Naha-te

Základní informace

Zakladatel

Higaonna Kanryo(kodifikátor)

Mistři a osobnosti

Higaonna KanryuShinpan Shiroma

Země původuJaponsko

RegionAsie

Hlavní zaměřeníÚdery

Úroveň kontaktuPlný kontakt

Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro Naha-te

O bojovém umění Naha-te

Naha-te je jedna z linií, podle nichž se dělí okinawské karate, pojmenovaná po Naze, odedávna obchodním přístavu království Rjúkjú s vazbami na Fuzhou, dnes hlavním městě prefektury. Prefekturní příručka pro školní karate ji umisťuje do čtvrti Nishimachi a okolí Kume a Izumizaki. Vesnice Kume byla podle úřadu vlády pro okinawskou politiku sídlištěm čínských přistěhovalců z Fuzhou, prefekturní příručka uvádí jako teorii, že tu v letech 1372 až 1879 žila profesní skupina zvaná třicet šest rodin z Fujianu a že přinesla i čínský pěstní boj.

Historie

Naha bývala obchodním přístavem s Čínou, jižními zeměmi a japonskou pevninou, Okinawský svaz tradičního karate připomíná její starší jméno Ukishima. Ve vesnici Kume sídlily rodiny z Fujianu, prefekturní příručka mluví o teorii, že jich bylo třicet šest a že v letech 1372 až 1879 zastávaly úřady spojené s Čínou. Svaz dodává, že někteří z nich ovládali čínský pěstní boj a ten prý později Naha-te výrazně ovlivnil.

Čím se liší

Oficiální okinawské prameny, úřad vlády pro okinawskou politiku, prefekturní příručka, svaz tradičního karate i informační centrum, odlišují Naha-te od Shuri-te a Tomari-te místem a osobami. Technický rozdíl popisuje z pramenů, které máme, jen encyklopedie Martial Arts of the World: Shuri-te s přirozenými postoji a lehkým, rychlým pohybem, Naha-te s postojem sanchin a těžším, pomalejším pohybem, a sama to relativizuje. Ztotožnění Naha-te s pojmem Shorei-ryu uvádějí Green a svaz jen jako neformální, Funakoshi sám řadí k Shorei kata Tekki a Jion z učebního plánu Shuri-te a svaz označuje za představitele Shorei-ryu Itosua ze Shuri. Uechi-ryu všechny oficiální prameny vedou jako samostatnou čtvrtou linii s kořeny ve Fujianu, prefekturní tabulka škol označuje Goju-ryu jako Naha-te, Uechi-ryu bez označení linie. Uechi Kanbun (1877–1948) se podle svazu učil třináct let ve Fuzhou u Zhou Zihea, vrátil se roku 1909, roku 1926 otevřel ve Wakayamě dojo Pangainoon-ryu a roku 1940 ho přejmenoval na Uechi-ryu, informační centrum klade otevření na rok 1932, Green návrat na rok 1907. Školy spojující Naha-te s jinou linií existují: Isshin-ryu podle informačního centra přijalo vlivy Naha-te i Shuri-te a Gohaku-kai (Okinawská asociace Goju-ryu a Tomari-te karate-do) dědí Naha-te i Tomari-te.

Technika

Podle Okinawského svazu tradičního karate se Higaonna ve Fuzhou naučil základy jeřábího pěstního stylu a po návratu učil jako základ kata sanchin spolu s kata Peichurin, tak například kolem roku 1889 syna jedné z knížecích rodin. Encyklopedie Martial Arts of the World (Green 2001) uvádí, že Higaonna přivezl z Fuzhou devět kata beze zbraně, jmenuje ale osm: Sanchin, Saifa, Seiyunchin, Shisochin, Seipai, Kururunfa, Seisan a Suparinpei, a tyto kata tvoří jádro Naha-te. Green dále píše, že Higaonna učil v letech 1905 až 1915 na nahské obchodní škole na pozvání ředitele Kabayamy Junichiho sanchin, cvičení kakie a domluvené kumite (yakusoku kumite). Svaz uvádí jako kata dnešního Goju-ryu Sanchin, Tensho, Gekisai dai ichi a dai ni, Saifa, Seiyunchin, Shisochin, Sanseru, Seipai, Kururunfa, Seisan a Suparinpei. Green charakterizuje Naha-te postojem sanchin a těžším, pomalejším pohybem, dodává, že sanchin není jediným postojem, a tvrdí, že kata Naha-te staví na buddhistických mudrách, sanchin podle něj staví cvičence do mudry vadžry (kongo) a spojuje dechové vzorce s duševním cvičením. Tento výklad jsme v okinawských oficiálních pramenech nenašli. Funakoshi Gichin v Karate-do kyohan řadí k silovému Shorei-ryu kata Tekki, Jutte, Hangetsu a Jion, sanchin ani Naha-te v této klasifikaci nezmiňuje.

Trénink

Higaonna podle encyklopedie Martial Arts of the World (Green 2001) učil jen vybrané žáky, kteří prokázali dobrý charakter, a Miyagiho určil svým nástupcem. Miyagi Chojun, narozený 25. dubna 1888 v nahské čtvrti Higashimachi, se stal jeho žákem ve čtrnácti letech. Green dodává, že ho k Higaonnovi přivedl učitel Tomari-te Arakaki Ryuko, že se nejprve učil sanchin a jako svou kata (tokui-gata) dostal Suparinpei a že do Fuzhou cestoval roku 1915 a znovu mezi lety 1920 a 1930. Prefekturní příručka uvádí, že Miyagi roku 1934 na pozvání učil na Havaji, Okinawský svaz tradičního karate klade pozvání havajských novin Yoko Jiho na duben 1939. Školní výuku spojují prameny s Nahou od roku 1905, kdy Higaonna podle Greena začal učit na obchodní škole rozcvičku, sanchin, kakie a domluvené kumite. Mezi Miyagiho předními žáky uvádí svaz Higu Seika (1898–1966) a Shinzata Jinana (1901–1945). Kyoda Juhatsu (1887–1968), druhý z Higaonnových žáků z let 1902 a 1903, učil dlouhá léta v Beppu v prefektuře Oita a svou linii nazval Higaonna-ryu. Ryuei-ryu se v rodině Nakaima předávalo jedinému nástupci, podle Ryukyu Shimpo se dalším žákům otevřelo až roku 1970 za čtvrtého představitele Nakaimy Kenka.

Dnes

Naha-te dnes pokračuje v Goju-ryu, nejpočetnější okinawské škole: prefekturní průzkum z roku 2022 napočítal mezi 212 dojo 58 dojo Goju-ryu, dále 55 Kobayashi-ryu, 30 Uechi-ryu a 37 škol skupiny Shorin-ryu, podle linií Shuri, Naha a Tomari ale průzkum dojo netřídí. Vedle Goju-ryu se k Naha-te hlásí Ryuei-ryu, které Ryukyu Shimpo popisuje jako linii vycházející z Naha-te, Higaonna-ryu Kyody Juhatsua v Beppu a Gohaku-kai spojující Naha-te s Tomari-te. Okinawský svaz tradičního karate, založený roku 2008 jako jednotná organizace okinawského karate s guvernérem prefektury v čele, jmenuje mezi dnešními školami Goju-ryu, Uechi-ryu, Gohaku-ryu, Ryuei-ryu, Kobayashi-ryu, Shorin-ryu, Matsubayashi-ryu, Shorinji-ryu, Isshin-ryu a Motobu-ryu. Higaonnu a Miyagiho připomíná pomník v nahském parku Matsuyama naproti zahradě Fukushuen. Prefektura otevřela 4. března 2017 Okinawskou síň karate v Tomigusuku a 25. říjen slaví od roku 2005 jako Den karate.

Zajímavosti

Název Goju-ryu vznikl podle informačního centra karate z jednoho z osmi veršů o podstatě pěsti v okinawském rukopisu Bubishi, když se Shinzata Jinana po ukázce u svatyně Meidži v listopadu 1930 zeptali na název školy, a je nejstarším názvem školy karate. Higaonnův rok úmrtí se liší podle pramene: úřad vlády, prefektura a svaz uvádějí 1915, pomník v parku Matsuyama 1917. Délka jeho pobytu ve Fuzhou se udává patnáct let, tři roky nebo rok a čtyři měsíce. Podle svazu se Higaonna do Fuzhou dostal pašeráckou lodí a zpět na lodi s trosečníky, což dokládá úřední doklad dynastie Qing. Green uvádí, že Higaonna přivezl devět kata, ale jmenuje jen osm. Prefektura datuje Miyagiho cestu na Havaj rokem 1934, svaz rokem 1939.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.