Taekkyon
택견Korejské bojové umění postavené na plynulém trojúhelníkovém kroku pumbalki, kopech a strzích. Od roku 2011 je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Základní informace
Jižní KoreaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Taekkyon
O bojovém umění Taekkyon
Taekkyon je korejské bojové umění, jehož základem je podle encyklopedie korejské kultury (Encyclopedia of Korean Culture) plynulý, rytmický krok pumbalki a které používá kopy a strhy soupeře. UNESCO ho roku 2011 zapsalo na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.
Číst dál
Původ taekkyonu je podle encyklopedie Martial Arts of the World (2001) vysoce spekulativní. Encyclopedia of Korean Culture uvádí první písemný doklad ze sbírky písní z roku 1728, Martial Arts of the World z díla Chaemulpo z doby kolem roku 1790. Za dynastie Joseon se taekkyon podle obou encyklopedií provozoval jako lidová zábava, hlavně o svátku Dano a na sezonních slavnostech v Soulu. Martial Arts of the World píše, že po anexi Koreje roku 1910 byl formálně zakázán, ale aktivně potlačován nebyl a zanikl spíš proto, že lidé v těžké době neměli volno ani chuť. Živé znalosti pocházejí podle téže encyklopedie téměř výhradně od jednoho muže, Song Deok-kiho (1893–1987). Shin Han-seung (1928–1987) se od něj učil a umění uspořádal. Podle Encyclopedia of Korean Culture byl taekkyon 1. června 1983 zapsán jako důležité nehmotné kulturní dědictví Koreje číslo 76 a oba byli uznáni jeho nositeli. Rozhodnutí UNESCO uvádí jako rok tohoto zápisu 1976. Kopy mají podle Encyclopedia of Korean Culture zasahovat měkce, ale silně a soupeře nezranit, ruce slouží hlavně k úchopu a tlačení. Dnes taekkyon pěstuje sportovní svaz pod Korejskou sportovní radou i spolky pečující o kulturní dědictví.
Historie
Encyclopedia of Korean Culture uvádí, že taekkyon se v pramenech poprvé objevuje na počátku 18. století, a to ve sbírce písní z roku 1728. Dále ho zmiňuje dílo z roku 1798 a Stewart Culin ho zachytil v knize Korean Games (1895). Martial Arts of the World považuje za první známý doklad dílo Chaemulpo od Yi Song-jiho z doby kolem roku 1790, podle něhož se staršímu umění subakhi začalo říkat taekkyon. Odvozování taekkyonu ze subaku z období Korjo označuje Encyclopedia of Korean Culture za sporné.
Číst dál
Podle Encyclopedia of Korean Culture se taekkyon od konce vlády krále Cheoljonga do počátku vlády Gojonga hojně provozoval o svátku Dano a čtvrti spolu zápasily. Martial Arts of the World popisuje kolem roku 1905 dvě podoby: hru, někdy s družstvy a pravidly, provozovanou spolu se zápasem ssirum na sezonních slavnostech v Soulu, a skutečný boj, hlavně mezi gangstery. Podle Encyclopedia of Korean Culture byl taekkyon zakázán zákonem, protože se jím lidé mstili. Za koloniální vlády taekkyon upadl. Encyclopedia of Korean Culture jako možné příčiny uvádí chybějící systém předávání a zavedení japonského kenda a juda do škol. Martial Arts of the World píše, že po anexi roku 1910 Song Deok-ki ještě několik let cvičil v malých skupinách, ale tlak rodiny a policie ho přinutil skončit. Praxe byla formálně zakázána, aktivně potlačována ale nebyla. Song Deok-ki (1893–1987, v Martial Arts of the World Song Tok-ki) poprvé po osvobození předvedl taekkyon 26. března 1958 na narozeninách prezidenta Yi Sung-mana. Od šedesátých let se podle Encyclopedia of Korean Culture taekkyon kolem něj začal mapovat a v sedmdesátých letech mu Shin Han-seung (1928–1987, Sin Han-sung) dal hodnotu kulturního dědictví. Shin Han-seung v listopadu 1981 předal úřadu pro kulturní dědictví shromážděné materiály a 1. června 1983 byl taekkyon zapsán jako důležité nehmotné kulturní dědictví číslo 76. Oba nositelé zemřeli roku 1987 dvacet dní po sobě.
Čím se liší
Vztah taekkyonu k taekwondu je sporný. Martial Arts of the World uvádí, že vedoucí představitelé korejských asociací taekkyonu jakékoli přímé spojení s taekwondem odmítají a nikdo z mála lidí s doloženou znalostí taekkyonu nebyl spojen se zakladateli taekwonda. Vliv byl podle ní hlavně pojmový: název taekwondo z padesátých let měl spojit umění korejských škol s lidovou pamětí taekkyonu. Encyclopedia of Korean Culture v hesle o taekwondu naopak podává taekwondo jako moderní rozvinutí tradičních umění včetně taekkyonu. Technicky je rozdíl podle Encyclopedia of Korean Culture v kopech: měkké a obloukovité v taekkyonu, přímočaré v taekwondu. Martial Arts of the World uvádí, že taekkyon byl zcela postojové umění a že ve hře se techniky prováděly tlakem místo úderu, v boji ale naplno.
Technika
Tradiční soustava taekkyonu se podle Encyclopedia of Korean Culture dělí na krok pumbalki, techniky rukou a techniky nohou, které zahrnují kopy a podmety. Pumbalki je krok v trojdobém rytmu podobném tanci, při němž nohy střídavě vpřed a vzad tvoří trojúhelník a váha se opakovaně přenáší nahoru a dolů. Martial Arts of the World ho popisuje jako neustálé krokování v trojúhelníku, aby noha nezůstala dlouho na jednom místě. Taekkyon má podle ní velmi málo bloků a dává přednost úhybu. Nohy se drží blízko u sebe, protože široké kroky usnadňují podmet.
Číst dál
Kopy mají podle Encyclopedia of Korean Culture zasahovat měkce, ale silně a soupeře nezranit, a encyklopedie je staví jako měkké a obloukovité proti přímočarým kopům taekwonda. Techniky rukou slouží hlavně k úchopu a tlačení, kterými se soupeř vychýlí a strhne. Nebezpečné ruční techniky se podle téže encyklopedie řadí mezi takzvané staré techniky (Martial Arts of the World píše yaet pop) a v zápase nejsou povoleny. Martial Arts of the World uvádí, že staré údery na hlavu jsou až na jednu výjimku otevřenou rukou a údery na tělo pěstí. Typickou odpovědí na kop je podle Martial Arts of the World zachytit soupeřovu nohu a podmést mu stojnou nohu. Pohyby paží spolu s krokem matou soupeře a drží rovnováhu. Při průzkumu úřadu pro kulturní dědictví v roce 1973 bylo od Song Deok-kiho zaznamenáno jen 11 technik, kdežto zpráva z roku 1982 uvádí přes 30 základních a kolem 100 aplikovaných technik, protože je Shin Han-seung dále rozčlenil.
Trénink
Encyclopedia of Korean Culture popisuje tři způsoby nácviku: samostatné cvičení bez partnera (krok, pohyby paží, kopy a techniky rukou), cvičení dvou proti sobě podle dohody a volné měření sil. Martial Arts of the World uvádí, že Shin Han-seung otevřel roku 1973 vlastní školu v Chungchu a vytvořil standardizovaný systém výcviku o čtyřech částech: samostatné cvičení ve stoje a za chůze, cvičení ve dvojici, soutěž a formu shrnující základní soutěžní techniky. Podle téže encyklopedie byl kritizován, zvlášť za formu, že původní styl příliš změnil, a několik kritiků, kteří se také učili u Song Deok-kiho, založilo vlastní asociace. Studie v korejském odborném časopise o bojových uměních z roku 2014 uvádí, že asociace taekkyonu používají různé tvary krokování, od linie přes trojúhelník a kosočtverec po pětiúhelník, a že trojúhelník je nejstabilnější a nejběžnější.
Stupně a postup
Tradiční taekkyon podle Martial Arts of the World neměl konvenční výcvikový systém, formální stupně ani předem dané sestavy. Podle Song Deok-kiho se ale vážní žáci učili v organizovaných skupinách u konkrétních učitelů. Dnešní organizace taekkyonu mají vlastní systémy výcviku. Encyclopedia of Korean Culture uvádí, že rozdíl mezi 11 technikami zaznamenanými v roce 1973 a více než 30 základními technikami ve zprávě z roku 1982 vedl k tomu, že každá organizace rozvíjí vlastní technickou soustavu.
Soutěže
Tradiční taekkyon se podle Encyclopedia of Korean Culture zřejmě zápasil po skupinách formou vítězných sérií jednotlivců, na dvoře na podestýlce z chrastí přikryté rohoží. Čtvrti spolu zápasily. Martial Arts of the World popisuje soutěž kolem roku 2001: hraje se na žíněnkách jako v judu, v bílém tradičním oděvu, bez časových kol a bez chráničů a zápas trvá do porážky nebo časového limitu, pak rozhodují rozhodčí. Bod se získá, když se soupeř dotkne země kolenem nebo částí těla nad ním, nebo čistým kopem do hlavy či obličeje, který hlavou viditelně pohne. Ruce smějí jen tlačit, chytat a zachycovat, chytání za oděv není dovoleno a na tělo jsou dovoleny jen strkavé kopy. Podle agentury Newsis byl taekkyon na národních sportovních hrách 2017 jediným ukázkovým sportem.
Dnes
UNESCO zapsalo taekkyeon v roce 2011 rozhodnutím 6.COM 13.44 na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Rozhodnutí uvádí, že existuje přibližně padesát uznaných praktikujících a že Korean Taekkyeon Association hraje významnou roli při předávání. Mezi ochranná opatření patří finanční podpora mistra a asistentů, osvěta a výzkum. UNESCO zdůrazňuje, že taekkyon učí zdrženlivosti a mistr dokáže soupeře přimět k ústupu bez zranění. Encyclopedia of Korean Culture uvádí jako dnešní organizace mimo jiné dva spolky pod úřadem pro národní dědictví, sportovní svaz pod Korejskou sportovní radou a asociaci gyeollyeon taekkyonu, která je právnickou osobou. Podle agentury Newsis schválily sportovní svaz a spolek se sídlem v Chungju v roce 2017 sloučení. Gyeollyeon taekkyon byl podle deníku Seoul Shinmun zapsán 1. prosince 2022 jako soulské nehmotné kulturní dědictví číslo 55. Martial Arts of the World uváděla v roce 2001 v Koreji čtyři asociace s malými rozdíly, kluby na většině velkých univerzit a televizní přenosy soutěží. Podle zpravodajského serveru Nocutnews usiluje sportovní svaz o zařazení taekkyonu do olympijského programu.
Zajímavosti
Taekkyon se podle Encyclopedia of Korean Culture zapisoval i dalšími jmény a roku 1933 Korejská jazyková společnost v jednotném pravopisu změnila jeho zápis. Song Deok-ki podle téže encyklopedie vynikal i v hrazdě, fotbale a lukostřelbě, hrál za fotbalový tým a asi padesát let střílel z luku. Martial Arts of the World uvádí, že malba z roku 1846 od Yu Suka zřejmě zachycuje zápas taekkyonu.
Styly a větve
Časté otázky
Je taekkyon předchůdcem taekwonda?
Prameny se rozcházejí. Martial Arts of the World uvádí, že asociace taekkyonu přímé spojení odmítají a vliv byl hlavně pojmový, Encyclopedia of Korean Culture v hesle o taekwondu podává taekwondo jako rozvinutí tradičních umění včetně taekkyonu.
Co je pumbalki?
Základní krok taekkyonu. Podle Encyclopedia of Korean Culture se v trojdobém rytmu podobném tanci šlape na tři body, takže nohy tvoří trojúhelník a váha se přenáší nahoru a dolů.
Kdy byl taekkyon zapsán UNESCO?
V roce 2011 rozhodnutím 6.COM 13.44 na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V Koreji je podle Encyclopedia of Korean Culture národním nehmotným dědictvím od roku 1983.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.