Šachboxing
Sport střídající kola boxu a šachu. Vyhrává se matem, knockoutem, překročením šachového času nebo na body.
Základní informace
NěmeckoCharakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Šachboxing
Šachboxing je sport, v němž se střídají kola boxu a kola šachu. Námět pochází z komiksu francouzského autora Enkiho Bilala Froid Équateur z roku 1992, kde se odehrává mistrovství světa v šachboxu; Bilalova verze ale nechávala soupeře odboxovat celý zápas a teprve pak usednout k šachovnici, což se v praxi ukázalo jako neproveditelné. Do soutěžní podoby ho převedl nizozemský performer Iepe Rubingh, který kola prostřídal. První soutěž se konala v Berlíně roku 2003 a Rubingh téhož roku v Amsterdamu vyhrál první mistrovství světa proti Jeanu Louisi Veenstrovi. Krátce nato založil v Berlíně Světovou šachboxovou organizaci (WCBO), která zůstává hlavním amatérským orgánem; roku 2013 k ní v Londýně přibyla Světová šachboxová asociace (WCBA) Tima Woolgara poté, co se oba muži neshodli na sjednocení sportu. Zápas má jedenáct střídajících se kol, začíná i končí šachem — tedy šest kol šachu a pět kol boxu. Každé kolo trvá tři minuty a mezi nimi je zpravidla minuta přestávky. Na šachovnici má každý hráč celkem devět minut v blitzovém režimu. Vyhrát lze matem, knockoutem nebo technickým knockoutem, překročením šachového času, vzdáním v kterékoli z obou disciplín nebo diskvalifikací. Skončí-li partie remízou před posledním kolem, rozhodne o vítězi boxerské kolo navíc podle bodů. Sport se rozšířil do více než třiceti zemí, nejsilnější je ve Velké Británii, v Indii, ve Finsku, ve Francii a v Rusku.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.