Kasagake (Jízdní lukostřelba na terče)
笠懸Japonská jízdní lukostřelba zaměřená na techniku, ne na obřad. Proti jabusame má volnější terče, volnější oděv a střílí se průběžně za jízdy.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Kasagake (Jízdní lukostřelba na terče)
Kasagake je japonská jízdní lukostřelba a v katalogu stojí vedle jabusame jako jeho technický protějšek. Rozdíl mezi nimi není v tom, co jezdec dělá, ale proč to dělá: jabusame je šintoistický obřad se stanoveným průběhem a stanovenými terči, kasagake se vyvinulo jako hra a cvičení, tedy jako trénink dovednosti. Z toho plyne všechno ostatní. Terče nejsou jednotné a jejich typy se liší; střílet se smí průběžně během jízdy, ne jen na daných místech dráhy. Liší se i oděv: střelec má hitatare, tedy formální samurajský úbor s ovinutými nohavicemi, ale manžety se nezavazují a naramenní pásky se vynechávají — praktická úprava, která odpovídá tomu, že jde o výcvik, ne o ceremonii. Zakladatele ani rok vzniku neuvádíme. Slovo se objevuje už v pramenech 11. století, a přestože tradice připisuje kasagake Minamotu no Joritomovi (1147–1199), doklad k tomu chybí. V době Kamakura patřilo kasagake mezi „tři umění jízdní lukostřelby", která tvořila výcvik samuraje. Po pádu kamakurského šógunátu praxe téměř vymizela a udržely ji jen rody Ogasawara a Takeda. Obnovena byla v době Edo za podpory šóguna Tokugawy Jošimuneho. Obě školy ji drží dodnes a předvádějí ji na slavnostech, například u svatyně Kamigamo v Kjótu.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.