Heki-ryu (Škola pěší lukostřelby)

Základní informace

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Charakter a původ

Trénink

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Heki-ryu (Škola pěší lukostřelby)

Heki-ryu je podle slovníku Daijisen hlavní proud japonské lukostřelby, kterou v době Muromachi založil Heki Danjo Masatsugu, Nipponica a Heibonsha ji označují za školu pěší střelby. Encyklopedie Nipponica v hesle Irieho Koheie ho označuje za obnovitele japonské lukostřelby, protože v době válek Sengoku vytvořil inovativní metodu pěší střelby postavenou na praktickém užitku, v protikladu k dřívějšímu formalizovanému přístupu založenému na obřadních zvyklostech, a dodává, že o jeho původu existuje mnoho teorií a spolehlivých pramenů je málo. Nejstarší prameny Honcho bugei shoden a Bujutsu ryusoroku podle Nipponicy uvádějí, že pocházel z Yamato, proslavil se lukostřelbou na cestách, na stáří se ostříhal na hoře Koya a zemřel v devětapadesáti letech, podle spisů Yamato-ryu pocházel z Iga. Nipponica uvádí rok úmrtí 1502, Britannica klade vznik školy do let Meio 1492 až 1501 a Heibonsha uvádí, že roky narození a smrti nejsou známy. Studie Inazawy Yuko z roku 2014 jmenuje zakladatelem Yoshidu Shigekatu a uvádí, že rodové dokumenty Yoshidů mají dva odlišné příběhy: podle jednoho Danjo zasvětil Shigekatu do způsobu střelby, podle druhého je Danjo jiné jméno samotného Shigekaty.

Historie

Nipponica v hesle Irieho Koheie uvádí, že Heki-ryu vznikla v době válek Sengoku jako inovativní metoda pěší střelby postavená na praktickém užitku, v protikladu k dřívějšímu formalizovanému přístupu založenému na obřadních zvyklostech, a že proto je Heki Danjo Masatsugu označován za obnovitele japonské lukostřelby. O jeho původu podle Nipponicy existuje mnoho teorií a spolehlivých pramenů je málo: nejstarší prameny Honcho bugei shoden a Bujutsu ryusoroku uvádějí, že pocházel z Yamato, proslavil se lukostřelbou na cestách, na stáří se ostříhal na hoře Koya a zemřel v devětapadesáti letech, podle spisů Yamato-ryu pocházel z Iga, byl ze severní stráže a po nemoci se uzavřel v Yamato do studia lukostřelby. Heibonsha uvádí, že žil v éře Meio, cestoval po provinciích, shromažďoval lidi a pořádal střelby, aby střelbu rozšířil, a že jeho pěší střelba byla na rozdíl od dřívější střelby vyšších vrstev přijata jako luk lidu. Datace se v pramenech liší: Daijisen klade vznik do střední Muromachi, Nikkoku do pozdní Muromachi, Britannica do let Meio 1492 až 1501, Nipponica uvádí rok úmrtí 1502 a Heibonsha roky narození a smrti nezná. Studie Inazawy Yuko z roku 2014 jmenuje zakladatelem Yoshidu Shigekatu a uvádí, že rodové dokumenty Yoshidů z hanu Ashimori mají dva příběhy: podle jednoho Danjo zasvětil Shigekatu do způsobu střelby, podle druhého je Danjo jiné jméno Shigekaty, pána hradu Kawamori. Japonská Wikipedie uvádí jako pravděpodobný i výklad, že jde o smyšlenou osobu.

Čím se liší

Encyklopedie Maypedia uvádí, že Heki-ryu byla přijata nižšími bojovníky a lidem a že spolu s Ogasawara-ryu dělí japonský svět kyuda na dvě části. Heibonsha staví pěší střelbu Heki-ryu proti dřívější střelbě vyšších vrstev a ve starším vydání uvádí, že rod Ogasawara v období Muromachi učil obřadní stránku lukostřelby a jízdy. Japonská Wikipedie dělí školy na školy obřadních zvyklostí a střelby z koně, jako jsou Ogasawara-ryu a Takeda-ryu, a na školy zaměřené na způsob střelby, jako jsou Heki-ryu a Yamato-ryu. Britannica označuje Heki-ryu za reprezentativní školu lukostřelby a vedle Yoshidy jmenuje větve Sekka, Dosetsu, Insai a Chikurin, zatímco Heibonsha a Nikkoku vedou Yoshida-ryu jako samostatný celek, z něhož se větve oddělily.

Technika

Heki-ryu je podle Nipponicy inovativní metoda pěší střelby hosha postavená na praktickém užitku. Green shrnuje přístup Hekiho Danja slovy hi, kan, chu, tedy letět, probít a trefit střed, a uvádí, že byl rychle přijat, Heibonsha píše, že Masatsugu po odchodu ze služby dosáhl pochopení těchto tří zásad. Japonská Wikipedie uvádí, že Heki-ryu zvedá luk šikmo vlevo vpředu, na rozdíl od Ogasawara-ryu a yabusame, které zvedají luk před tělem, s výjimkou Honda-ryu, a že klade zvláštní důraz na uchopení luku a práci tenouchi. Podle japonské Wikipedie byla původní střelba větve Insai ve stoje na jednom koleni, vhodná ke skrývání před nepřátelskými šípy, dnes se běžně střílí ve stoje, terč zvaný Heki kasumi se stavěl nízko u země a při skupinové střelbě stříleli všichni na jeden terč. Nipponica uvádí, že se větev Chikurin vyznačovala ve střelbě dosha, soutěži v Sanjusangendo.

Trénink

Heki-ryu se v období Edo učila v hanových školách. Studie Sato Tamaki z roku 2010 uvádí, že v Mito vedl každou školu lukostřelby jeden učitel s několika pomocníky, že se v zimě a na jaře cvičila lukostřelba a v létě a na podzim střelba ze zbraní, že Heki-ryu a větve Sekka a Insai jsou pěší střelba a že podzimní velké zkoušky před vladařem se roku 1842 zúčastnilo sedmdesát z 222 žáků devíti dojo lukostřelby. Kurosu Ken uvádí, že se v hanu Morioka lukostřelba předávala v hanské škole od let Horeki do konce bakufu, hlavně větev Insai, ale podle něj její technika nevykazovala jasné znaky školy a spisy byly spíše obecnou příručkou střelby. Konferenční příspěvek Kurosu Kena a Sato Akiry z roku 1982 pojednává o nově nalezených licencích a svitcích mokuroku větve Sekka v hanu Sendai. Tištěné spisy větví Chikurin, Sekka, Dosetsu a Insai eviduje CiNii z let 1921 až 2006 a vedle nich rukopisy z doby Edo, například z let 1745, 1825 a 1848.

Stupně a postup

Nipponica uvádí u větve Dosetsu, že Ban Dosetsu roku 1588 převzal linii větve Sekka předávanou jediné osobě a že odmítl nástupnictví po Sekkovi s odkazem na důležitost předání jednomu synovi. Japonská Wikipedie uvádí u větve Insai rozlišení mezi předáním jediné osobě u krevních příbuzných a licencí menkyo kaiden u nepříbuzných žáků. Stupně dan a kyu pro Heki-ryu jsme v pramenech nenašli, japonská Wikipedie jmenuje u větve Insai tři novodobé držitele titulu hanshi.

Dnes

Green uvádí, že nové školy vzešlé z Heki-ryu trvají do dneška, a Maypedia, že se Heki-ryu dochovala spolu s Ogasawara-ryu. Mezi členy Nihon Kobudo Kyokai ani Nihon Kobudo Shinkokai žádná větev Heki-ryu není. Podle japonské Wikipedie se dnes předávají linie větve Insai v Satsumě, Bizenu, Enshu a Settsu, větev Okura a Dosetsu v Kumamotu, větev Sekka v Tokai a Mie a větev Chikurin v Aichi a Kumamotu, a Honda-ryu, založená Hondou Toshizanem jako odnož větve Chikurin, působí jako Honda-ryu Seikyukai. Univerzitní kluby kyuda z Heki-ryu a Honda-ryu jsou podle japonské Wikipedie mimo jiné na Tokijské univerzitě, Wasedě, Hosei, Tsukubě a Doshishe. Spis větve Insai z roku 2006 vydal spolek žáků linie Settsu.

Zajímavosti

Nipponica uvádí legendu z Honcho bugei shoden a Bujutsu ryusoroku: když Hekimu Danjovi Masatsuguovi na bojišti došly šípy a ukryl se za zídku, nepřátelé zaútočili, on vyskočil, udeřil tětivou, zvolal Ei a nepřátelé se leknutím rozutekli. Slovník Jinmei Plus uvádí, že Masatsugu reformoval starou lukostřelbu, která se podle něj změnila v hru, a že se učil starou školu Henmi-ryu. Podle anglické Wikipedie psal zakladatel větve Insai o Hekim Danjovi jako o projevu boha Hachimana. Japonská Wikipedie uvádí, že se větvím Yoshida-ryu říkalo souhrnně kuryu jippa.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.