Sanatan Shastar Vidiya
Severoindické sikhské umění boje se zbraněmi, spojované s řádem akálí nihangů. Dnes ho pod tímto jménem učí škola Nidara Singha v Británii.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Sanatan Shastar Vidiya
Shastar vidya, doslova věda o zbraních, je severoindické bojové umění se zbraněmi, které podle BBC rozvinuli Sikhové v sedmnáctém století. Nejvíc ji podle deníku The Independent ovládli akálí nihangové, sikhský válečnický řád. Po porážce Sikhské říše v polovině devatenáctého století britská správa nihangy zakázala, umění přešlo do ilegality a místo něj Britové podporovali gatku, obřadní a zmírněnou formu. Název Sanatan Shastar Vidiya používá škola Nidara Singha Nihanga z Wolverhamptonu, kterého BBC v roce 2011 označila za jediného známého žijícího mistra. Tvrzení, že umění je staré tisíce let a že je Sikhové převzali od starší severoindické tradice, pochází z podání školy a nezávisle se nám je doložit nepodařilo. Recenzovanou studii, která by jeho výklad prověřila, jsme nenašli. Podle kapitoly Kamalroopa Singha v Oxford Handbook of Sikh Studies (2014), jak ji shrnuje anglická Wikipedie, je gatka jen jednou z větví širšího systému. Výcvik začíná prací nohou v postoji paintra a bojem beze zbraně, ke zbraním se žák dostává postupně. Mezi manévry patří i bandeš, páka nebo držení. Podle tohoto manévru popisují internetové přehledy samostatné umění bandesh, pro které jsme ale žádný spolehlivý pramen nenašli.
Historie
Podle BBC (2011) shastar vidya rozvinuli Sikhové v sedmnáctém století a The Independent (2009) uvádí, že ji nejvíc ovládli akálí nihangové. Christopher Shackle ze SOAS řekl BBC, že nihangové byli při vzniku koncem sedmnáctého století velmi mocní, ale později se dostali na okraj. Po porážce Sikhské říše v polovině devatenáctého století zakázala britská správa Paňdžábu podle The Independent nihangy i jejich modré turbany a umění přešlo do ilegality. Nidar Singh podle deníku The Tribune (2011) klade úpadek do doby po anglo-sikhských válkách v letech 1845 až 1849 a po povstání roku 1857, kdy se nesměl nosit nůž s čepelí delší než šest palců. Kamalroop Singh podle Wikipedie dodává, že úpadek nelze přičítat jen Britům, roli hrál i nástup palných zbraní, a že Akál Takht roku 1878 vydal hukamnámu, která zdůrazňovala, aby se Sikhové umění učili a udržovali. Škola Nidara Singha se podle The Tribune hlásí k akhaře Baby Darbary Singha (1645 až 1735) z doby gurua Tegh Bahádura. Nidar Singh se po smrti svého učitele Baby Mohindera Singha v roce 1995 označuje za devátého gurudéva této akhary. Podle BBC Mohindera Singha potkal v sedmnácti letech při návštěvě tety v Paňdžábu a jedenáct let u něj cvičil. Mohinder Singh se podle Khaleej Times učil od Baby Giana Singha.
Čím se liší
Shastar vidya se podle BBC i Khaleej Times plete s gatkou, šermem s holí, který podle BBC vznikl za britské vlády v Paňdžábu pro ukázky, ne pro skutečný boj. Kamalroop Singh podle Wikipedie naopak považuje gatku za jednu z větví shastar vidya. Nidar Singh řekl deníku The Independent, že většina dnešních cvičenců indických bojových umění se učí jen zmírněné předváděcí styly, které povolili Britové. Green v knize Martial Arts of the World uvádí, že britský singlestick zřejmě ovlivnil gatku, jejíž cvičný meč a seky se mu velmi podobají. Se shastar vidya souvisí i bandesh, který internetové přehledy popisují jako samostatné indické umění pák a odzbrojení. Šest jeho fází, které tyto přehledy uvádějí, odpovídá názvům manévrů shastar vidya u Kamalroopa Singha, například rokh a rokhaná, lapet a lapetaná, cheen a čhíní. Pro samostatné umění jsme žádný spolehlivý pramen nenašli.
Technika
Základem je podle BBC pětikrokový pohyb: postup k soupeři, zásah do boku, odklonění přicházejících úderů, zaujetí převahy a úder. Khaleej Times uvádí pět základních principů: odměřený postup, odhad okraje dosahu, průnik s vychýlením úderů, výhodnou pozici a čhatku, rychlé zabití. Nidar Singh řekl deníku The Independent, že klíčovou dovedností je klam a že skutečnou škodu působí údery, které soupeř nevidí přicházet. The Tribune píše, že umění učí čelit beze zbraně ozbrojeným protivníkům a odzbrojit je a že zahrnuje i rozbor starých bitevních formací. Kamalroop Singh podle Wikipedie dělí systém na větve zvané ang, mezi nimi boj beze zbraně báhu judh, zápas mal judh, boj s holí a palicí gadá judh, kam patří i gatka, boj se zbraněmi šastar judh a boj střelnými a vrhacími zbraněmi astra judh. Manévrů jmenuje osm: přímý úder hudž, kryt rokhaná, kroucení lapetaná, hod phainkaná, vytržení čhíní, páku nebo držení bandeš, švih marorá a skok čungí. Bandiš je u něj název celého repertoáru manévrů. Postoje paintra zahrnují základní múl paintru a tygří, opičí, býčí, hadí a orlí paintru. Na těle rozlišuje třiatřicet bodů maram, z toho osm hlavních.
Trénink
Žáci podle deníku The Independent začínají s poměrně neškodnými dřevěnými holemi a k ostrým mečům se dostanou jen ti, kdo prokážou zvláštní cit a oddanost. Kamalroop Singh podle Wikipedie uvádí, že před zbraní musí žák zvládnout práci nohou a boj beze zbraně. První zbraní je marahatí, obvykle bambusová hůl, základní kombinací pak gatka, dřevěná hůl, s koženým štítem pharí a po ní kirpán se štítem dhál. Učitel se od sedmnáctého století nazývá ustád a žák šagird a před sparingem si oba dvakrát zkříží a ťuknou zbraněmi. Podle BBC se i nejpokročilejší žáci Nidara Singha teprve nedávno dostali tak daleko, že s ním mohou bojovat se zbraněmi, aniž by se zranili. On sám podle svých slov v The Tribune třicet let trénuje sedmdesát hodin týdně a učí tři dny v týdnu. Od nástupce podle Khaleej Times vyžaduje kromě fyzických předpokladů soucit, dobročinnost, ovládání mysli, čistotu a úctu k pravdě.
Dnes
BBC v roce 2011 označila Nidara Singha za jediného známého žijícího mistra. Sám řekl, že potkal jen čtyři lidi, kteří se mohli nazývat mistry, a poslední z nich, Ram Singh, s nímž se setkal roku 1998, zemřel o čtyři roky později. Nidar Singh učí po celé Británii a jezdí učit do Kanady a Německa, Khaleej Times přidává Indii. Hledá nástupce, protože se obává, že s ním umění zanikne. Ve třídách podle BBC cvičí vedle Sikhů i muslimové a křesťané. The Tribune píše o bývalých britských komandech, bankéřích, učitelích a analyticích a cituje Nidara Singha, že nepřijímá násilníky, zločince ani náboženské fanatiky. Za první dva roky výuky podle BBC dostal 84 výhrůžek smrtí od sikhských skupin, které nesouhlasí s ideologií shastar vidya a s naukou nihangů. Soutěže ve shastar vidya jsme nenašli, soutěží se jen v gatce.
Zajímavosti
Slovo nihang podle Khaleej Times znamená krokodýl a pochází od mughalských kronikářů, kteří tak popsali zuřivost těchto bojovníků. Podle Davindera Toora, kterého cituje BBC, britští vojáci podle záznamů důstojníků stříleli na každého muže s modrým turbanem a palnou zbraní. Green píše, že aristokratičtí Sikhové nosili v turbanu dva až tři čakry, nabroušené ocelové kruhy o průměru asi sedm palců, a vrhali je po cílech. Nidar Singh podle deníku The Independent dřív balil potraviny v továrně ve Wolverhamptonu. Historii nihangů sestavil z archivů British Library a muzea V&A do knihy In the Master's Presence. Jednou z jeho oblíbených zbraní je zvlněný zubatý meč připomínající hada, jímž lze v boji přetínat šlachy.
Časté otázky
Je shastar vidya totéž co gatka?
Ne úplně. BBC popisuje gatku jako šerm s holí vzniklý za britské vlády pro ukázky, Kamalroop Singh ji podle Wikipedie řadí jako jednu z větví shastar vidya.
Kdo dnes shastar vidya učí?
Podle BBC (2011) je jediným známým žijícím mistrem Nidar Singh Nihang z Wolverhamptonu. Učí po celé Británii a jezdí učit i do Kanady a Německa.
Co je bandesh?
Podle Kamalroopa Singha jeden z osmi manévrů shastar vidya, páka nebo držení. Jako samostatné umění ho uvádějí jen internetové přehledy bez pramene.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.