Mau rākau (Maorský boj se zbraní)
Maorské umění boje se zbraní, správně zvané mau rákau; taiaha je jedna z jeho zbraní. Bojuje se oběma konci tyče — hrot bodá, plochá čepel seká.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Mau rākau (Maorský boj se zbraní)
O bojovém umění Mau rākau (Maorský boj se zbraní)
Umění boje s maorskou zbraní se správně nazývá mau rákau, tedy doslova „držení dřeva"; taiaha je jedna z jeho zbraní, nikoli název celého umění. Taiaha je obouruční dřevěná tyč zpravidla jeden až dva metry dlouhá, na jednom konci vyřezaná do hrotu s jazykem, na druhém zakončená plochou čepelí. Nejde o kopí — bojuje se oběma konci, hrot bodá a plochý konec seká a kryje. K dalším zbraním patří krátký ruční kyj patu a mere, dlouhá tyč tewhatewha nebo pouwhenua. Výcvik stojí na práci nohou a rovnováze (rakanga waewae), na postavení zbraně v obraně (whakatú rákau) a na úderech a odrazech (whakarite rákau). Vyučovalo se ve školách zvaných para whakawai, kde se vedle techniky předávaly bojové sestavy a pravidla válečnické cti. Ve 20. století bylo umění na ústupu; jeho obnova začala v 80. letech. Pita Sharples založil Te Whare Tú Taua o Aotearoa na marae Hoani Waititi v Aucklandu a Mita Mohi otevřel para whakawai na ostrově Mokoia v jezeře Rotorua. Nejviditelnější dochovanou podobou je wero, obřadní výzva při formálním uvítání. Dnešní praxe je užší než ta předevropská a je pevně zasazena do maorského kulturního rámce, ne do sportu.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
