Irský box (Bare-Knuckle)

Základní informace

Země původuIrsko

RegionEvropa

Hlavní zaměřeníÚdery

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Charakter a původ

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Irský box (Bare-Knuckle)

Zakladatele ani počátek irského boxu holýma rukama jsme v pramenech nenašli. V pramenech se objevuje ve dvou podobách. Tou první jsou irští pěstníci devatenáctého století, kteří podle Dictionary of Irish Biography bojovali s anglickými šampiony v Irsku i v Anglii. Samostatný irský kodex pravidel jsme nenašli. Dan Donnelly porazil podle tohoto slovníku 13. listopadu 1815 na pláni Curragh Angličana George Coopera. Místo se pak přejmenovalo na Donnelly's Hollow a roku 1888 tam stanul obelisk, na kterém je ale vytesáno datum 15. prosince 1815. Slovník Donnellyho označuje za první irskou sportovní celebritu. Druhou podobou je fair fight irských Travellerů. Recenzovaná studie Kinga a O'Riordana z roku 2019 ho popisuje jako tradici, která pokračuje do současnosti a má pravidla vymáhaná kulturními normami. Zápasy podle ní řídí rozhodčí, zakázané jsou údery pod pás a kopy a kousnutí obvykle znamená okamžitou prohru. Box holýma rukama je v Irsku podle studie nelegální, ale stíhá se zřídka. Samostatnou irskou techniku pěstního boje jsme ve spolehlivých pramenech nenašli. Irština zná pro box výraz dornálaíocht a pro zápas coraíocht. Podle Olympijské federace Irska je box nejúspěšnější irský olympijský sport s devatenácti medailemi.

Historie

Dan Donnelly se podle Dictionary of Irish Biography narodil roku 1788 v dublinské Townsend Street. Poprvé bojoval s Angličanem Tomem Hallem 14. září 1814 na Curragh v přírodním amfiteátru, kterému se tehdy říkalo Belcher's Hollow, a výsledek byl sporný. Coopera porazil podle slovníku 13. listopadu 1815, podle RTÉ v jedenáctém kole a o odměnu šedesát liber. History Ireland uvádí 13. prosince a The Irish Times cituje nápis na obelisku s 15. prosincem, datum se tedy v pramenech rozchází. Veterána Toma Olivera porazil Donnelly 21. července 1819 v Crawley Downs, podle RTÉ před zhruba deseti tisíci diváky ve dvaatřiceti kolech. Zemřel 18. února 1820 ve svém hostinci v Pill Lane a pohřben byl na hřbitově Bully's Acre v Kilmainhamu. Dalším irským pěstníkem byl podle téhož slovníku Jack Langan (1798 až 1846) z Clondalkinu. S Tomem Springem se utkal 7. ledna 1824 ve Worcesteru před asi třiceti tisíci diváky a zápas trval skoro dvě a půl hodiny a sedmdesát sedm kol. V odvetě u Chichesteru rozhodčí boj v šestasedmdesátém kole zastavil a vítězem vyhlásil Springa. Pravidla prize ringu podle Greena sepsal Jack Broughton roku 1741. Nesmělo se bít ležícího a ten měl třicet sekund na to, aby vstal. Platila až do roku 1838, kdy je nahradila London Prize Ring Rules, a ani jejich pozdější úpravy neomezily počet ani délku kol.

Čím se liší

Donnelly i Langan podle Dictionary of Irish Biography bojovali s anglickými šampiony v Irsku i v Anglii. Samostatný irský kodex pravidel jsme nenašli. Svébytně je doložený jen novodobý fair fight Travellerů. Od amatérského boxu ho podle Kinga a O'Riordana odlišuje i to, že zásahy patkou dlaně by se v boxu v rukavicích nepočítaly. V irštině je pěstní boj dornálaíocht a zápas coraíocht. Výraz speachóireacht pro kopání jsme ve slovníku Ó Dónaill nenašli, ten zná jen speach, kopnutí zvířete. Green uvádí, že irský výraz boiscín označoval boj rukama i šerm s holí. Irský zápas collar-and-elbow podle Greena dostal jméno podle úvodního postoje a úvodní úchopy měly chránit před kopy, údery a výpady.

Technika

Rané zápasy holýma rukama podle Greena dovolovaly zápas, škrcení, hody, gouging a purring, tedy dupání po soupeři botami s hřeby. Broughton byl známý obranou na ústupu, při níž kryl a couval, aby útočníka vtáhl dopředu. Specificky irskou techniku pěstního boje jsme ve spolehlivých pramenech nenašli. O Donnellym píše The Irish Times, že nebyl považován za technika a jeho hlavní předností byla síla. Dictionary of Irish Biography totéž říká o Langanovi, který nebyl stylový ani vědecký boxer a spoléhal na sílu, výdrž a odhodlání. U dnešních zápasů Travellerů King a O'Riordan upozorňují, že navzdory jménu se bojuje jen zřídka úplně holýma rukama. Zkušení bojovníci často udeří patkou dlaně nebo hranou ruky, které mají méně křehkých kostí, a takové zásahy by se v boxu v rukavicích nepočítaly.

Soutěže

Studie Kinga a O'Riordana z roku 2019 hodnotila deset videí skutečných zápasů irských Travellerů. Všechny řídil rozhodčí, který podle hodnotitelů v devadesáti procentech případů zabránil porušení pravidel, a při porušení zasahovalo i publikum. Bojovníci měli v 84 procentech zápasů omotané ruce, 67 procent zápasů skončilo podáním rukou a víc než polovině předcházela výzva na obranu cti. Porušování pravidel se podle studie považuje za odporné a kousnutí nebo kop do rozkroku obvykle znamená okamžitou prohru. Zápasy se podle autorů konají výhradně mezi muži, bojovníci mají víc příležitostí odstoupit a z klinče je rozdělují. Sportovní zápasy holýma rukama se podle regionálního tisku konají i v Severním Irsku. Lisburn Today psal o titulu Irish Fight Championships z akce v Newry, kterou označil za první legální galavečer boxu holýma rukama v Irsku, s třemi dvouminutovými koly a pěti v titulových zápasech.

Dnes

Pro Travellery je box holýma rukama podle Kinga a O'Riordana významná a ctěná tradice, která pokračuje dodnes. Odvolávají se na Dillona (2013), podle něhož jde o způsob, jímž muži Travellerů řeší spory, s nezbytnou formálností a strukturou pravidel. Pilotní studie podle autorů dobře podporuje teorie o prosociálních hierarchických funkcích zápasů uvnitř skupiny. Box holýma rukama je v Irsku nelegální, i když se stíhá zřídka. Sportovní box má v Irsku podle Olympijské federace Irska devatenáct olympijských medailí, z toho čtyři zlaté, a je nejúspěšnějším irským olympijským sportem. První medaili získal John McNally stříbrem v Helsinkách 1952, zlato pak Michael Carruth v Barceloně 1992, Katie Taylor v Londýně 2012 a Kellie Harrington v Tokiu 2020 a v Paříži 2024. Conor McGregor se podle ESPN v roce 2024 stal spolumajitelem promotérské organizace Bare Knuckle Fighting Championship.

Zajímavosti

V hospodě The Hideout v Kilcullenu byla podle Dictionary of Irish Biography od roku 1953 čtyři desetiletí vystavena mumifikovaná paže, údajně uťatá z Donnellyho těla. Stopy v Donnelly's Hollow podle History Ireland prý vyhloubil dav po zápase s Cooperem a jsou vidět dodnes. Donnelly se podle The Irish Times nechal titulovat Sir Dan, i když podle listu nic nedokládá, že by ho princ regent pasoval na rytíře. Blackwood's Magazine mu věnoval epitaf, podle něhož ho přemohl punč, ne pěst, a zemřel jako neporažený pěstník. Jack B. Yeats se zápasem Donnellyho s Cooperem inspiroval ke dvěma obrazům a kresbě. Balada o Donnellym a Cooperovi vypráví, jak padlého Donnellyho během zápasu vzkřísila slečna Kellyová, sestra jeho manažera. Podle Greena přinesli irští přistěhovalci roku 1842 do Nové Anglie zápas collar-and-elbow, kterým často řešili spory.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.