Mardani khel (Maráthské bojové umění)

Základní informace

Země původuIndie

RegionAsie

Hlavní zaměřeníZbraně

Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Trénink

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Mardani khel (Maráthské bojové umění)

O bojovém umění Mardani khel (Maráthské bojové umění)

Mardani khel je podle Wikipedie ozbrojené bojové umění indického státu Maháráštra. Jde o málo popsané umění a pramenů je málo, většinu toho, co víme, uvádějí Wikipedie, tisk a učitelé umění. Odborný pramen ani federaci jsme nenašli a Green v knize Martial Arts of the World mardani khel nezmiňuje. Zakladatele ani rok vzniku jsme nenašli. Wikipedie píše, že umění se začalo prosazovat na počátku 17. století, kdy dekkánské sultanáty spoléhaly na partyzánskou taktiku maráthských oddílů pod vedením Šáhdžího, a že je známé mečem patta a kopím vita připoutaným šňůrou k ruce. Učitel Pranay Shelar podle serveru 30 Stades klade jeho vzestup do doby Šivádžího, kterou ovšem určuje jako 16. století. Učitel Lakhan Jadhav podle téhož serveru uvádí, že umění za britské vlády upadalo a po zákonu o zbraních z roku 1878 ho učitelé v talimech proměnili v lidovou zábavu s dřevěnými zbraněmi. Podle deníku Lokmat Times vyhlásila vláda Maháráštry v roce 2024 meč dandpatta státní zbraní, aby zbraň Šivádžího a jeho vojáků zůstala v paměti země. Mardani khel se podle tisku vyučuje v Pune, Kolhápuru a Bombaji. Do her Khelo India Youth Games 2021, kam ministerstvo sportu v roce 2020 zařadilo gatku, kalaripayattu, thang-ta a mallakhamb, se nedostal.

Historie

Podle Wikipedie se mardani khel začal prosazovat na počátku 17. století, kdy dekkánské sultanáty spoléhaly na partyzánskou taktiku maráthských oddílů pod vedením Šáhdžího. Maráthové podle Wikipedie při omezeném přístupu k mughalským palným zbraním využívali místní terén nevhodný pro těžké dělostřelectvo, takže Mughalové byli často nuceni bojovat muž proti muži. Šivádžího zbraní volby byl podle Wikipedie čtyři stopy dlouhý meč jménem Bhawani. Učitel Pranay Shelar podle serveru 30 Stades uvádí, že mardani khel se prosadil za Čhatrapatiho Šivádžího, a klade to do 16. století. Green v knize Martial Arts of the World mardani khel nemá, v chronologii ale popisuje setkání Šivádžího s bídžápurským velitelem Afzal Khánem u pevnosti Pratápgarh, které skončilo potyčkou, v níž Šivádží Khána zabil. Učitel Lakhan Jadhav podle serveru 30 Stades tvrdí, že umění za britské vlády upadalo a že po zákonu o zbraních z roku 1878, kdy Britové zabavovali zbraně, ho učitelé v talimech proměnili v lidovou zábavu s dřevěnými zbraněmi a tupými čepelemi.

Čím se liší

Učitel Pranay Shelar podle serveru 30 Stades tvrdí, že mardani khel, kalaripayattu z Keraly, gatka z Paňdžábu a silambam z Tamilnádu jsou si podobné pohyby i zbraněmi, jako jsou hole, meče a štíty. Wikipedie uvádí jako typické zbraně mardani khel meč patta a kopí vita na šňůře.

Technika

Wikipedie popisuje mardani khel jako ozbrojené umění známé hlavně mečem patta a kopím vita, které je šňůrou připoutané k ruce. Pattu Wikipedie popisuje jako meč s dutou rukojetí, která slouží jako kryt ruky. Deník Free Press Journal píše, že dandpatta je dvousečný meč dlouhý často až čtyři stopy s rukavicí, která slouží jako kryt ruky. Vitu lze podle serveru Punekar News hodit a přitáhnout zpět a umění podle něj zahrnuje čtrnáct technik se zbraněmi, jako jsou meče, hole a vita. Wikipedie řadí k maráthským zbraním mimo jiné talwar, bhala, barcha, lathi, dhala, kurhad, danushya, katyara a bagh naka.

Trénink

Výcvik podle serveru 30 Stades začíná silovými cviky a cviky na ohebnost, jako je surya namaskar, kliky a sedy-lehy. Následují pohyby s holí lathi, pak s kopím bhala, mečem dandpatta, lukem a dalšími zbraněmi a nakonec fari-gadga, obrana a útok s koženým štítem a holí, a házení vity. Zbraně se podle téhož článku vyrábějí podle výšky a váhy cvičence. Podle tiskové zprávy citující učitele Vijaye Aiwaleho počítá většina forem s více soupeři a v některých si dva bojovníci navzájem kryjí záda.

Dnes

Vláda Maháráštry podle deníku Lokmat Times v roce 2024 vyhlásila meč dandpatta státní zbraní. Vládní rozhodnutí, které deník cituje, to spojuje s 350. výročím korunovace Čhatrapatiho Šivádžího, aby zbraň, kterou používali Šivádží, Sambhádží a jejich vojáci, zůstala v paměti Maháráštry. Do her Khelo India Youth Games 2021 ministerstvo sportu podle agentury PTI zařadilo gatku, kalaripayattu, thang-ta a mallakhamb, mardani khel mezi nimi nebyl. Podle serveru 30 Stades byl mardani khel před patnácti až dvaceti lety na pokraji zániku a obnovily ho stovky malých talimů hlavně na venkově Maháráštry, přičemž roste zájem dívek a žen. Deník Free Press Journal uvádí, že se vyučuje v Pune, Kolhápuru a Bombaji, a v roce 2024 popsal státní soutěž v Nigdí u Pune s více než 125 účastníky ve dvanácti skupinách. Ověřenou federaci jsme nenašli.

Zajímavosti

Podle deníku Free Press Journal použil při setkání s Afzal Khánem Šivádžího osobní strážce Jiva Mahala údajně dandpattu k useknutí ruky útočníka Sayyada Bandy. Učitel Pranay Shelar podle serveru 30 Stades uvádí, že tygří drápy wagh nakh a dýka bichhuwa, jimiž měl Šivádží zabít Afzal Khána, se v mardani khel používají dodnes. Tisková zpráva agentury ANI vykládá jméno tak, že umění dostalo podobu hry, maráthsky khel, aby přežilo dobu pušek a britských zákonů.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.