Irský box (Bare-Knuckle)
Irská tradice boje holýma rukama, doložená v éře prstenových zápasů 19. století a dodnes živá jako neorganizovaný zvyk Travellerů.
Základní informace
IrskoCharakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Irský box (Bare-Knuckle)
O bojovém umění Irský box (Bare-Knuckle)
Irský box holýma rukama nemá zakladatele ani datovatelný počátek a rok 1700, který se u něj někdy uvádí, není ničím doložen. Doložený mezník leží až v éře prstenových zápasů: 13. listopadu 1815 porazil Dan Donnelly na planině Curragh of Kildare Angličana George Coopera a z místa se stalo Donnelly's Hollow s pamětním sloupem. Donnelly byl prvním irským sportovcem s celonárodní pověstí a jeho zápasy se dodnes připomínají v baladách. Zde je třeba rozlišovat, protože se tři různé věci často splétají do jedné. Dornálaíocht je pěstní boj; coraíocht je irský zápas, především styl collar-and-elbow, tedy úpolová disciplína s podmety, hody a držením, nikoli box; bataireacht je boj s holí, spojený se shillelagh a s pouličními srážkami takzvaných frakcí v 18. století. Ve starších přehledech se objevuje i speachóireacht, kopání. Technicky se boj holýma rukama liší od moderního boxu tím, že ruce nejsou chráněné. Vedoucí ruka se drží dál od těla, důraz je na krytí předloktím a na práci nohou místo schování se za rukavice, a rány míří tam, kde se nerozbijí klouby. Dnes irský box holýma rukama nemá federaci ani soutěžní systém. Nejviditelněji přežívá jako zvyk irských Travellerů, kde takzvaný fair fight řeší spory mezi rody a probíhá podle nepsaných pravidel za přítomnosti svědků. Sportovní pokračování irské tradice se přesunulo do amatérského boxu, v němž má Irsko dlouhodobě silné olympijské výsledky.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.