Grima (Esgrima de machete)

Základní informace

Země původuKolumbie

RegionJižní Amerika

Hlavní zaměřeníZbraně

Páskovací systémTituly

Charakter a původ

Trénink

Pro koho

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

O bojovém umění Grima (Esgrima de machete)

Grima, zkrácenina španělského esgrima (šerm), je podle T. J. Desch-Obiho souhrnné označení více než třiceti stylů bojového umění, které se cvičily až do poloviny 20. století a jejichž střediskem byl kolumbijský kraj Cauca. Celým jménem se jí říká esgrima de machete y bordón, šerm mačetou a holí. Základní styly začali podle Desch-Obiho rozvíjet lidé afrického původu v Cauce už v době otroctví a cvičili v nich boj mačetou, zbraní azagaya, holí i beze zbraně. Ve druhé polovině 19. století se grima rozrůznila do více než třiceti stylů a rukopisy zvané cartillas de malicia zaznamenávaly techniky, výuku a rodokmen každého stylu. Dnes grimu udržují školy na severu Cauky, mezi nimi akademie v Puerto Tejada. Národní rada pro kulturní dědictví 25. července 2025 kladně posoudila kandidaturu esgrima de machete y bordón del Norte del Cauca do národního soupisu nehmotného dědictví, což podle ministerstva otevírá cestu k plánu ochrany.

Historie

T. J. Desch-Obi v recenzovaném článku z roku 2020 píše, že lidé afrického původu v Cauce začali základní styly grimy rozvíjet v době otroctví a že tyto styly stály na zásadách boje africké diaspory, hlavně na tělesné obratnosti a lsti (malicia). Roku 1850 vstoupili venkované afrického původu při povstání do měst a obrátili své bojové hole proti vyšším vrstvám. Zrušení otroctví v Kolumbii vstoupilo v platnost v lednu 1852. Ve druhé polovině 19. století se grima rozrůznila do více než třiceti stylů, každý s vlastními choreografiemi.

Čím se liší

Desch-Obi uvádí, že Venezuela, Argentina a Kuba měly souběžné tradice bojových umění, ale žádná z nich zřejmě nevytvořila písemnou tradici srovnatelnou s kolumbijskými cartillas de malicia. Podle Ryana vyvinuly školy grimy na konci 19. a na počátku 20. století zvláštní střehy, které měly soupeře vlákat do určitých útoků, a jiné školy proti nim vytvářely protitaktiky, například styl Venezolano Moderno proti stylu Grenadino.

Technika

Ryan popisuje grimu jako zastřešující označení pro několik převážně afrokolumbijských bojových systémů s jednou holí nebo mačetou, nebo s holí a mačetou v obou rukách. Některé styly učily i kratší a tenčí mačety peinillas, dvě peinillas, kopí, nůž, bič a břitvu. Z pětatřiceti dosud cvičených stylů jmenuje jako nejoblíbenější mimo jiné Sombra Caucana, Palo Negro, Cubano, Español, Francés, Relancino, Venezolano, el Costeño a Sombra Japonés. Všechny podle něj sdílejí společné jádro osmi úderů a základních krytů. Výchozí postavení se zbraní se podle Desch-Obiho nazývá parada a podobá se střehu v evropském šermu. Z ní začíná cruza, choreografie ve dvojici, která tvořila jádro výuky. Rukopis stylu Caucaseco má 72 stran a pět oddílů, mezi nimi Juego Sencillo s prvními třiceti lekcemi pro jednu zbraň, Juego Doble s cruzas pro dvě a více zbraní a Paradas Sueltas s dvaceti doplňkovými paradas. Ústřední dvojicí zbraní v tomto stylu byla azagaya spolu s čepelí, mačetou nebo mečem. Azagaya měla tři délky a tvary a dalo se jí házet, bodat i sekat. Deník El País popisuje techniku falso diagonal, při níž mačetař opíše trojúhelník tam a zpět, naznačí výpad, aby se soupeř kryl, a pak udeří na opačnou stranu. Mistr Lourido uvádí techniku elástico de sombra, šerm ve tmě, která se podle něj ztrácí. Juego mistra Ananíase Caniquího má podle Muñoze Aguilery celkem 16 cruzas.

Trénink

Výcvik podle Muñoze Aguilery začíná jednoduchou hrou (juego sencillo) s jednou zbraní nebo holí bordón a pokračuje dvojitou hrou (juego doble), v níž přibude druhá zbraň nebo hůl. Většina cvičných soubojů se podle článku převzatého serverem Global Voices vede s holemi a používané mačety jsou otupené. Hůl bordón je podle deníku El País z dřeva guásimo. Ryan řadí Kolumbii vedle Barbadosu a částí Venezuely mezi země, kde výuku boje s holí a čepelí charakterizuje ustálená pedagogika, a ne intuitivní výcvik založený na plnokontaktním sparingu. Mistři grimy podle Desch-Obiho přijímali žáky, kteří zaplatili celé školné za styl, někteří dovolovali platit po jednotlivých paradas a rukopis Caucaseco uvádí i paradas, které mistr nemá učit vůbec.

Stupně a postup

Rukopisy cartillas de malicia sloužily podle Desch-Obiho hlavně jako odznak autority a žáci si jich cenili jako diplomu, který je potvrzoval jako mistry. Kopii mistrovy cartilly dostal jen ten, kdo dokončil výcvik a složil závěrečnou zkoušku. Muñoz Aguilera uvádí, že vlastnit cartillu je stejně prestižní jako diplom a že žáci k nim během výcviku nemají přístup. Podle mistra Lourida v deníku El País se postupovalo od žáka (discípulo) přes contramaestra, nadaného žáka na nejvyšší úrovni, k mistrovi, kterým se contramaestro stal, když mu hlavní mistr předal cartillu.

Dnes

Na zasedání Národní rady pro kulturní dědictví (CNPC) v Bogotě 25. července 2025 představili nositelé tradice esgrima de machete y bordón del Norte del Cauca žádost o zařazení do národního soupisu nehmotného kulturního dědictví (LRPCI). Rada podle ministerstva kultury vydala ke kandidatuře kladné stanovisko, které umožňuje přejít k přípravě zvláštního plánu ochrany. Na plánu ochrany se podle správy departementu Cauca pracovalo s podporou ministerstva už v září 2021. Akademii šermu mačetou a holí v Puerto Tejada vede podle deníku El País mistr Miguel Lourido a sídlí v Casa del Cacao, středisku etnické a kulturní paměti. V listopadu se v Puerto Tejada koná festival, na kterém se scházejí mistři a žáci škol ze severu Cauky. Lourido se učil hlavně u Héctora Elíase Sandovala, zvaného don Sando, který zemřel roku 2022 ve věku 93 let a dostal od ministerstva kultury cenu Premio Vida y Obra. Podle Muñoze Aguilery pokračují žáci mistra Ananíase Caniquího v Mazamorreru a San Franciscu (Santander de Quilichao).

Zajímavosti

Podle Desch-Obiho existovala tradice spálit mistrovy knihy po jeho smrti a rukopis stylu Caucaseco se zachoval jen díky tomu, že ji César Lenis porušil. Ryan uvádí, že kolumbijská grima je neobvyklá tím, jak velkou roli v ní hrály ženy. Na portrétech v akademii v Puerto Tejada jsou podle deníku El País vedle mistrů jako Manuel María Caicedo a Teófilo Arboleda i ženy Torelia Sandoval a Fanny Molina. Ukázka šermu mačetou a holí zahájila v roce 2025 festival tichomořské hudby Petronio Álvarez.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.