Shorinji-ryu Kenkokan
少林寺流拳行館Japonské karate Kóriho Hisataky z roku 1945: svislá pěst, kop patou a plnokontaktní zápas v ochranné zbroji bógu.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Shorinji-ryu Kenkokan
O bojovém umění Shorinji-ryu Kenkokan
Šórindži-rjú Kenkókan je karatistická škola, kterou krátce po druhé světové válce, roku 1945, založil Kóri Hisataka (1907–1988). Hisataka se okinawskému karate učil u Čótoku Kjana a Sandy Kanagusukua a souběžně cvičil džúdó v Kódókanu, kde získal čtvrtý dan po pouhém roce tréninku — tato dvojí průprava je na jeho škole znát dodnes. Od většiny okinawských linií se Kenkókan liší třemi věcmi, které Hisataka zavedl vědomě. První je svislá pěst (tate ken) místo obvyklé pěsti otočené dlaní dolů; druhou je kop vedený patou, nikoli nártem nebo bříškem chodidla; třetí je zásada, že úder nese celé tělo a pohyb se dotažením neukončuje, ale pokračuje. Nejvýraznějším znakem školy je ovšem způsob zápasu. Vedle domluveného jakusoku kumite se cvičí v ochranné zbroji, která dovoluje zasáhnout naplno a neučit se přitom zadržovat techniku v poslední chvíli — což je jinak u tradičního karate běžný kompromis. Hisataka odešel do ústraní roku 1974 a vedení převzal jeho syn Masajuki Hisataka (nar. 1940), který školu rozšířil do zahraničí. Z původní linie se postupně oddělilo několik samostatných organizací: Kenjúkai Watanabe-ha, Genbukan, Kenrjúkan, Kentokukan a Košinkai. Kenkókan tak dnes není jedna organizace, ale rodina větví se společným technickým základem.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.