Tomari-te
泊手Nejmenší ze tří okinawských místních tradic, z vesnice Tomari. Není to škola se zakladatelem; navazují na ni Wadó-rjú i Macubajaši-rjú.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Tomari-te
O bojovém umění Tomari-te
Tomari-te je nejmenší ze tří okinawských bojových tradic, z nichž vzešlo karate. Jméno nese podle vesnice Tomari — na rozdíl od Šuri, sídla krále, a Nahy, obchodního přístavu, šlo o menší a chudší obec, a právě to je na tomari-te zajímavé. Stejně jako u ostatních dvou tradic platí, že to není škola. Tomari-te nemá zakladatele ani rok vzniku; je to označení pro to, co se ve vesnici cvičilo a předávalo, než se okinawská praxe rozdělila na pojmenované školy. Macumora Kósaku, kterého tento záznam dřív uváděl jako zakladatele, je spolu s Ojadomarim Kokanem, Motobu Čókim a Kjanem Čótokuem jedním z předních představitelů tradice — ne jejím původcem. Postavení Tomari mělo na obsah tradice vliv. Vesnice ležela na pobřeží a byla přístavem pro čínské a jihoasijské lodě, takže se sem dostávaly vlivy, které se do Šuri nedostaly stejnou cestou. Tomari-te se proto tradičně popisuje jako pružnější a méně formalizované než dvorské šuri-te. Přímé pokračování má tomari-te ve Wadó-rjú, Motobu-rjú, Macubajaši-rjú a Šórin-rjú. Několik mistrů — Motobu Čóki a Kjan Čótoku — se přitom uvádí u tomari-te i u šuri-te zároveň, což dobře ukazuje, že hranice mezi tradicemi nebyly zdaleka tak ostré, jak je pozdější dělení podává.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.