Defendu
Systém sebeobrany, který W. E. Fairbairn popsal v roce 1926 jako učebnici šanghajské policie. Za druhé světové války Fairbairn učil boj zblízka britské a americké jednotky.
Základní informace
Spojené královstvíCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Defendu
O bojovém umění Defendu
Defendu je systém sebeobrany, který William E. Fairbairn popsal v knize Defendu (Scientific Self-Defence). Vyšla v Šanghaji roku 1926 jako oficiální učebnice policie Šanghaje, Hongkongu a Singapuru. Fairbairn byl tehdy instruktorem šanghajské městské policie. V předmluvě z roku 1925 píše, že systém je zcela nový a původní a nemá se zaměňovat s jujutsu ani jinou známou metodou. Některé chvaty jsou podle něj kombinací několika metod, většina je ale původní. Kniha se věnuje obraně proti různým chvatům, odzbrojení útočníka s pistolí nebo nožem, policejním chvatům a svazování zadrženého, hodům, sekům hranou dlaně, obušku, vycházkové holi a pádům. Předmluva uvádí, že systém nevyžaduje atletické schopnosti a učí drastické a nepříjemné způsoby obrany a útoku proti surovým metodám určité třídy lidí. Za druhé světové války Fairbairn učil boj zblízka britské jednotky a americkou zpravodajskou službu OSS. Ve válečné příručce Get Tough! píše, že jeho metody vděčí něčím judu a čínskému boxu, ale hlavně vycházejí z jeho zkušenosti z jedné z nejdrsnějších přístavních čtvrtí světa. S Ericem A. Sykesem navrhl bojový nůž Fairbairn-Sykes.
Historie
Kniha Defendu otiskuje doklady o Fairbairnově průpravě. Fotografie z roku 1908 ho ukazuje v Šanghaji s profesorem jujutsu Okadou. Certifikát Kodokanu ho přijímá ke dni 8. prosince 1918 jako instruktora šanghajské městské policie a další certifikát mu v lednu 1919 uděluje hnědý pás 3. kyu v judu. Jako člena Kodokanu s hnědým pásem 3. stupně ho uvádí i titulní strana z roku 1926. Green (2001) píše, že šanghajská policie dostávala výuku čínského boje od roku 1909 a že se policisté ve dvacátých letech na Fairbairnovo naléhání učili kombinaci japonských hodů, britských úderů, čínských kopů, sikhského zápasu a amerického rychlého tasení pistole.
Číst dál
Doporučující dopis policejního komisaře K. J. McEuena z 4. března 1925 představuje inspektora Fairbairna, instruktora výcviku šanghajské městské policie, který jede na osmiměsíční dovolenou do Anglie vydat knihu o systému Defendu. Předmluva je podepsána v Šanghaji roku 1925 a uvádí, že příprava systému trvala několik let. Kniha vyšla v roce 1926 v nakladatelství North-China Daily News and Herald. Pozdější kniha Scientific Self-Defence se podle své předmluvy hlásí k Defendu jako k dřívějšímu dílu pro policii Dálného východu. Za druhé světové války podle Greena najaly Spojené státy, Británie a Kanada Fairbairna, Dermota O'Neilla a další bývalé šanghajské policisty k výuce boje zblízka pro komanda. Předmluva Get Tough! uvádí, že metoda je schválenou standardní výukou britských ozbrojených sil a cvičila v ní komanda, výsadkáři a domobrana. Podle muzea CIA byl Fairbairn zapůjčen americké zpravodajské službě OSS jako instruktor.
Čím se liší
Defendu z roku 1926 je policejní učebnice se zadržovacími chvaty a pouty. Blanton (2008) uvádí, že pokrývá sebeobranu, odzbrojení a zatýkání, kdežto Get Tough! z roku 1942 byla napsána přímo pro britskou armádu. Předmluva Get Tough! na Defendu neodkazuje. Rex Applegate v předmluvě knihy Kill or Get Killed (1943) děkuje majoru Fairbairnovi a kapitánu Sykesovi za své vzdělání v boji zblízka. Diplomová práce Loraha (2010) uvádí, že Applegate techniky svého učitele Fairbairna pro americké vojáky modernizoval. Blanton píše, že kořeny starší armádní příručky FM 21-150 sahají k technikám Fairbairna, Sykese a Applegatea z druhé světové války, kdežto Modern Army Combatives od roku 1995 vychází z brazilského jiu-jitsu.
Technika
Kniha Defendu z roku 1926 je rozdělena na obranu proti chvatům za zápěstí, škrcení, obejmutí, za vlasy, kabát a opasek, na odzbrojení útočníka s pistolí a nožem, na policejní chvaty včetně chvatu pro nasazení pout, na hody, seky hranou dlaně, boj s obuškem a vycházkovou holí, na uzel pro svázání zadrženého a na pády. Předmluva zdůrazňuje ochranu životně důležitých částí těla. Válečná příručka Get Tough! řadí techniky do skupin úderů, mezi něž patří sek hranou dlaně, úder pod bradu, kop botou do strany a koleno, dále na vyproštění z chvatů, chvaty, hody, boj nožem a smatchetem a odzbrojení útočníka s pistolí. Sek hranou dlaně obsahuje už Defendu.
Trénink
Předmluva Defendu slibuje, že pocit bezpečí a sebedůvěry přijde už po krátkém studiu systému a že nevyžaduje atletický výkon. V Get Tough! Fairbairn radí vybrat si zhruba deset metod podle výšky, váhy a stavby těla a cvičit je s přítelem nejméně deset minut denně. Nejprve se cvičí pomalu a plynule, pak rychleji, a úder se při cvičení nikdy nevede plnou silou. Předmluva varuje, že téměř každá z metod použitá bez zábran povede ke smrti nebo zmrzačení soupeře, a dodává, že ve válce si nelze dovolit přecitlivělost. Podle správy národních parků USA učil Fairbairn agenty OSS v táboře B-2 v dnešním Catoctin Mountain Park. Jeho boj nazývaný gutter fighting, později známý jako Fairbairnova technika, spojoval jujutsu a pouliční boj. V táboře byly jámy s pilinami pro nácvik jujutsu, zápasu a boje nožem a dům pro střelbu zblízka.
Dnes
Americká polní příručka FM 3-25.150 z roku 2002 ani platná výcviková příručka TC 3-25.150 z roku 2017 Defendu ani Fairbairna nezmiňují. Anglická Wikipedie označuje pod heslem Defendu systém boje zblízka, který podle ní Fairbairn a Sykes vyvinuli ve dvacátých letech a který se později v rozšířené podobě učil v SOE a OSS. Kniha z roku 1926 přitom uvádí jediného autora Fairbairna a Sykese nejmenuje. Bojový nůž Fairbairn-Sykes byl podle muzea CIA představen v roce 1941 a jeho autoři získali zkušenosti s bojem zblízka u šanghajské policie.
Zajímavosti
Předmluva Get Tough! uvádí, že jednotky americké námořní pěchoty umístěné v Číně v letech 1927 až 1940 se metody naučily přímo od autora, když byl zástupcem komisaře šanghajské policie. Green (2001) píše, že nadlidské schopnosti Jamese Bonda v aplikovaném násilí zřejmě pocházejí z ukázky bývalých šanghajských policistů u Ottawy v roce 1943. Na titulní straně Defendu z roku 1926 je Kodokan uveden jako Tokyo Jui-jitsu University. Pozdější kniha Scientific Self-Defence uvádí, že Fairbairn má černý pás 2. stupně Kodokanu a studoval čínský box u Tsai Ching Tunga, bývalého instruktora družiny vdovy císařovny v Pekingu.
Časté otázky
Kdo vytvořil Defendu a kdy?
Systém sestavil William E. Fairbairn, instruktor šanghajské městské policie. Předmluvu knihy podepsal v roce 1925 a uvádí v ní, že příprava trvala několik let. Kniha vyšla v Šanghaji roku 1926.
Je Defendu totéž co Fairbairnova válečná výuka v Get Tough!?
Ne úplně. Defendu je policejní učebnice se zadržovacími chvaty a pouty, Get Tough! z roku 1942 podle Blantona (2008) vznikla přímo pro britskou armádu a obsahuje i boj nožem. Předmluva Get Tough! na Defendu neodkazuje.
Jaký pás měl Fairbairn v judu?
Certifikát Kodokanu otištěný v Defendu mu v lednu 1919 uděluje hnědý pás 3. kyu a stejně ho uvádí titulní strana z roku 1926. Černý pás 2. stupně uvádí až pozdější kniha Scientific Self-Defence.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.