ImpakuImpaku

Bak Sil Lum (Severní Shaolin)

北少林

Severočínský styl v linii Gu Ruzhanga (1894–1952), instruktora Ústředního institutu guoshu, který ho po roce 1928 rozšířil do Kantonu. Samostatně na seznamech dědictví není.

Základní informace

Mistři a osobnosti
Země původuČína
RegionAsie
Hlavní zaměřeníÚdery
Úroveň kontaktuPlný kontakt
Páskovací systémŠerpy

Charakter a původ

Stav uměníŽivé, organizované
Typ linieTradiční
Období vzniku20. století

Trénink

ÚborTradiční kroj nebo úbor
SparingLehký kontakt
Role zbraníZbraně volitelně
Role sestavSestavy jsou základem

Pro koho

Dětské programyDětské skupiny běžně
Vhodné pro senioryVhodné s úpravami
Fyzická náročnost4/5
Riziko zranění2/5
Přenos do sebeobrany2/5
Kondiční přínos5/5
Jak škály hodnotíme →

Organizace a soutěže

StupněAno (šerpy)
Formát soutěžíSestavy
Váhové kategorieNe
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRJednotky klubů
Odhad cvičenců10–100 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaZásadní
KopyZásadní
Hody a strhyOkrajové
Boj na zemiNevyužívá se
Páky a znehybněníNevyužívá se
ZbraněVýznamné

Katalogy a databáze pro Bak Sil Lum (Severní Shaolin)

👥 Osobnosti a mistři1 položek
→

O bojovém umění Bak Sil Lum (Severní Shaolin)

Bak Sil Lum, v mandarínské výslovnosti Bei Shaolin, česky severní Shaolin, je souhrnné označení pro severočínské styly odvozované od shaolinské tradice. Na státním seznamu nehmotného kulturního dědictví Číny je zapsáno jen zastřešující Shaolin gongfu (položka VI-7, 2006) za Dengfeng v provincii Henan s chráněnou institucí Chrám Shaolin na hoře Song, samostatnou položku pro severní Shaolin ani pro linii Gu Ruzhanga jsme nenašli. Hongkongský inventář nehmotného dědictví vede pod kódem 3.63 položku Bei Shaolin ditang bagua men, kterou v Hongkongu založil Liu Jinquan (trenérem tam od roku 1955), jde však o jinou linii spojující severní Shaolin, ditangquan a baguazhang.

Číst dál

Rozšíření stylu v jižní Číně je spjato s Gu Ruzhangem (1894–1952), rodákem z okresu Funing v provincii Jiangsu. Podle Kung Fu Tea ho od roku 1906 učil otec Gu Lizhi sestavě Shi lu tantui, kolem roku 1911 odešel do Shandongu k Yan Jiwenovi, u něhož zůstal nejméně jedenáct let a naučil se deset sad severního Shaolinu, zbraňové sestavy, železnou dlaň a qigong malého zlatého zvonu. HK01 uvádí učitele pod jiným jménem (Yan Yunqi). V Ústředním institutu guoshu v Nankingu byl instruktorem první třídy a vedoucím sekce a na prvním celostátním zkoušení guoshu na podzim 1928 skončil mezi třinácti nejlepšími. Patřil k takzvaným pěti tygrům, mistrům pozvaným do Kantonu, kde roku 1929 vznikl Liangguang guoshuguan. Podle Kung Fu Tea pozval mistry generál Li Jishen v říjnu 1928, škola začala přijímat žáky v březnu 1929 a po zhruba dvou měsících ji Chen Jitang zrušil, Gu Ruzhang byl v červnu 1929 zvolen předsedou nástupnického Kantonského institutu guoshu, který skončil roku 1938. Složení pěti tygrů se v pramenech liší, Gu Ruzhang je ve všech seznamech. Gu Ruzhang je šiřitel stylu, ne zakladatel, sestavy převzal od svého učitele. Názvy deseti sad Kung Fu Tea nevyjmenovává, hongkongský inventář uvádí u své linie začátečnické sestavy Tantui o dvanácti řadách, Lianbu quan, Gongli quan a šavli Meihua dao. Popis techniky, zbraní a výcviku z pramene úrovně svazu nebo seznamu dědictví pro linii Gu Ruzhanga nemáme. Zakladatele ani rok vzniku prameny neuvádějí.

Historie

Severní Shaolin se odvozuje od shaolinské tradice chrámu v Dengfengu v provincii Henan, který byl podle popisu státní položky založen v 19. roce éry Taihe severní dynastie Wei (495). Na státním seznamu nehmotného kulturního dědictví Číny je zapsáno jen zastřešující Shaolin gongfu (položka VI-7, první dávka 2006), samostatnou položku pro severní Shaolin ani pro Gu Ruzhanga vyhledávání nevrací. Klášterní tradici zpochybnil už historik Tang Hao v knize Shaolin Wudang kao z července 1930, v níž napadl připisování shaolinských pěstí a spisu Yijin jing Bódhidharmovi, HK01 dodává, že i některé Tang Haovy závěry jsou sporné.

Číst dál

Doložená historie linie začíná u Gu Ruzhanga (1894–1952), kantonsky Ku Yu Cheung, rodáka z okresu Funing v Jiangsu. HK01 uvádí, že se od osmi let učil shaolinskou pěst u shandongského mistra Yan Yunqiho a později u Li Jinglina, Sun Lutanga a Yu Zhenshenga, Kung Fu Tea píše o odchodu do Shandongu kolem roku 1911 k Yan Jiwenovi, u něhož zůstal nejméně jedenáct let, jméno učitele se tedy v pramenech liší. Ústřední institut guoshu v Nankingu vznikl podle HK01 roku 1927 (Wikipedie uvádí březen 1928) s Zhang Zhijiangem jako ředitelem a Li Jinglinem jako zástupcem. Gu Ruzhang v něm byl instruktorem první třídy a vedoucím sekce a na prvním celostátním zkoušení guoshu na podzim 1928 skončil mezi třinácti nejlepšími v nejvyšší třídě. V Kantonu vznikl roku 1929 Liangguang guoshuguan s ředitelem Wan Laishengem a Gu Ruzhang patřil mezi pozvané mistry, takzvaných pět tygrů jdoucích na jih. Podle Kung Fu Tea pozval generál Li Jishen mistry v říjnu 1928, škola začala přijímat žáky v březnu 1929 a po zhruba dvou měsících ji Chen Jitang zrušil, v červnu 1929 byl Gu Ruzhang zvolen předsedou menšího Kantonského institutu guoshu, který skončil roku 1938 za japonské okupace. Složení pěti tygrů se liší, Kung Fu Tea jmenuje Wan Laishenga, Fu Zhensonga, Li Xianwua, Wan Laimina a Gu Ruzhanga, HK01 Fu Zhensonga, Gu Ruzhanga, Wan Laishenga, Geng Dehaie a pátého buď Wang Shaozhoua, nebo Li Xianwua. Podle Kung Fu Tea Gu Ruzhang oblast opustil v roce 1931, roku 1932 byl hlavním instruktorem vojenské akademie v Hebei a roku 1934 hlavním instruktorem guoshu osmé armády, přesné údaje o jeho dalších krocích autor nenašel. Zakladatele ani rok vzniku prameny neuvádějí.

Trénink

Podle Kung Fu Tea učil Gu Ruzhanga od roku 1906 otec Gu Lizhi sestavě Shi lu tantui a Yan Jiwen ho naučil deseti sadám severního Shaolinu, zbraňovým sestavám, železné dlani a qigongu malého zlatého zvonu, názvy deseti sad článek neuvádí. Popis státní položky Shaolin gongfu uvádí, že se předává hlavně ústními průpovídkami a přímým učením mistra v tradičním systému klášterních linií, týká se to chrámu, ne přímo linie Gu Ruzhanga. Hongkongský inventář u linie Bei Shaolin ditang bagua men, kterou založil Liu Jinquan, řadí mezi začátečnické sestavy Tantui o dvanácti řadách, Lianbu quan, Gongli quan a šavli Meihua dao, ve středním stupni mimo jiné kopí Wuhu qiang a šavli Bagua dao, linie má podle inventáře přes dvacet pěstních sestav a sestavy se zbraněmi a spojuje severošaolinský tvrdý box, ditangquan a baguazhang. Jde o jinou linii než Gu Ruzhangovu. Obsah základního výcviku v linii Gu Ruzhanga z pramene úrovně svazu nebo seznamu dědictví nemáme.

Dnes

Samostatný zápis severního Shaolinu na státním seznamu nehmotného dědictví Číny neexistuje, zapsáno je zastřešující Shaolin gongfu s chráněnou institucí Chrám Shaolin na hoře Song. V Hongkongu vede inventář nehmotného dědictví pod kódem 3.63 linii Bei Shaolin ditang bagua men, kterou podle informanta Zheng Baolina (2010) vede jako čtvrtý předávací stupeň on sám, hlavou školy ho roku 2003 určil jeho otec Zheng Rong, jde o údaj školy zapsaný v inventáři. Samostatnou soutěžní disciplínou wushu severní Shaolin není. Pravidla IWUF pro tradiční wushu z roku 2019 Shaolin vůbec nejmenují a stanoví délku individuálních sestav na 40 sekund až 2 minuty. Svaz, který by Bak Sil Lum zastřešoval, jsme nenašli.

Časté otázky

Kdo rozšířil severní Shaolin na jihu Číny?

Gu Ruzhang (1894–1952), instruktor Ústředního institutu guoshu, patřil k pěti mistrům pozvaným do Kantonu, kde roku 1929 vznikl Liangguang guoshuguan.

Je severní Shaolin samostatně na státním seznamu nehmotného dědictví Číny?

Ne. Zapsáno je jen zastřešující Shaolin gongfu (položka VI-7, 2006) za Dengfeng v Henanu.

Je severní Shaolin v hongkongském inventáři nehmotného dědictví?

Ano, pod kódem 3.63 jako Bei Shaolin ditang bagua men, jde však o linii Liu Jinquana spojující Shaolin, ditangquan a baguazhang, ne o linii Gu Ruzhanga.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

Changquan (Tradiční Dlouhá pěst)Muay ThaiKarateWing ChunLethweiHung Gar