Chito-ryu Karate

Základní informace

Zakladatel

Tsuyoshi Chitose

Země původuJaponsko

Rok založení1946

RegionAsie

Hlavní zaměřeníÚdery

Úroveň kontaktuLehký kontakt

Páskovací systémCertifikáty

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Chito-ryu Karate

O bojovém umění Chito-ryu Karate

Chito-ryu je karate, které po druhé světové válce v prefektuře Kumamoto založil Tsuyoshi Chitose, rodným okinawským jménem Chinen Gua. První dojo otevřel roku 1946. Jméno stylu se skládá ze znaků pro tisíc a pro dynastii Tang a odkazuje na čínské kořeny okinawského karate. Jde o málo zdokumentovaný styl a nezávislých pramenů je málo. Hlavní oporou je historický článek Michaela Collinga, z něhož vychází i většina údajů níže. Chitose se podle Collinga narodil 18. října 1898 v Naze a od sedmi let cvičil u Aragakiho Seishoa, později u dalších okinawských mistrů, mezi nimiž prameny jmenují Hanashira Choma a člena rodu Motobu, přičemž se rozcházejí, zda šlo o Choyua, nebo Chotoka. Vystudoval medicínu v Tokiu a lékařem se stal roku 1924. Podle australské odnože stylu upravil techniku tak, aby dlouhodobé cvičení neškodilo tělu. Ustálený název Chito-ryu přijal nejpozději roku 1952, do té doby žáci jeho metodě říkali kempo. Rodinná tradice, že byl vnukem Matsumury Sokona, je nedoložená. Jádro osnovy tvoří podle Collinga kata Bassai, Chinto, Kusanku a Sanchin, k výuce patří i kobudo. Chitose zemřel 6. června 1984 a druhým soke se stal jeho nejmladší syn, který převzal jméno Tsuyoshi. Z Chito-ryu vzešlo i Yoshukai a styl se už od padesátých let šířil do Spojených států a Kanady. Dnes je rozdělen do několika organizací.

Historie

O Chito-ryu je málo nezávislých pramenů. Hlavní oporou je historický článek Michaela Collinga a z něj vychází i tento přehled. Tsuyoshi Chitose se podle Collinga narodil 18. října 1898 v oblasti Kumochi v Naze jako Chinen. Od roku 1905 cvičil u Aragakiho Seishoa, od kterého kolem let 1913 až 1914 po neshodě odešel. Rodinná tradice, že byl vnukem Matsumury Sokona, je nedoložená. Medicínu vystudoval v Tokiu a lékařem se stal roku 1924, specializoval se na porodnictví a gynekologii. Roku 1945 byl majorem lékařského sboru japonské armády. První dojo otevřel v Kumamotu roku 1946. Do té doby žáci jeho metodě říkali kempo a jméno Chito-ryu přijal nejpozději roku 1952. Od roku 1951 učil také na americké základně v Kumamotu. Zemřel 6. června 1984 a v srpnu téhož roku se druhým soke stal jeho nejmladší syn Yasuhiro, který převzal jméno Tsuyoshi.

Čím se liší

Chitose podle australských škol studoval šurijskou i nahaskou větev okinawského karate. S linií Chotoka Kyana, od kterého se je podle Collinga naučil, sdílí kata Chinto, Kusanku a Bassai. Colling také uvádí, že kanadské školy se koncem sedmdesátých let musely přizpůsobit kratším postojům japonského hlavního dojo. Přímé srovnání se Shorin-ryu, Goju-ryu nebo Shotokanem od federace či z odborné literatury jsme nenašli.

Technika

Jádro osnovy tvoří podle Collinga kata Bassai, Chinto, Kusanku a Sanchin, jako přípravná slouží Niseishi a Rohai, každá ve verzi sho a dai. Kata Shihohai a Ryusan převzal Chitose od Hanashira Choma. Tenshin, Sochin, Sanshiryu a rodinná kata Rochin se přisuzují Chitosemu nebo jeho rodině. Kobudo se učil u Chinena Sandy a koncem dvacátých let v Tokiu u Yabukiho Modena. Odnož Ryusei popisuje shime jako vnitřní napětí ve stoji, například v uchi-hachiji-dachi a hangetsu-dachi, kterému se v Chito-ryu říká seisan-dachi. Shibori podle ní označuje spirálu napětí stoupající od chodidel. Jde o výklad odnože, ne o oficiální osnovu.

Trénink

Podle australských škol stylu upravil Chitose techniku tak, aby pohyby a cvičení tělo nepoškozovaly a karate šlo cvičit do vysokého věku. Odnož Ryusei učí pohyb od chodidel přes pas do rukou. Začátečníci našlapují celou plochou chodidla, pokročilí přenášejí váhu na přední část. Cvičení napětí jde podle ní v pořadí shime, shibori a neri, hnětení tanden. Stavbu lekce hlavní organizace jsme v pramenech nenašli.

Stupně a postup

Systém kyu a dan hlavní organizace jsme v pramenech nenašli. Chitose získal titul hanshi od okinawského svazu karate, Colling uvádí rok 1962, australské prameny 1968. Podle Collinga dal roku 1971 Williamu Dometrichovi 7. dan a titul kyoshi. Odnož Yoshukai zřídila roku 1990 zkušební komisi pro povyšování na dan, později rozdělenou na komisi kata a komisi kumite, ve které zasedají držitelé 4. danu a výše.

Dnes

Styl se už od padesátých let šířil do zahraničí. První dojo mimo Japonsko se podle Collinga otevřelo roku 1955 ve Fairmontu v Západní Virginii a Masami Tsuruoka založil roku 1958 dojo v Torontu. United States Chito-ryu Karate Federation vznikla v říjnu 1967. Hlavní dojo stylu se roku 1975 přestěhovalo do čtvrti Tsuboi v Kumamotu. Dnes je styl rozdělen do několika organizací. Z Chito-ryu vzešlo Yoshukai: Chitose pojmenoval dojo Mamorua Yamamota Yoshukan, roku 1963 změnil koncovku na kai a roku 1971 se Yamamoto osamostatnil. Dometrich podle Collinga opustil mezinárodní organizaci v srpnu 1994.

Zajímavosti

Podle Collinga byl Chitoseho učitelem na základní škole Gichin Funakoshi. Higaonna Kanryo ho učil jen krátce, protože roku 1915 zemřel, ale stihl mu předat kata Saifa a Seipai. V letech 1918 až 1920 Chitose sloužil v Císařské gardě v Tokiu. Australské prameny uvádějí, že se v Japonsku učil judo u Kyuza Mifuneho a kendo u Hakuda Nakayamy. Na první zahraniční cestu odjel v letech 1961 až 1962 na Havaj. Roku 1982 byl podle Collinga Roland Figgs povýšen přímo na místě za mimořádnou techniku, což byl v Chito-ryu první takový případ.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.