Sanatan Shastar Vidiya
Severoindické bojové umění se zbraněmi z tradice kšatrijů, které v 17. století převzali sikhští Akálí Nihangové. Dnes je krajně vzácné.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Sanatan Shastar Vidiya
O bojovém umění Sanatan Shastar Vidiya
Sanatan Shastar Vidiya je severoindické bojové umění se zbraněmi, jehož název v pandžábštině znamená doslova „věda o zbraních". Systém patří k bojové tradici kšatrijů, indické válečnické vrstvy, a v sedmnáctém století jej v Paňdžábu převzali a dále rozvíjeli sikhští bojovníci, především řád Akálí Nihangů. Výcvik nezačíná pěstí, ale postojem a prací nohou. Základem je paintra, plynulý bojový postoj, z něhož lze v každém okamžiku zaútočit i uhnout. Teprve pak přichází boj beze zbraně a úplně nakonec zbraň. Začátečník cvičí s dřevěnou holí zvanou marahatí a k ostrým zbraním se dostane až po zvládnutí základů. Arzenál je široký: meče kirpán a khandá, sekera tabar, palcát guradž, kopí barčhá, luk se šípy a metací kruh čakram. Zbraně se dělí na astra, tedy vrhací, a na ty vedené v ruce. Pokročilí studují zhruba třiatřicet citlivých bodů na těle, kterým se říká maram, spolu se souborem krycích a vázacích pohybů zvaných bandiš. Charakteristické je, že se od počátku cvičí boj proti více protivníkům současně: systém vznikl pro bitevní pole, ne pro souboj jednoho s jedním. Vedle techniky škola zdůrazňuje duchovní stránku, tedy modlitbu, meditaci a pevný kodex chování. Dnes je umění krajně vzácné. Jeho hlavním nositelem a učitelem je Nidar Singh Nihang, vlastním jménem Surdžít Singh, který vyučuje v Británii. Tvrzení o nepřerušené tisícileté linii patří k tradici školy a historicky je ověřit nelze; doložené prameny sahají k období sikhských států.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
