watsa, souboj bez kopů, a své moraingy s kopy. Africanews v roce 2016 uvedl, že v některých případech jsou povoleny kopy a údery hlavou. Bojovníci podle Reuters bojují naboso a ruce si ovinují látkou, která skoro netlumí, ale hlavně zpevňuje kosti ruky a chrání před tržnými ranami. Anglická Wikipedie s odvoláním na Ernesta Ratsimbazafyho jmenuje údery mitso (přímý), mandraoky (hák), vangofary (šikmý dolů) a vangomioriky (podobný zvedáku) a uvádí, že útoky ani obrany nejsou ustálené.

Soutěže

Fuma popisuje výzvu: jeden zápasník vystoupí z davu a provokuje možného soupeře, zatímco hudebníci udržují rytmus na bubny, nebo není-li jich, na plechovky, a výzva se může projevit i válečným pokřikem. Africanews v roce 2016 uvedl, že každý zápas má jedno kolo a končí, když jeden ze zápasníků opustí arénu. Anglická Wikipedie s odvoláním na Ratsimbazafyho dodává, že zápas končí také, když bojovník omdlí, nemůže se dál bránit, je zjevně slabší nebo vážně zraněn, a vítěze bez odvolání vyhlásí rozhodčí. Podle Reuters z roku 2025 nemá moraingy psaná pravidla, zápasy končí podle reakce publika a pořadatelé usilují o formalizaci. Madagaskarský deník L'Express v roce 2025 popsal dnešní moraingy v regionu Diana jako souboj na tři kola po třiceti sekundách se strukturovanými turnaji, rozhodčími a bezpečnostními pravidly.

Dnes

Madagaskarský deník L'Express v roce 2025 uvedl, že moraingy je od roku 2015 zapsáno v národním registru nehmotného kulturního dědictví. Úřední zápis jsme nenašli. Podle téhož deníku se moraingy v regionu Diana profesionalizuje, vznikají ligy a sekce, v období sucha se bojuje každý víkend, někdy na týdenních trzích, a konají se placené akce Gala Morengy. Zápasy patří k festivalům jako Sorogno, Somaroho nebo Tsakafara a ceny pro vítěze se rozrostly z peněz na zebu, šperky, telefony, auta, motocykly i dům. První akce Morengy Iarivo se podle L'Expressu konala 6. dubna 2025 v Antananarivu se zápasníky z regionů Diana, Sofia, Alaotra-Mangoro, Analamanga a Haute-Matsiatra. Pořadatel Geoffrey Gaspard podle Reuters chce moraingy proslavit na celostátní úrovni, ne jen jako tradiční venkovský sport. Africanews v roce 2016 psal o zápasech každou neděli na fotbalovém hřišti v Diego Suarez, kde skupina bývalých boxerů založila sdružení na propagaci moraingy.

Zajímavosti

Fuma uvádí, že tradice diamanga neboli dakabe z madagaskarské vysočiny je založena hlavně na práci nohou, podobně jako réunionský moring, se společnými technikami jako tsipak akoho, úder chodidlem. Anglická Wikipedie uvádí, že účastníkům se říká kidabolahy nebo kidabo mpanao moraingy, na severu fagnorolahy, a jejich pomocníkům magnafo. Vítězové podle Reuters vybírají peníze od nadšených fanoušků.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.