Atarashii naginata (Moderní naginata)

Základní informace

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Charakter a původ

Trénink

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Atarashii naginata (Moderní naginata)

O bojovém umění Atarashii naginata (Moderní naginata)

Atarashii naginata je moderní sportovní podoba japonského boje naginatou. Anglický web Všejaponské federace naginaty uvádí, že po zrušení poválečného zákazu bojových umění vzniklo nové moderní sportovní bojové umění atarashii naginata, které využilo dlouhou tradici naginaty. Vznik federace klade federace sama i encyklopedie Nipponica do roku 1955, encyklopedie Heibonsha a Britannica do roku 1954. Ellis Amdur v encyklopedii Martial Arts of the World (2001) píše, že za války vytvořili někteří učitelé naginaty, zejména Sakakida Yaeko, spolu s ministerstvem školství soubor kata, přijatý roku 1943. Po prvním turnaji Všejaponské kendo federace roku 1953 se podle něj Sakakida a přední učitelé škol Tendo-ryu a Jikishin Kage-ryu dohodli na založení federace a soubor ministerstva převzali jako standard jen s drobnými změnami. Soutěží se ve dvou disciplínách. V zápase shiai ve zbroji se podle federace zasahuje hlava, zápěstí, trup, holeně a bodnutím hrdlo. V předvádění engi předvádí dvojice bez zbroje určené formy a hodnotí ji pět rozhodčích. Cvičná naginata má podle Nipponiky bambusovou čepel, dubovou násadu a délku 2,1 až 2,25 m. Naginata byla podle Britanniky od roku 1936 součástí tělesné výchovy dívek. Po válce se podle kroniky federace do škol vrátila jako kroužek. Dnes je disciplínou národních sportovních her i středoškolských her a od roku 1995 se koná mistrovství světa.

Historie

Encyklopedie Heibonsha uvádí, že Dai Nippon Butokukai zřídil oddělení naginaty roku 1904 a že výuka na školách vrcholila v letech 1935 až 1944. Podle Britanniky byla naginata od roku 1936 součástí tělesné výchovy dívek. Nipponica píše, že roku 1940 stanovil Dai Nippon Butokukai na základě škol Jikishin Kage-ryu a Tendo-ryu základní pohyby a ministerstvo školství pak zavedlo jednotnou naginatu pro dívčí střední školy a obecné školy. Po válce byla školní výuka zcela zakázána.

Čím se liší

Od kenda se naginata podle encyklopedie Heibonsha liší hlavně tím, že k zásahům na hlavu, zápěstí, trup a k bodnutí přidává holeně. Ellis Amdur v encyklopedii Martial Arts of the World píše, že soutěžní zbraň s dělenou bambusovou čepelí podobnou kendistickému shinai je lehká a pružná a dovoluje pohyby, které by se skutečnou naginatou nešly, a že soutěžní techniky se začaly lišit od technik starých škol. Změnilo se i to, proti čemu se cvičí. Japonská Wikipedie s odkazem na článek v odborném časopise o budo z roku 1976 uvádí, že před druhou světovou válkou se cvičila naginata proti meči, kdežto dnes naginata proti naginatě. Ze starých škol jsou podle Heibonshy dnes hlavní Tendo-ryu a Jikishin Kage-ryu. Amdur uvádí, že mnozí učitelé starých škol vstoupili do moderní federace a učili obojí, ale jen málo žáků chtělo cvičit stará kata, což vedlo k úpadku většiny starých tradic.

Technika

Podle encyklopedie Heibonsha je pro naginatu typické rychlé střídání levého a pravého úchopu. Techniky zahrnují sek, švih, švih vzhůru, bodnutí, bodnutí koncem násady ishizuki, úder a odražení. Změnou úchopu lze podle téhož hesla volně měnit vzdálenost od soupeře. Federace uvádí, že o úspěchu zásahu rozhoduje dobrá vzdálenost a načasování. Platný zásah musí podle ní dopadnout přední částí čepele monouchi, asi 15 cm od špičky, se správným postojem, ve vhodné chvíli, s duchem a se zanshin. Ellis Amdur v encyklopedii Martial Arts of the World popisuje atarashii naginata jako spojení dvou prvků, kata a zápasu shiai, a zápasy kriticky přirovnává k napodobení kendistických soutěží, v nichž silně chránění soupeři skórují do určených míst.

Trénink

Cvičná a soutěžní naginata má podle encyklopedie Nipponica bambusovou čepel a dubovou násadu a měří 2,1 až 2,25 m. Japonská Wikipedie uvádí minimální hmotnost 650 g a čepel ze dvou bambusových pásů upevněných na násadě bílou páskou. Výstroj se podobá kendistické, federace ale popisuje rozdíly. Rukavice kote jsou rozdělené na tři části, aby šlo snadno přehmátnout. Chrániče holení sune-ate chrání koleno, holeň a kotník a nosí se přes hakamu. Helma je jiná než v kendu, protože se v postoji otáčí jen hlava, její závěs je kratší a materiály lehčí, protože ji podle federace používají převážně ženy. Federace v roce 1975 představila pět vlastních forem kata a v roce 1977 jich bylo hotovo sedm. Od roku 2002 se jmenují Zen Nihon naginata no kata. Nipponica uvádí, že federace stanovila jednotný soubor sedmi forem odvozených ze starých škol.

Stupně a postup

Mezi úkoly Všejaponské federace naginaty patří udělování titulů a stupňů dan a výchova a kvalifikace instruktorů. Podle kroniky federace vznikla roku 1957 komise pro udělování titulů. Roku 1962 zavedla změna řádu stupně až do desátého danu a roku 1973 byly stupně od šestého danu výše zrušeny. Kronika zmiňuje tituly kyoshi a renshi a uvádí, že školení k federačním kata bylo od roku 2001 rozšířeno z držitelů těchto titulů i na držitele čtvrtého a pátého danu. Platný zkušební řád s lhůtami mezi stupni se nám zatím dohledat nepodařilo.

Soutěže

Soutěž má podle federace dvě disciplíny. V zápase shiai ve zbroji se zasahují určená místa: hlava zepředu a z boků, levé a pravé zápěstí, levá a pravá strana trupu, vnější a vnitřní strana obou holení a bodnutím hrdlo. Zápasí se na ploše 12 na 12 m na tři body, vítězí ten, kdo první získá dva, a zápas trvá tři minuty s jedním dvouminutovým prodloužením, u kategorií nad 60 let trvá zápas dvě minuty a prodloužení jednu minutu. Rozhodují tři rozhodčí s červenou a bílou vlajkou a bod platí při shodě aspoň dvou. Přešlap celou nohou za hranici nebo upuštění naginaty je přestupek a dva přestupky dávají soupeři bod. V předvádění engi předvádí dvojice bez zbroje určené formy. Hodnotí ji pět rozhodčích vlajkami většinou hlasů a sledují mimo jiné postoj, oblečení, chování, hlas, přesnost a ducha zásahů a dojem na diváky. Podle kroniky se první soutěž v engi konala v červenci 1971. Japonská Wikipedie uvádí, že dvojice předvádí tři z osmi forem a výběr se každý rok mění. Naginata je podle federace oficiální disciplínou národních sportovních her od roku 1983 a středoškolských her od roku 1997. Mezinárodní federace naginaty vznikla v prosinci 1990 a první mistrovství světa se konalo v červenci 1995 v Tokiu. Další ročníky se podle kroniky konaly v Paříži, San José, Bruselu, Himeji, Montrealu a Wiesbadenu a mistrovství se koná jednou za čtyři roky.

Dnes

Všejaponská federace naginaty sídlí v Itami v prefektuře Hyogo a od dubna 2013 je veřejně prospěšnou nadací. Uvádí, že naginata je zavedena do kroužků na druhém stupni základních škol a na vyšších středních školách a že se účastní národních sportovních her a středoškolských her. Osnovy pro druhý stupeň základní školy z roku 2017 uvádějí naginatu mezi budo, která lze vyučovat, a to už od dřívějších vydání. Federace pořádá mimo jiné mistrovství Japonska, mistrovství Japonska mužů, soutěž prefektur, mistrovství studentů a celostátní soutěž žáků druhého stupně. První mistrovství Japonska mužů se konalo v prosinci 2001 a od roku 2019 nastupují muži i v soutěži družstev prefektur. Federace uvádí, že v zahraničí je naginata oblíbená u mužů. Mistrovství světa pořádá Mezinárodní federace naginaty jednou za čtyři roky. Kronika Všejaponské federace uvádí jako sedmý ročník Wiesbaden v roce 2019. Japonské družstvo podle kroniky vyhrálo celkové pořadí v letech 1999, 2007, 2011, 2015 a 2019 a roku 2003 kvůli epidemii SARS nenastoupilo.

Zajímavosti

O tom, kde se jméno naginaty objevuje poprvé, se prameny rozcházejí. Všejaponská federace naginaty na anglickém webu uvádí kroniku Kojiki z roku 712 a jako první záznam o bojovém použití Oshu Gosannenki z roku 1086. Encyklopedie Heibonsha považuje za první doklad slova zápis v kronice Honcho seiki k roku 1146. Rozcházejí se i v tom, proč se název píše slabičným písmem hiragana místo znaků. Ellis Amdur uvádí, že federace tím chtěla vyjádřit rozchod s minulostí. Kronika federace uvádí, že hiraganu jí v říjnu 1958 doporučilo ministerstvo školství při schvalování školní výukové látky. Roku 1995 dostalo mistrovství Japonska v naginatě pohár císařovny.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.