Jikishinkage-ryu naginatajutsu
直心影流薙刀術Stará škola naginaty, podle Heibonshy jedna ze dvou hlavních dochovaných. Hlásí se k Jikishinkage-ryu, Ellis Amdur ji pokládá za dílo Satakeho Yoshinoriho.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Jikishinkage-ryu naginatajutsu
Jikishinkage-ryu naginatajutsu je stará japonská škola naginaty. Encyklopedie Heibonsha ji spolu s Tendo-ryu uvádí jako jednu ze dvou hlavních škol naginaty, které se pěstují dodnes. Nihon Kobudo Kyokai ji vede jako člena číslo 059. O původu se prameny rozcházejí. Nihon Kobudo Kyokai odvozuje školu od Matsumota Bizen-no-kami z konce období Muromachi a za zakladatele pokládá sedmého nositele Yamadu Heizaemona Mitsunoriho, který školu přejmenoval na Jikishinkage-ryu. V rodokmenu po něm uvádí manžele Satake. Ellis Amdur na koryu.com píše, že novou školu naginaty vyvinul Satake Yoshinori a že s Jikishinkage-ryu kenjutsu nemá rozpoznatelný vztah. V roce 1895 se podle Nihon Kobudo Kyokai stala 15. nositelkou Sonobe Hideo, která se zasadila o výuku naginaty pro ženy a vzdělávání učitelů. Encyklopedie Nipponica ji uvádí jako představitelku Jikishinkage-ryu. Po válce je škola podle asociace úzce spojena s Zen Nihon Naginata Renmei. Dnes školu vede podle Nihon Kobudo Kyokai a Nihon Kobudo Shinkokai 20. nositel a sdružení Shutokukai má podle asociace 21 poboček v Japonsku a pobočky na Havaji, ve Finsku a v Belgii.
Historie
Nihon Kobudo Kyokai uvádí, že škola vychází z Kashima Shinden Shinkage-ryu, kterou na konci období Muromachi založil Matsumoto Bizen-no-kami, a že sedmý nositel Yamada Heizaemon Mitsunori změnil název na Jikishinkage-ryu a od té doby je pokládán za zakladatele. V rodokmenu po něm asociace vede manžele Satake, Sonobe Hideo a další nositele až k dnešnímu 20. nositeli. Ellis Amdur na koryu.com píše, že škola se hlásí ke kořenům v technice meče Jikishinkage-ryu, ale že novou školu naginaty vyvinul Satake Yoshinori, žák Jikishin-ryu a Yanagi Kage-ryu. Podle Amdura je jeho dílo inovativní a s kenjutsu Jikishinkage-ryu nemá rozpoznatelný vztah. Anglická Wikipedie klade vznik do šedesátých let 19. století. V roce 1895 se podle Nihon Kobudo Kyokai stala 15. nositelkou Sonobe Hideo, která se zasadila o výuku naginaty pro ženy. Encyklopedie Nipponica ji uvádí jako představitelku Jikishinkage-ryu.
Čím se liší
Encyklopedie Heibonsha uvádí Jikishinkage-ryu a Tendo-ryu jako dvě hlavní dochované školy naginaty. Anglická Wikipedie píše, že z obou vychází moderní atarashii naginata. Ellis Amdur uvádí, že škola byla v posledních sto letech úspěšnější než kterýkoli jiný bojový systém v tom, jak oslovila japonské ženy, a že má nejvíc žáků ze všech tradičních škol naginaty. Japonská Wikipedie v článku o naginatové škole uvádí, že s mečovou školou Kashima Shinden Jikishinkage-ryu sdílí rodokmen. Japonská Wikipedie v článku o mečové škole naopak uvádí, že s naginatovou školou přímo nesouvisí, a Amdur nevidí žádný rozpoznatelný vztah.
Technika
Anglická Wikipedie uvádí, že škola má 25 kata s naginatou, 10 kata s dýkou tanto, pět tajných technik gokui a čtyři kata reiken-shiho-kiri a že se spolu s nimi učí deset kata s kusarigamou. Škola je podle ní známá útoky na spodní část nohou a úchop naginaty připomíná úchop meče. Japonská Wikipedie píše, že škola používá menší a lehčí naginatu bez tsuby a že uživatel naginaty vždy nosí dýku tanto, na kterou přechází, když mu je naginata vyražena. Součástí systému je podle ní i úder pěstí a odzbrojení.
Trénink
Podle Nihon Kobudo Kyokai se cvičí dvakrát až třikrát týdně po dvou až třech hodinách. Každý rok se konají opakovací cvičení, soustředění a seminář pro instruktory a koncem září pamětní den zesnulých mistrů. Ellis Amdur píše, že důraz se zdá být spíše na správném provedení než na rozvoji bojových dovedností a že téměř všechny formy jsou zaměřené na naginatu, zatímco meč jen přijímá útoky. Japonská Wikipedie uvádí rozdíly oproti Tendo-ryu: hakama se váže jednoduchým uzlem, rukávy se nestahují a při klekání se podlahy dotýká pravé koleno.
Soutěže
Ellis Amdur uvádí, že Jikishinkage-ryu si poprvé udělala jméno v zápasech proti kendistům a že Satake Shigeo i Sonobe Hideo se proslavily mnoha vítězstvími. Encyklopedie Heibonsha uvádí, že po založení Zen Nihon Naginata Renmei v roce 1954 se naginata znovu rozvíjela, od roku 1983 je oficiálním sportem národních her a v roce 1995 se v Tokiu konalo první mistrovství světa. Nipponica klade založení federace do roku 1955.
Dnes
Nihon Kobudo Kyokai i Nihon Kobudo Shinkokai uvádějí jako představitele 20. nositele. Sdružení Shutokukai má podle asociace sekretariát v Chofu v Tokiu, 21 poboček v Japonsku a pobočky na Havaji, ve Finsku a v Belgii. Zápis mezi kulturní památky jsme v pramenech nenašli.
Zajímavosti
Satake Shigeo se podle Ellise Amdura učila bojová umění od šesti let a byla známá silou s naginatou. Anglická Wikipedie uvádí, že v kompilaci Bugei ryuha daijiten se název školy zapisuje také jinými znaky.
Časté otázky
Kdo založil Jikishinkage-ryu naginatajutsu?
Prameny se rozcházejí. Nihon Kobudo Kyokai pokládá za zakladatele Yamadu Heizaemona Mitsunoriho a v rodokmenu uvádí manžele Satake, Ellis Amdur na koryu.com připisuje novou školu Satakovi Yoshinorimu.
Jaký je rozdíl mezi Jikishinkage-ryu a Tendo-ryu?
Obě jsou podle encyklopedie Heibonsha hlavní dochované školy naginaty. Japonská Wikipedie uvádí, že Jikishinkage-ryu používá menší a lehčí naginatu a liší se i oblečením a klekáním.
Kdo byla Sonobe Hideo?
Podle Nihon Kobudo Kyokai 15. nositelka školy od roku 1895, která se zasadila o výuku naginaty pro ženy. Ellis Amdur uvádí, že se proslavila mnoha vítězstvími v zápasech proti kendistům.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.