Toyama-ryu Battojutsu
戸山流抜刀術Armádní metoda vedení vojenského meče, kterou od roku 1925 sestavovala Armádní škola Toyama v Tokiu. Jméno Toyama-ryu dostala podle federace ZNTIR až po roce 1952.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Toyama-ryu Battojutsu
Toyama-ryu battojutsu je armádní metoda vedení vojenského meče, kterou sestavila Armádní škola Toyama (Rikugun Toyama Gakko) v Tokiu. Federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei uvádí, že formy nelze připsat jedné osobě, protože vznikaly asi dvacet let za účasti více mistrů. Podle téže federace přijal roku 1925 podplukovník Kiyoshi Morinaga pět stojných forem odvozených z iai, které upravil Nakayama Hakudo, a záznam u roku 1925 má i chronologie školy, kterou sestavil Hideaki Kinoshita (2019). Takeo Kubo a Tokao Tajima (1987) uvádějí, že obouruční vedení vojenského meče armáda přijala revizí předpisu z roku 1915. V listopadu 1940 škola podle předmluvy své pozdější příručky zveřejnila metodu v časopise Kaikosha kiji, aby se rozšířila mezi důstojníky nosící meč. Příručka Gunto no soho shizan z roku 1944 už vypisuje sedm forem a samostatnou kapitolu o zkušebním seku. Anglická Wikipedie uvádí, že se Toyama-ryu cvičí celé ve stoje. Podle federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei škola zanikla s koncem války roku 1945 a bojová umění byla až do roku 1952 zakázána. Po vstupu mírové smlouvy v platnost začali podle ní Kiyoshi Morinaga, Yuki Yamaguchi, Taizaburo Nakamura a další nazývat šerm vycházející z této metody jménem Toyama-ryu. Anglická Wikipedie dnes rozlišuje tři hlavní linie Morinaga-ha, Nakamura-ha a Yamaguchi-ha.
Historie
Takeo Kubo a Tokao Tajima (1987) uvádějí, že armádní šermířský předpis Kenjutsu kyohan vyšel v letech 1889, 1894, 1907, 1915 a 1934. První verze byla podle nich celá překladem francouzského předpisu a vojenský meč se v ní vedl jednoruč. Obouruční vedení meče přinesla až revize z roku 1915 a Hideaki Kinoshita (2019) dodává, že její uskutečnění trvalo deset let. Předmluva příručky Gunto no soho shizan uvádí, že škola zveřejnila metodu v listopadu 1940 v časopise Kaikosha kiji a v lednu 1942 vydala rychlokurz výcviku s vojenským mečem. Roku 1944 byly oba texty sloučeny do příručky, kterou vydal Kokubo Budo Kyokai v Tokiu na 85 stranách a jejíž předmluvu podepsal velitel školy Naonobu Uzawa. Federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei uvádí, že Tasaburo Tokutomi a Taizaburo Nakamura založili sdružení Toyamaryu Shinko-kai, později přejmenované na její dnešní jméno. Podle International Batto-Do Federation (IBF) vznikl předchůdce federace roku 1976 a přejmenován byl v dubnu 1979, Kakuseikai uvádí rok 1977.
Čím se liší
Anglická Wikipedie uvádí, že se Toyama-ryu na rozdíl od mnoha škol koryu cvičí celé ve stoje. Japonská Wikipedie dodává, že klade na zkušební sek větší důraz než jiné školy iaido. Takeo Kubo a Tokao Tajima (1987) shrnují, že armádní předpisy měřily meč jen vojenskou užitečností a na rozdíl od civilního kendo neobsahovaly výchovu ctností. Příručka z roku 1944 sama metodu nazývá takzvaným iai a battojutsu a hlavní poválečná federace nese ve jménu iaido. Zen Nihon Battodo Renmei a japonská Wikipedie naproti tomu řadí battodo jako samostatné umění s vlastní federací.
Technika
Příručka z roku 1944 vypisuje sedm forem: ipponme mae-teki, nihonme migi-teki, sanbonme hidari-teki, yonhonme ushiro-teki, gohonme totsugeki, ropponme zengo-teki a nanahonme sayu-teki. Předcházejí jim kapitoly o účelu, přehledu metody, zvláštních upozorněních, úkloně, přípravném postoji a tasení a zasunutí meče. Japonská Wikipedie uvádí, že pět forem z roku 1925 bylo stojných a forma ze sedu mezi nimi nebyla, a že roku 1942 přibyly techniky seku za běhu pro útočný boj. Podle federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei škola roku 1940 formy doplnila na sedm, které se staly základem dnešních kata. Po válce federace podle vlastních slov změnila první krok z levé nohy na pravou, doplnila chiburi a jako osmou kata přidala Itomagoi. Česká federace Toyama Ryu uvádí, že linie Morinaga-ha cvičí Hon Iai s osmi kata a linie Nakamura-ha osm kata včetně Suemonogiri pro zkušební sek.
Trénink
Předmluva příručky z roku 1944 předepisuje cvičit nejprve rychlokurz a teprve po jeho zvládnutí formy. Rychlokurz z ledna 1942 byl podle příručky určen lidem bez zkušenosti se šermem nebo s malou zkušeností, aby si v krátké době osvojili základní sek a bod vojenským mečem. Předmluva také varuje, že kdo cvičí jen s bambusovým mečem, propadne technice nepoužitelné v boji a sekům bez správné dráhy ostří, a zkušební sek proto pokládá za nutný. Příručka v kapitole o zkušebním seku uvádí, že metoda se cvičí bez skutečného protivníka či předmětu, a doplňuje ji proto sekem do terče. Takeo Kubo a Tokao Tajima (1987) uvádějí, že předpis z roku 1934 kladl důraz na základní sek na hlavu, bod a sérii seků a zavedl povel Men o kire. Ilustrace v příručce z roku 1944 ukazují cvičence ve vojenské uniformě s čepicí a mečem u pasu, ne v hakama.
Soutěže
Soutěže ve formách ani v seku z armádního období jsme v pramenech nenašli. Takeo Kubo a Tokao Tajima (1987) zmiňují jen šermířské zápasy (shiai) v armádním kenjutsu a dnešní soutěže dokládají pouze weby federací. Federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei uvádí, že má vlastní pravidla pro rozhodčí turnajů, ta jsou však dostupná jen členům. Česká federace Toyama Ryu uvádí, že první mistrovství České republiky uspořádala roku 2018. Podle téže federace získal její tým v Tokiu roku 2019 stříbro a roku 2025 bronz v týmovém tameshigiri na mistrovství světa, pořadatele mistrovství však federace nejmenuje.
Dnes
Anglická Wikipedie uvádí tři hlavní dnešní linie Morinaga-ha, Nakamura-ha a Yamaguchi-ha. Japonská Wikipedie dělí organizace na linie odvozené od Nakayamy Hakudo či Kiyoshiho Morinagy a linie od Yukiho Yamaguchiho či Taizabura Nakamury. Federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei o sobě uvádí, že je neziskovou organizací podle japonského práva s pobočkami v USA, Hongkongu, Pekingu, Španělsku, Německu, Lotyšsku a od roku 2014 na Tchaj-wanu. Od roku 2013 podle svých stránek zajišťuje zahraničním členům vývoz rohoží tatami omote pro zkušební sek. Česká federace Toyama Ryu se sídlem v Praze uvádí jako partnery Toyama-ryu Iai Batto Do Renmei a Zen Nihon Battodo Renmei a členství v IMAF. Stupně podle ní sahají od kihon 10. kyu po okuden 8. dan, 9. dan je mimořádně vzácný a 10. dan se již neuděluje.
Časté otázky
Je Toyama-ryu rodová škola s jedním zakladatelem?
Není. Jde o armádní metodu Armádní školy Toyama a federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei uvádí, že formy vznikaly asi dvacet let za účasti více mistrů.
Kolik forem měla metoda roku 1925?
Podle federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei přijala škola roku 1925 pět stojných forem. Příručka Armádní školy Toyama z roku 1944 už vypisuje sedm forem.
Kdy dostala metoda jméno Toyama-ryu?
Podle federace Zen Nihon Toyama-ryu Iaido Renmei ji tak začali nazývat Kiyoshi Morinaga, Yuki Yamaguchi, Taizaburo Nakamura a další až po vstupu mírové smlouvy v platnost roku 1952.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.