Tai Chi styl Li

Základní informace

ZakladatelLi Ruidong

Země původuČína

RegionAsie

Hlavní zaměřeníKombinované

Úroveň kontaktuLehký kontakt

Páskovací systémCertifikáty

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Tai Chi styl Li

O bojovém umění Tai Chi styl Li

Liovo taiji, čínsky Li shi taijiquan, je linie taijiquanu z okresu Wuqing u Tianjinu, kterou na konci dynastie Qing sestavil Li Ruidong. Původně se jmenovala fu nei quan, pěst z domu, protože ji Li sestavil v jednom panském sídle. Li se předtím učil huaquan, shaolinské metody a chuojiao, roku 1880 se stal přísežným bratrem Wang Lantinga, staršího žáka Yang Luchana, a od něj převzal Yangovo taiji. Dalšími učiteli byli Dong Haichuan, zakladatel baguazhangu, Yue Qingshan a Gan Danran. Jádrem stylu je soustava tří desek, nebeské o 36, zemské o 72 a lidské o 108 pohybech, doplněná sestavou Liova taiji o 44 pohybech a dalšími sestavami. Pohyb je uvolněný a plynulý s důrazem na dolní část těla a tvrdé a měkké se doplňují. Výuka vychází ze čtyř prvků: principu, postoje, dechu a načasování. Ze zbraní se cvičí šavle, meč, kopí a hole. Od roku 2014 je Liovo taiji na státním seznamu nehmotného dědictví ČLR jako jedna z devíti položek taijiquanu. Nepočítá se mezi pět velkých rodových stylů a cvičí se hlavně v severní Číně, Hongkongu, Macau a na Tchaj-wanu.

Historie

Liovo taiji, čínsky Li shi taijiquan, sestavil Li Ruidong z Wuqingu u Tianjinu. Podle státního seznamu nehmotného dědictví ČLR vzniklo na konci dynastie Qing. Li ho nejprve sestavil v jednom panském sídle, odtud původní název fu nei quan, pěst z domu, a styl se pak ustálil ve Wuqingu. Před taijiquanem se učil huaquan, shaolinské metody a devět let chuojiao u Li Laosuie z Raoyangu. Roku 1880 se spřátelil jako přísežný bratr s Wang Lantingem, starším žákem Yang Luchana, a odešel s ním do Pekingu. Dalšími učiteli byli podle státního popisu Dong Haichuan, zakladatel baguazhangu, Yue Qingshan a Gan Danran z jižní školy. Wuqingský popis, který převzal portál Sohu, uvádí Liova léta 1851–1917 a tradici, podle které ho Wang Lanting začal učit po prohraném souboji, jde ale o legendu. Podle téhož popisu Li roku 1912 spoluzaložil v Tianjinu Zhonghua Wushihui a stal se jeho předsedou.

Čím se liší

Liovo taiji vychází z Yangova taiji, které Li převzal přes Wang Lantinga, a spojuje ho s chuojiao, Shaolinem, baguazhangem a xinyi liuhe quan. Proti ostatním stylům má nápadně bohatý repertoár: nejdelší sestava má 108 pohybů, zatímco Wuův styl z Pekingu a Šanghaje uvádí sestavu o 83 pohybech a zjednodušená sestava podle Yangova stylu z roku 1956 jich má 24. Nepočítá se mezi pět velkých rodových stylů, na státním seznamu ale stojí jako samostatná položka. S britským stylem Lee, který uváděl Chee Soo, nesouvisí. Původ stylu Lee jsme nezávisle doložit nedokázali.

Technika

Jádrem stylu je podle státního popisu soustava tří desek. Nebeská deska Qixing Ruyi quan má 36 pohybů, zemská Bafa Qimen quan 72 pohybů a lidská Taiji Wuxing chui 108 pohybů. Doplňují je Liovo taiji o 44 pohybech, Liuhe Fengmo quan a malý i velký rámec taiji. Styl se řadí k celorámovému taijiquanu a zná osm typů úderů chui. Pohyb je uvolněný a plynulý s důrazem na dolní část těla, tvrdé a měkké se doplňují. Ze zbraní se cvičí třináctero šavlí Modrého draka a Bílého tygra, meč, kopí, kopí šesti harmonií a hole. Podle wuqingského popisu se styl dříve jmenoval Bagua Li shi taijiquan nebo Taiji wuxing chui.

Trénink

Výuka podle státního popisu vychází ze čtyř prvků: li, princip, shi, postoj, qi, dech, a ji, načasování, přičemž princip vede ostatní tři. K výuce patří cvičení Taiji shisan dan, Taiji shier xing a osm tvrdých a dvanáct měkkých cvičení. Styl se předává rodinnou linií a vztahem mistra a žáka i v badatelských společnostech, tréninkových sálech a kurzech. Wuqingský popis rozlišuje pohyblivý trénink sestav tří desek a klidový trénink pěti stojných cvičení a uvádí pomůcky jako pravítko, míč, desku, pytel a kůl s lanem.

Stupně a postup

Systém stupňů ani soutěžní sestavu Liova taiji jsme v pramenech nenašli. Podle státního popisu je linie aktivní v páté a šesté generaci. Wuqingský popis uvádí, že výuka postupuje přes čtyři prvky li, shi, qi a ji a vyšší úroveň zahrnuje opravu postavení rukou a očí. Jednotná soutěžní sestava 24 pohybů z roku 1956 vychází z Yangova stylu, ne z Liova.

Dnes

Od listopadu 2014 je Taijiquan (Li shi taijiquan) z okresu Wuqing na státním seznamu nehmotného kulturního dědictví ČLR jako jedna z devíti položek taijiquanu vedle stylů Chen, Yang, Wu, Sun, He a dalších. Taijiquan jako celek zapsalo UNESCO roku 2020 na reprezentativní seznam nehmotného dědictví lidstva. Liovo taiji se podle státního popisu cvičí hlavně v Pekingu, Tianjinu, Hebei, Hongkongu, Macau a na Tchaj-wanu a ve více než deseti zemích včetně Francie, Švýcarska, Japonska, Singapuru a Malajsie. Odborná kniha Lesser-Known Tai Chi Lineages z roku 2016 ho řadí mezi méně známé linie.

Zajímavosti

Čísla 36, 72 a 108 se podle státního popisu pojí s 36 nebeskými hvězdami, osmi trigramy a ročními obdobími. Li Ruidong měl přezdívku Bizi Li, Nosatý Li, a podle wuqingského popisu ji dostal pro svůj placatý nos. Dovednosti si vyměňoval s Wang Zibinem z Cangzhou, známým jako Dadao Wang Wu. Podle wuqingského popisu měl přes sto žáků.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.