ImpakuImpaku

Chito-ryu Karate

千唐流空手道

Japonské karate z roku 1946. Jeho zakladatel byl lékař a upravil postoje tak, aby dlouhodobě nezatěžovaly kolena. Ústřední katou je seisan.

Základní informace

Země původuJaponsko
Rok založení1946
RegionAsie
Hlavní zaměřeníÚdery
Úroveň kontaktuLehký kontakt
Páskovací systém20 stupňů

Charakter a původ

Stav uměníŽivé, organizované
Typ linieTradiční
Období vzniku20. století

Trénink

ÚborTradiční kroj nebo úbor
SparringJen nácvik ve dvojici
Role zbraníZbraně volitelně
Role sestavSestavy jádrem

Pro koho

Dětské programyPro děti se nevyučuje
Vhodné pro senioryVhodné i pro seniory
Fyzická náročnost2/5
Riziko zranění2/5
Náročnost učení5/5
Přínos pro sebeobranu2/5
Přínos pro kondici3/5

Organizace a soutěže

Systém stupňůCertifikáty
Formát soutěžíBez soutěží
Váhové kategorieNe
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRV Česku se necvičí
Odhad cvičencůDo 10 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaZásadní
KopyVýznamné
Hody a strhyOkrajové
Boj na zemiNevyužívá se
Páky a znehybněníOkrajové
ZbraněNevyužívá se

Katalogy a databáze pro Chito-ryu Karate

👊 Databáze technik16 položek
📖 Slovník pojmů66 položek
👥 Osobnosti a mistři1 položek

O bojovém umění Chito-ryu Karate

Čitó-rjú je karate, které v roce 1946 v Kumamoto založil Cujoši Čitose, rodným okinawským jménem Činen Gua. Jméno stylu se skládá ze znaků pro tisíc a pro dynastii Tchang a odkazuje na čínský původ okinawského karate. Čitose se narodil roku 1898 na Okinawě, cvičil u Aragakiho Seišóa, Hanaširóa Čóma, Kjana Čótoku a Motobua Čókiho, přesídlil do Japonska a v Tokiu pomáhal Gičinu Funakošimu s výukou. Zvláštností stylu je, že jeho zakladatel byl lékař. Čitose vystudoval medicínu a k technice přistupoval z hlediska stavby těla. Dospěl k závěru, že hluboké postoje a plné rotace kolen, jak se v karate běžně cvičily, kloub dlouhodobě poškozují — sám měl s koleny potíže — a proto postoje zvýšil, zkrátil a upravil úhly tak, aby zátěž šla mimo kloub. To je hlavní rozdíl mezi čitó-rjú a ostatními japonskými styly, a je to důvod praktický, ne estetický. Ústřední katou je seisan, ke které se cvičenec vrací na všech stupních; kromě ní se cvičí okinawský i japonský repertoár. Ke zkouškám patří šime, kontrola napětí těla, při níž zkoušející prověřuje postoj a dýchání tlakem a úderem. Po Čitoseho smrti v roce 1984 vede školu jeho syn. Mezinárodní federace čitó-rjú je nejsilnější v Kanadě, Austrálii a Spojených státech, tedy mimo Japonsko.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

Shorei-ryuMatsubayashi-ryuShorin-ryu SeibukanShorin-ryu ShorinkanMeibukan Goju-ryuShorinji-ryu Kenkokan