Bak Sil Lum (Severní Šaolin)
北少林Souhrnné označení severočínských stylů šaolinské tradice. Bojuje na delší vzdálenost, s hlubokými postoji a bohatým rejstříkem kopů.
Základní informace
ČínaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Bak Sil Lum (Severní Šaolin)
O bojovém umění Bak Sil Lum (Severní Šaolin)
Bak Sil Lum, v mandarínské výslovnosti Pej Šao-lin a česky severní Šaolin, je souhrnné označení pro severočínské styly odvozované od šaolinské tradice provincie Che-nan a Šan-tung. Od jižních stylů se odlišuje především vzdáleností a rozsahem pohybu. Kde jižní školy pracují zblízka a s pevným postojem, severní Šaolin bojuje na delší vzdálenost, používá dlouhé natažené paže, hluboké postoje a rozsáhlý rejstřík kopů včetně kopů ve výskoku a otočkách. Charakteristické je rychlé přemísťování po ploše, akrobatické prvky, pády a nízké podmety. Trénink stojí na dvou pilířích. Prvním je základní práce ťi-pen-kung, tedy strečink, postoje, kopy do prázdna a otužování, druhým je soubor sestav, jichž se v nejrozšířenější linii cvičí deset a nesou jména jako Lien-chuan, Pchu-tie a Tchuang-ta. K programu patří i práce se zbraněmi: hůl, kopí, přímý meč ťien a šavle tao. Rozšíření stylu v jižní Číně a odtud do zámoří je spjato s Ku Jü-čangem, který působil v Ústředním institutu kuo-šu v Nankingu a v roce 1929 patřil k mistrům vyslaným do Kuang-tungu v rámci takzvané pěti severních tygrů. Ku Jü-čang bývá v přehledech uváděn jako zakladatel, přesnější je označit jej za hlavního šiřitele: sestavy převzal od svých učitelů, sám je uspořádal do vyučitelné podoby a dal jim mezinárodní dosah. Starší dějiny stylu se opírají o klášterní tradici, kterou nelze doložit písemnými prameny.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.