Meifu Shinkage-ryu (Vrhání čepelí)

Základní informace

ZakladatelChikatoshi Someya

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Úroveň kontaktuBez kontaktu

Páskovací systémKyu a dan bez pásů

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Meifu Shinkage-ryu (Vrhání čepelí)

Meifu Shinkage-ryu je japonská škola shurikenjutsu, kterou japonská Wikipedie řadí mezi moderní školy tohoto umění a nizozemská skupina Kochokai mezi tři japonské školy zaměřené převážně na shurikenjutsu. Založil ji Chikatoshi Someya, kterého Národní knihovna Japonska vede jako autora knih o shurikenjutsu a uvádí, že zemřel v roce 1999. Přesný rok založení jsme v pramenech nenašli, web školy uvádí sedmdesátá léta dvacátého století. Vedle bo-shurikenjutsu škola podle svého webu vyučuje fundo kusarijutsu, hanbojutsu heiyowaza a shokenjutsu. Someya podle webu školy několik let studoval Katori Shinto-ryu, pak se začal učit bo-shuriken a zkoumal techniky a čepele jiných škol. Shuriken školy je podle jejího webu navržen podle bo-shurikenu Katori Shinto-ryu zvaného uchi-bari, fundo kusarijutsu ale vychází z některých technik školy Masaki-ryu a Someya k němu sestavil 27 kat. Wikipedie uvádí, že Someya upravil styl hodu Katori Shinto-ryu tak, aby byl kratší, rychlejší a skrytější. Po Someyově smrti v červnu 1999 se podle webu školy stal velmistrem Yasuyuki Otsuka, jeho žák od roku 1985, kterému rodina Someya v roce 2009 udělila titul soke. Otsuka podle téhož pramene vede asi 200 studentů v pobočkách a keikokai v Asii, Evropě a Severní i Jižní Americe.

Historie

Oficiální web školy uvádí, že Chikatoshi Someya založil Meifu Shinkage-ryu v sedmdesátých letech dvacátého století. Prameny se v dataci rozcházejí, nizozemská skupina Kochokai uvádí padesátá léta a web pobočky MSR Melbourne píše, že Someya umění rozvíjel v šedesátých a sedmdesátých letech. Someya podle webu školy několik let studoval Katori Shinto-ryu a pak se začal učit bo-shuriken. Wikipedie, Kochokai i MSR Melbourne uvádějí, že jeho učitelem byl Yoshio Sugino, oficiální web školy ho nejmenuje. Someya podle webu školy zkoušel, jak délka shurikenu ovlivňuje stabilitu letu a dolet, a z toho vychází dnešní bo-shuriken školy. Národní knihovna Japonska eviduje jeho knihy o shurikenjutsu a skrytých zbraních vydané v nakladatelství Airyudo v letech 1980 až 2003. Nippon Budokan zařadil školu jako díl 73 do své videoedice s ukázkou v podání Someyi. Someya podle webu školy zemřel v červnu 1999 a velmistrem se stal Yasuyuki Otsuka, jeho žák od roku 1985, kterému rodina Someya v roce 2009 udělila titul soke. Web MSR Melbourne uvádí jmenování Otsuky velmistrem už v roce 1995.

Čím se liší

Japonská Wikipedie řadí Meifu Shinkage-ryu mezi moderní školy shurikenjutsu, zatímco Negishi-ryu a Katori Shinto-ryu mezi tradiční. Nizozemská skupina Kochokai uvádí, že jde o jednu ze tří japonských škol zaměřených převážně na shurikenjutsu vedle Shirai-ryu a Negishi-ryu. Od Katori Shinto-ryu se podle anglické Wikipedie liší stylem hodu, který Someya upravil tak, aby byl kratší, rychlejší a skrytější. Oficiální web školy to výslovně neuvádí. Podle webu školy je bo-shuriken navržen podle uchi-bari z Katori Shinto-ryu, fundo kusarijutsu ale vychází z technik školy Masaki-ryu a kata k němu sestavil Someya.

Technika

Bo-shuriken školy je podle jejího webu z rovné čtyřhranné tvrdé oceli, dlouhý 14 až 17 cm, o průměru 6 až 7 mm a hmotnosti asi 38 až 42 g se špičkou asi 25 mm. Navržen je podle bo-shurikenu Katori Shinto-ryu zvaného uchi-bari. Kochokai uvádí kovové hroty dlouhé 16 cm. Wikipedie jmenuje techniky hodu shomen uchi, gyaku uchi, dosoku uchi, shitate uchi, za uchi, aruki uchi, hashiri uchi a ne uchi. Fundo kusari je podle webu školy ocelový řetěz se závažím a kroužkem dlouhý 72 až 76 cm o hmotnosti 180 až 200 g, v jiných školách zvaný manrikigusari. Fundo kusarijutsu vychází z některých technik školy Masaki-ryu a Someya k němu sestavil 27 kat, jednu dlouhou formu a 3 tajné techniky. Wikipedie mezi jeho technikami jmenuje fuko, hikitori, metsubushi, yokomen uchi a kesa uchi. Shoken popisuje web školy jako párovou ruční čepel k bodání, škrábání a sekání, kterou navrhl Someya.

Trénink

Web školy uvádí čtyři oblasti výuky, bo-shurikenjutsu, fundo kusarijutsu, hanbojutsu heiyowaza a shokenjutsu. Členský poplatek činí 6 000 jenů za šest měsíců a platí se učiteli dojo, možná je i výuka na dálku. Škola doporučuje osobní výuku u autorizovaného instruktora v honbu dojo v Japonsku, na mezinárodních seminářích, v pobočce nebo keikokai a nový keikokai lze založit jen s povolením. Žáci podle webu školy začínají s molitanovým fundo kusari pro práci ve dvojici a gumovým pro katy a ocelový řetěz přebírají až po zvládnutí, kovová verze je určena jen pro Japonsko. V zemích, kde je kovový řetěz zakázán, se cvičí s plastovým řetězem a molitanovým nebo gumovým závažím. Trénink shokenu začíná od 3. kyu se zaoblenými bezpečnostními čepelemi, případně se jako shoken používají dva bo-shurikeny.

Dnes

Web školy uvádí, že Yasuyuki Otsuka vede asi 200 studentů po celém světě, jejichž počet za posledních sedm let stále roste, v oficiálních pobočkách a keikokai v Asii, Evropě a Severní i Jižní Americe. Wikipedie uvádí asi 30 studentů v Tokiu a dojo a pobočky v Japonsku, USA, Evropě, Mexiku, Chile, Austrálii a Kanadě. Tokijské honbu se podle webu školy od dubna 2026 přesouvá do YUYA Dojo u stanice JR Motoyawata. Otsuka podle webu školy vydal výukové DVD a knihu a pořádá mezinárodní semináře, kterých je třeba se zpravidla zúčastnit před založením keikokai. Shudokan Martial Arts Association ho uvádí jako člena své poradní rady s působištěm v Ichikawě v prefektuře Chiba. Nizozemská Kochokai uvádí, že je oficiálním keikokai školy od roku 2012 s týdenní výukou pod vedením Arjana F. Tervoorta.

Zajímavosti

Podtitul videa, které o škole vydal Nippon Budokan, označuje školu jako umění skrytého meče a Someya vydal v roce 1983 v nakladatelství Airyudo i knihu o skrytých zbraních. Název školy podle jejího webu vytvořil první soke Someya jako poselství pro současné i budoucí studenty, jeho význam web školy neuvádí. Web školy varuje před nekvalitními bo-shurikeny z měkké oceli, které se prodávají pod označením MSR. Otsuka podle Wikipedie vydal knihu o škole v roce 2011 i v němčině a web školy zmiňuje vydání v angličtině, španělštině a němčině. Národní knihovna Japonska eviduje jeho japonskou knihu o škole z roku 2004.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.